neděle 28. září 2025

Jak jsem nepotkala Rudyho Linku


Děkuji Rudymu Linkovi, že se vyfotil s mým mužem.

Oba se potkali na jenom večírku, který byl ohromně nóbl a kterým měl jen jedinou chybu - mezi pozvanými nebyla Rosa Mitnik.

A protože můj muž dělá práci, ke které se má každý (svou) otázku, dal se s ním do řeči i mistr Linka, což mu už navždy budu závidět. Vyprávěli si společně zcela v duchu jeho fantastické a skvělé životopisné knihy Na cestě domů ... vždycky a Rudy byl stejně trefný a vtipný, akorát o poznání méně korektní - což z něj rázem dělalo toho nejtrefnějšího a nejvtipnějšího člověka na světě.

My s Davidem umíme jeho (audio)knihu zpaměti; milujeme pasáže ze švédské emigrace, amerických studiích i svatby jeho dcery Stephanie. Ovšem kapitola o Karlu Gottovi je ze všech nejlepší, a to včetně ikonické věty Rudovy maminky: "Rudolfe, toho si važ!", což si s mužem doma říkáme často.

My s mužem jsme Linkovi ultras fanoušci a počet jeho koncertů, na kterých jsme byli, už se nedá ani spočítat. Ten příští bude ve středu 15. října v Městské knihovně v Praze a lístky ještě jsou. Teda již ne do první řady, tam budeme viset na každém Rudyho slovu třeba my dva. Jeho One man show - Úplně jednoduché by bylo ... je báječný zážitek, trochu stand-up, k tomu kytarová sóla a ještě si můžete nechat podepsat Rudyho originální vinyl. Moc doporučuji.

Žádné komentáře:

Okomentovat