Jak přežít lásku

 

Buďte rozdílní.

S mužem za těch skoro dvacet pět let jich máme moc, odlišností - a hezky si je hýčkáme.

1. Třeba teplota vody ve sprše. Když už ke společné lázní musí dojít, David má pocit, že se v té naprosto vařící vodě spařil a opařil, zatímco já se zuby nehty držím, abych v té stejné, podle mě ledové vodě neklepala zuby.

2. Zatímco v ložnici je tomu překvapivě naopak. Já miluju, když je na spaní malinko otevřené okno a do pokoje jde nejenom čerstvý vzduch, ale i jemný šum z venku. Uklidňujeme mě, když šustí stromy, pískají ptáci, kape déšť. Zatímco muž klepe kosu jenom při představě otevřené ventilačky. Nahlas neříkám nic, ale kdyby se byl býval pořádně vyhřál v koupelně, bylo by mu líp.

3. Čemu ale u Davida nerozumím skutečně vůbec, je jeho hluboká vášeň ve sledování filmových dokumentů z druhé světové války. Vždyť ví, jak to bylo. Vždyť už dávno ví, jak to dopadlo! A on stejně zase sedne před televizi a já jen slyším - Luftwaffe, letecká odnož, Göring, bitva o Británii, letecké palivo, lepší taktika ... - a katapultuju se do jiné místnosti si číst.

4. A ani knížky nečteme stejné. Tedy - já si nejvíc užívám české autorky Petru Hůlovou, Petru Soukupovou, Petru Dvořákovou ... a David k ženským spisovatelkám stereotypně zaujímá odmítavý postoj, ovšem až do chvíle, kdy mu o některé z nových knih začnu vyprávět. "Prosím tě, to je zajímavé/vtipné/hluboké, to už mi dál neříkej, to si přečtu ve vlaku," řekl mi už sto krát, a pak tu knížku ještě půjčí kolegovi v kanclu.

5. Neshodneme se ani v barvách. David miluje béžovou s béžovou, šedou k šedé a modrou k modré. Za čtvrtstoletí spolu jsem však u něj v oblasti módy dokázala pouze vzbudit vtíravý pocit, že to není úplně ono. Že by spojil béžovou s modrou nebo modrou se šedou, to jej zatím nenapadlo. A tak podle míry nálady, času a stresu na sebe ve futrech na odchodu jen mrkneme, a muž se jde převléct. Nebo štěkneme - a jdeme od toho.

6. Nad čím by ale David v životě nikdy jen tak nemávnul rukou, je nakupování potravin. V tom má úplně magický postup, ze kterého nelze udělat krok stranou. Vždy začíná v pekárně a na trzích na Jiřího z Poděbrad, pokračuje v Bille, dále u nás u řezníka, něco v Albertu, něco v Lidlu. A co mě snad fascinuje ještě víc, jsou pak naše návštěvy, které se muže zcela sofistikovaně ptají, odkud máme chleba, bagety, lososa, roštěnku, citrónovou trávu ... a jen uznale a s plnými ústy pokyvují hlavou. A že já jim upekla štrúdl z našich padaných jablek, z toho ještě nikdo nikdy na zadek nepadl.

7. Těžko říct, co je příčina a co důsledek, ale já umím vařit skvěle pouze dětem, zatímco David celému světu. A celý svět pak od nás odchází s ofocenými recepty, sdílenými linky a poznámkami v telefonu. Podle Davida lidstvo večeří na Štědrý večer a hoduje a slaví o narozeninách.

8. David si přitom nepamatuje narozeniny ani svátky nikoho z rodiny, neví, do kterých tříd chodí naše děti, natož oddělení v družině a zoufale plete všechny paní učitelky a historky s nimi napříč všemi školami. Někdy je to úsměvné, někdy ho mám chuť poslat za dveře.

9. David taky po tolika letech ve společné domácnosti umí hledat modrý trychtýř, zatímco my vždycky měli pouze bílý. Ptá se mě, kde máme dulčík, zatímco já nevím, ani co to je. A bytostně nesnáší, když sprchuji pokojové květiny ve sprše. Vadí mu ten nepořádek ve výlevce, ne že by se bál, že opařím i fikus.

A co váš miláček - láska vašeho života - vaše druhá půlka?

Je stejná nebo naštěstí jiná?

...

P ř e j u  h e z k é h o  V a l e n t ý n a !