pátek 18. srpna 2017

Zvlčet či nezvlčet, toť otázka


Zase jsme vyrazili.

Do hor. A bez tatínků.

Zato letos jsme s sebou vzali i Mauglího a celá naše parta se proměnila ve vlčí smečku. Maminkovské role jsme zase měly pečlivě rozdělené. Ta nejslavnější z nás se opět nehnula od plotny, bývalá česká reprezentantka ve sjezdovém lyžování měla v gesci tělocvik a já byla zas a znovu soudružka kulturní referentka. Nová Lůca mezi nám si své místo vymyslela perfektně: být za každičké situace naprosto v pohodě! Díky.

A že škála emocí v tomhle energickém tuctu byla široká! Od naprostého vyčerpání, hladu, vedra, fatálních proher v kartách a osobních mini-krizí až po radost, překvapení, překvapivou radost a záchvaty (šíleného) smíchu. Všech osm dětí se za ten týden neuvěřitelně posunulo ve svém vývoji a empatii - společný život v silné grupě je fascinujícím způsobem tak prospěšný. Mít seriózní záruku, že z toho (už více) nezcvoknu - já mám snad kopu dětí ...

...

Úvodní večeře
a teta Andrea vypráví příběh Knihy džunglí, rozdává každému vlčí zub na kůži na krk a rozděluje památníčky
(na úkoly a pro vzpomínky).

A naše dospělé večery. (Podobnost tety a Mauglího je neúmyslná a čistě náhodná.)

Máme plán. Máme řád. Máme úkoly. A máme (bramborové) razítko za odvážně absolvovaný každý den!

Takhle se to rodí. Lokální výlety. Poutavá zadání. Kolorované obrázky. Děcka spí a my paříme.

Velký první den jsme vyráběli sádrové masky zvířat. Pro mírnou strašidelnost se sádrovalo v rodinném tandemu.
Sádrové obvazy (zakoupíte ve zdravotnických potřebách)
stačí nastříhat, namočit v teplé vodě a přikládat na dobře(!!!) nakrémovaný obličej.

Frajeři
si mohou nechat zaslepit i oči a ústa, z čeho se přiznám jsem měla nemalé fobické pocity, hlavně proto že jsem nemohla chvíli mluvit.
A znáte mě - to já nesnesu!


Ideální a na pohled krásný počet obvazových vrstev - jsme vyzkoušely - jsou čtyři. Pro urychlení procesu schnutí klidně taky použijte fén.

A za pár minut komplet ztvrdlou masku snadno sloupnete z obličeje. Bacha akorát na vlasy, obočko a řasy, to tahá.

A tak ty, co mají ochlupení zatím pomálu, jsme protentokrát z maškaření radši vynechali. I když kašpárci to jsou.

V odpoledním klidu si předškoláci četli Knihu džunglí. (A před večerkou pro ně bývalo kino.)

Po výletě Zlatou Olešnicí,

jsme popadli vodovky a tempery a chytré obrázkové zoo knihy



a masky zvířat džungle malovali a malovali,

dokud nezapadlo slunce

protože teprve pak mohl začít ten správný tanec okolo ohně.


Včetně všech pyromanských tužeb a přání.

A když bylo vedro, od rána jsme se máčeli v potoce Zlatník(!!!). A to by bylo, abychom v něm něco nenašli.
(Velmi ráda jsem dopředu rozstříhala řadu své bižuterie, kterou jsem zamlada nosívala na krku.)
...
Protože kdo by to byl řekl, jaké nefalšované nadšení můžou v někom vyvolat falešné perly.

A jiné dny zas probíhala naše komunitní výuka.

Včetně praktických úkolů - po vzoru medvěda malajského, velkého to milovníka medu, namotat si karamelku na šňůrce na šikovný jazyk.

Nebo se drápat kolmo opičácky za banánem.

