Jurská zahrada II

Kvetou pivoňky a my už víme.

Zas nastává čas, kdy jsme furt venku. Běháme tam i ležíme. Někteří spí. Plejeme a stříháme. Sušíme prádlo. Přijímáme návštěvy a pijeme víno. Stanujeme. A pod stinnými jabloněmi o víkendu i snídáme (já si na tu příležitost teď nově musela pořídit i lehounký viskózový župan - protože nikdy nevíte, kdo vás tady kdy pozdraví přes plot). A taky na vzduchu hrajeme třeba karty.

Dinosauří láska u nás doma stále trvá, stále nevyhynula.

Ale balíčkem Batasaurus od Djeca z Hračkotéky jsme přece jen zaznamenali jistý posun vpřed.

Hra je pro dva až čtyři hráče,

kdy se mezi sebou bojuje v síle ještěrů na obrázku, ale už to není jen nahodilá přebíjecí plácaná!

Každý hráč totiž dostane stejných 12 karet
(všechny ty stegosaury a triceratopse různé výšky a síly, vrcholící samozřejmě T-Rexem),

zamíchá si je a následně vyskládá přesně v tomto pořadí na stůl
do systému 4 krát 3 - obrázkem nahoru.

Následuje půl minuta pekelného soustředění, kdy se všichni hráči snaží si co nejpřesněji zapamatovat své čertovy obrázky.

Po třiceti vteřinách se karty otočí obrázkem dolů a začíná se.

Nejmladší hráč tasí první kartu a ostatní strategicky bojují o zisk kupky/co největšího počtu karet.

V případě shody nastává klasická bitva.

Bitva, která nezná bratra.

Tahle hra je ale naštěstí příjemně rychlá, kdy jedna runda skončí za pár minut a nešťastník může za chviličku sám zas vyhrát!

A tak krom tří infarktů, které my tři dycinky máme, když spolu karbaníme,

se jinak máme moc hezky.

Příroda pod okny nám kvete na všechny strany.

Prostě u nás: občas nervy v kýblu a pivoně ve váze.
...
Born to be vesničan.