Tipy na knížky na dovolenou

Markéta Lukášková: Výšina

Distopie není můj žánr, ale u Markéty Lukáškové ji mám velice ráda a její letošní novinky jsem se nemohla dočkat. 350 stran a příběh možné klimatické katastrofy, který nás všechny čeká, mě nejvíc bavil ve vztahové rovině, dcera - rodiče, žena - muž; v rovině, která mě bude vždycky zajímat, ať už to planetě Zemi bude vypadat jakkoli. Kdo máte rádi dramatické napětí boje se zločinem, přijdete si na své. Já byla největší fanynka super cool hlavní hrdinky Miy a fandila bych jí, i kdyby nežila v uměle vytvořené kolonii v horách. Protože každý rovný člověk je můj hrdina.

Dorota Ambrožová - Naháčci

Nemohla jsem se druhé knihy dočkat, protože její románovou prvotinu Poslední léto miluju. Esej o nespavosti matky dvou malinkých synů nedoporučuji současným mámám miminek, protože z toho by jeden mohl zešílet. Vy nespíte, vy prostě nemůžete usnout, ač totálně vyčerpaná a k tomu váš soused, kterému všechno denní dění ve vašem bytě strašně vadí. Autofiktivní knížka je kratinká, je ale osobní a tak zoufalá, že ve vás bude rezonovat ještě dlouho. Občas se přes slzy od srdce zasmějete tak, jak to v beznaději bývá. A kdybych šla s A.B. někdy na kafe, řekla bych jí, že stejně zoufalé jako nepsat je mít opakované noční můry, které jsem za šest let nočního kojení a přerušovaného spánku měla já. Ale o tom to není, to nádherné, co olomoucká spisovatelka popsala, je fungování a nefungování ženského těla. V rovině početí, péče a přijetí.

Jakub Stanjura - Medúzy

Ač to zkraje vypadá na detektivku, kdy vypravěčka románu najde svou nejbližší přítelkyni mrtvou v kaluži krvi a o pár stránek dál je to jak dívčí čtení, přesah této knihy je výjimečný. Ať pro ty, které trápí vlastní zdravotní handicap, tak pro nás, kteří máme okolo sebe ty, které trápí jejich zdravotní handicap. Mě ta knížka přímo tělesně bolela, průběh střevních trablů v ní byl vylíčen tak notně. Jedna věc je ale chronická břišní nepohoda a druhá je nepohoda na duši, která umí kontaminovat mezilidské vztahy. Jakub Stanjura pro mě píše nenápadně a jemně, ale říká skutečně silné věci.

Jakub Stanjura - Srpny

Stanjurův bestseller jsem četla až jako jeho druhou knihu, poté co jsem se stala jeho velikou obdivovatelkou pro přečtení Medúzy. A zase to bylo trápení. Trápení, kdy čtete, zoufáte si, ale v žádném případě nechcete se čtením přestat. Týrání od maminky, týrání od muže. Nikoli fyzické, ne s viditelnými šrámy - nenápadný teror bez zastání, pomoci a pochopení od okolí. Román o zvláštní formě manipulaci, která v oběti vyvolá pochybnosti o vlastní racionalitě, paměti i celkovém vnímání reality si musíte přečíst a prožít s Danielou kousek dětství, studium na filosofické fakultě a velkou lásku se Štěpánem.

Petra Dvořáková: Ordinace

Román zrovna čtu, ale její kniha Chirurg byla tak autentická a z lékařského prostředí výborná, že se nemůžu dočkat každé další stránky příběhu s přitloustlým obvoďákem v mém věku, kterému se nedá nefandit.

EXTRA TIP PRO DĚTI

Nina Špitálníková: Tota lítá

Dnes jsem měla tu čest uvést její workshop pro děti a příběh toho, co se nesmí a může v totalitě a proč je pro nás důležitá svoboda. Ano, je to pro děti těžké téma, ale přece nebudeme čekat, až jim bude 18, a pak jim řekneme, že stále máme na světě totalitní režimy. Takže jestli máte dcery a syny ve věku základní školy, kniha Tota lítá je pro ně nejlepší forma hodin politologie, navíc s nádhernými ilustracemi Dany Lédl/Myokard, které jsou tak boží, že byste je chtěli na tričko i na plakát nebo na oboje.