A taky se široce rozhlížet po dalekém okolí. Třeba z Rajnišovy rozhledny Maják.


Kde jsme si v hospodě U čapa dopřáli rodinného luxusu: večeře v restauraci.

A to víte, to je pak hned každé matce do skoku.

A dost jsme se našlapali okolo naší chalupy.

Zlatá Olešnice je na procházky zlatá.

A toto je Žena roku! Sama si kytku natrhá a ještě je k tomu šťastná.

"Andrei, ukaž vlka!"
...
A zase vyučování v plenéru.

Svačinková přestávka v domácí školce.



Velká trojka.

A ještě větší čtyřka.

Školní fotka Dětí džungle.

Protože předpověď počasí meteorologům nevycházela a nevycházela a každý den bylo vedro a krásno,
na koupališti v Olešnici jsme byli furt. Pečení, vaření.
...
Za lidový peníz báječný plavečák.

I mauglíovské úkoly a disciplíny se tam plnily.


Ale nakonec jsme se dočkali.
Poslední den přišly husté deště a tmavé bouřky, a tak jsme konečně mohli vytáhnout své nádobíčko na doma
a vyrobit si ochranné amulety.

Dědeček nám dopředu nařezal a obrousit kulatinu a do každé placky vyvrtal malou dírku.

My si k tomu přivezli kůži a různě velké korálky na navlékání.


A ruční páječkou pak do dřeva opatrně vypalovali tužkou předkreslený obrázek.



Náš magický výsledek. 

A když už se nám o víkendu povraceli tátové, vydali jsme se všemi způsoby dopravy zdolat Jizerskou padesátku.






Ale byla to fuška!

Zmohlo to kde koho.


Jenže ty výhledy jinak nekoupíš!


A velké finále
formou nedělní návštěvy Muzea výroby hraček v Jiřetíně pod Bukovou už byla jen (dřevěná) třešnička na dortu celých prázdnin!

Pro všechna prťata
bylo naprosto okouzlující (a děsně výchovné - hurá hurá hurá) proniknout do procesu vzniku jejich oblíbených kousků.
To se vám úplně změní (dětský) pohled na svět.

Tím spíš, když po skončení prohlídky továrny si můžete za pade koupit celý pytlík různých barevných kostiček.

A ve výtvarné zóně si slepit zcela dle vlastního gusta svou autorskou hračku.

To si pamatujete. Tu si nezničíte. Tu nikde nezapomenete.
...
TO SE NEZAPOMÍNÁ!!!
A o tom to všecko je.

A na závěr ještě pár otázek, na které jste se mě beztak chtěli zeptat.

Je náročné být celý týden sama na tři děti? Jak prase.
Spí Týnka dobře v cizích místech? Ne, nespí vůbec.
A nepomohlo by ji koupit novou cestovní postýlku? Nepomohlo.
Dělaly jsme si srandu z dočasných logopedických vad vlastních dětí? Bohužel ano.
A byly tyto vtipy vtipné? Strašně.
Měly jsme v naší půlce pronajaté chaloupky ve všech těch hračkách a knížkách a stavebnicích bordel? Malinko ano.
A toužily děti z uklizenější části roubenky bydlet u nás? Ze všeho nejvíc na světě.

TO SE NEZAPOMÍNÁ.

33 komentářů:

  1. Jste všichni boží, Rosí:-)
    Smekám před kulturním programem a vůbec před celou výpravou.

    OdpovědětVymazat
  2. Krasa - ten program, realizace a bajecne sepsane i zdkokumentovane. M.

