neděle 30. ledna 2022

Vítejte ve škole


Zítra končí první pololetí a já znovu a velmi děkuji všem vzácným hostům, kteří věnovali svůj čas a energii a přišli k nám do školy - do mého ekonomického semináře - vyprávět o své podnikatelské kariéře.

Kdo začal s prodejem nejdříve kamarádům přes facebook. Komu rodina nevěřila, že prodávat lidem oblečení přes internet není blbost. Nebo čí maminka nechtěla, aby si vzdělaná a úspěšná dcera otevřela obyčejný krám.

Komu na rozjezd stačilo dvacet pět tisíc od rodičů a kdo potřeboval pět milionů. Kdo začal podnikat doma z kuchyně nebo kdo potkal svého obchodního partnera v tramvaji.

Ale taky kdo kdy naše hosty okradl, proč (ne)podnikat s vlastním mužem nebo proč vás jako podnikatele
nikdo nikdy nepochválí.
...
A než k nám do Vršovic hosté dorazí, posíláme jim vždy předem stejných třináct šťastných otázek,
které si pro ně připravili studenti.

1. Co jste chtěl/a studovat po střední škole? A co jste studoval/a?

2. Jak dlouho trvalo vaše vysokoškolské studium? Pracoval/a jste při něm?

3. Jaké byly vaše pracovní začátky?

4. Byl/a jste někdy zaměstnaný/á?

5. Čeho si nejvíce ceníte na volné noze?

6. Co považujete za nejtěžší na volné noze?

7. Co/kdo je vaše konkurence?

8. Jaké profesní milníky jste už zažil/a – co vás posunulo dál?

9. Co je váš největší profesní úspěch?

10. Udělal/a jste někdy podnikatelskou chybu? Špatná investici? Špatný klient?

11. Kde berete inspiraci?

12. Pochybujete někdy o své cestě?

13. A co je vaší reklamou?


A studenti se taky sami během hodinové diskuze hodně ptají - třeba na marži z jednoho páru barefootových bot, jak se ke spolupráci oslovuje značka z Asie nebo proč se někdo rozhodne tak úspěšnou firmu prodat.


Kláro, Lenko, Evo, Václave a Karolíno,
děkuji vám - nejen za byznys radu, kterou dali mým studentům do života.

MUSÍTE CHTÍT.
INVESTUJTE.
A MĚJTE TYKADLA NASTAVENÁ NA VŠECHNO NOVÉ.

Tak hodně štěstí, děcka - hodně štěstí všem!

A jen vám tady pod čarou přiznám, že všechna ta doporučení hltám stejně lačně jako moji žáci. A v den, kdy jsem šla ze školy trochu jako zpráskaný pes, že já nikdy roční kabelkový obrat 200 milionů bez DPH nedokážu, jsem na radotínském bazéně potkala cizí paní s Mitnik tvídovkou. To nemůže být náhoda, že?!
A na té vlně euforie plavu doteď!




2 komentáře:

  1. Milá Roso, neměla bych v tomto případě psát komentář: já a doba jsme se o pár desetiletí minuly, ale! - kdybych měla splnit svá přání, tak jedno bylo mít obchůdek nejlépe v takovém dřevem obloženém přízemí domu, s třemi schůdky,tam boty, kabelky, klíčenky, kufry a rukavice, vše kožené, kvalitní a boží (zboží)...S ochotnou prodavačkou a skvělými cenami.
    U nás v rodině si splnila sen neteř, má v Litoměřicích minikrámeček s dětským oblečením. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Úžasné, úžasné, úžasné

      - úplně jsem se tam za Vámi a vůni Vašeho krámku přesunula,
      krásný sen, Jiřin - to mě ba!!

      Vymazat