    OdpovědětVymazat
  3. Opět super !! Jste šikovné baby (nezaměňovat na anglické "baby") ! Šá

    OdpovědětVymazat
  4. Já bych chtěla být taky tak vtipná jako ty....a chtěla bych tam být s vámi ;-) Jsi nejlepší :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Rosi,jste všechny úžasné maminy.Klobouk dolů.Papa Lenka.K

    OdpovědětVymazat
  6. Děcka! Pecka!
    Pěkný den MULA

    OdpovědětVymazat
  7. Po návratu domů jste všechny ženy musely spát týden v kuse. Moc hezký program. Monika

    OdpovědětVymazat
  8. Krása! Ženy jste báječné. A program skvělý. Moc díky za tip na muzeum. Veronika

    OdpovědětVymazat
  9. Krásně se to četlo, usmívala jsem se u vašich zážitků a zároveň vzpomněla, jak jsme spolu s kamarádkou posbíraly děti po rodině a v kusech-taky 8 jsme my 2 a houf dětí pořádaly Honbu za pokladem, rozdávaly na starý kalendář ze zadu razítka za splněné úkoly, kterých jsme taky navymýšlely hromadu a my dvě 3x denně po štamprli Marttiny extra dry , abychom to přežily:) Děti - dnes už nejstarší 25letý , vzpomínají, jak to bylo super:) Pavla

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ou jé, díky za inspiraci pro další ročník!

      Vymazat
  10. Tak to je krása! Článek se čte úplně sám, fotky nádherné a to, jak jste zvládly vymyslet super program, vážně inspirace :)

    OdpovědětVymazat
  11. Vy jste boziiiii��������. Chci být Vaším potomkem a zažít tak báječné prázdniny������. Máte můj neutuchající obdiv. Všechny��. Martina

    OdpovědětVymazat
  12. Jééé, těšila jsem se až zasednu po čtyřdenní návštěvě a tohle si pěkně v klidu počtu... úžasné. příští rok jedu s Vámi. (jako dítě) chci si to všechno děsně užít s Vámi. /žasné fotky a popisy.

    OdpovědětVymazat
  13. Roso, usmívám se a živě vidím sebe a své kamarádky .
    Jezdíme takhle už spousty let, prvním dětem je 16 a i letos v Českém ráji jsme měli nástěnku, denní rozkazy, služby, hesla dne, výtvarné dílny, bojové úkoly, odměny......a ti naši puberťáci seděli večer nejraději s námi a vzpomínali, co bylo tehdy, když jsme byli tam a tam a kam že to vlastně pojedeme příště......��
    A jejich první kroky ráno mířily k nástěnce, co že to ty matky zase vymyslely a kam se půjde na výpravu...��
    Užívejte, je fajn mít takovou partu a společné vzpomínky ! Michaela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Služby - to nám ještě chybí,

      za to pubertu ... tu už jsme letos přibalenou s sebou teda měli ... .o))))))).

      Vymazat
    2. Služby - to ještě doladíte. :o)
      Taková masáž nohou.....hmmmmm.....ale i odnos prázdného skla ( vinného) do tříděného odpadu je fajn.

      Vymazat
  14. Nutně potřebuju jednu tetu Andrejku!

    OdpovědětVymazat
  15. To je krásné. Tomu se vyrovnají jen prázdniny u mé babičky. Jste nej :)

    OdpovědětVymazat
  16. Musel to byt nezopomenutelny tyden, plny zazitku. Krasne jste to detem zorganizovaly a ikdyz na fotkach to vypada uzasne, museli jste byt vsichni strasne unaveni. Obdivuji vase nadseni pro vec😀 Letos jsme byli s detma presne na mistech jako vy, takze kdyz jsem ted cetla fotoreport od vas, presne jsem vedela o cem pisete. Moc mily clanek jako vzdy!! Zdravi BigPig Veronika😀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Veru, díky.
      Ale znáš to: všecky jsme už na trojfázové šichty = děti, práce, domácnost - tak nějak zvyklé, takže třeba pro mě to byl nejvíc čas, kdy jsem si s holkami mohla konečně všecko říct, všecko dopovědět, všemu se zasmát.

      Zdravíme vás Velká trojko a těším se, jestli se na horách někdy i nepotkáme!

      Vymazat