čtvrtek 19. ledna 2017

Když není vše zalité sluncem ... ale mlékem


Aneb jak přežít lednové šestinedělí.

Chybí mi slunko.
A nálada kolísá.

...

Jsem teď nejšťastnější. Kdykoli se podívám na Týnku, tím spíš na její každým dnem vlasatější hnědou hlavičku, vždycky si řeknu: "Ty jo, já fakt mám tu holčičku ... ". Kdykoli nastane ta půl vteřina, kdy zahlédnu v jednom úhlu Mikeška, jak si staví na koberci do šiku všechny své dinosaury, Kubínka, jak z magnetické stavebnice vytváří vlastního mechanického robota/auto a Týnečku, co v kolébce vedle chrupká jak starý chlap, zalije mě obrovská radost, láska a vděk. Jenže.

Pak jsou tady dny, kdy mé bolavé tělo je ještě bolavější a plnotučný tvaroh na chladivé obklady už mám v lednici snad na furt. Kdy mě zžíravě trápí, že by si naše dětská doktorka přála, aby Týnka přibírala více. Kdy mě mé (neúspěšné) pokusy konečně pouklízet na své místo všechny vánoční dárky dovádějí k šílenství. Když pro mrazy nemůžeme ven. Když se pro led venku bojím, že u nás v kopci hodím držku a kočárek dojede vyzvednout Kubu ze školky sám. Když celý den mluvím jen s dětmi. Když se s mužem večer věnuje natolik potřebám všech našich tří pidi-lidí, že se my dva úplně mineme. Nebo když se já pro samé naslouchání Valentýnčina pláče nestihnu v noci ani potkat se spánkem. To pak na mě sedá chandra a trudomyslného rozmaru se mi nejde zbavit.

Chybí mi má práce; aby za každým prožitým dnem něco zůstalo. Stýská se mi po podprsence s kosticí.

Nahoru dolů, nahoru dolů.

Oba šicí stroje jsem si odvezla do servisu, všechny krejčovské nůžky mám v nožířství, a tak mě napadlo, že ve dny, kdy jde do školky spolu s Kubkou i Miki, a Týnka zrovna usne, udělám si v počítači výběr nejlepších fotek k vyvolání za minulý rok. Je to pro mě lahodný relax, v tichu - přesně ten, co se dá podnikat, když netušíte, jestli miminečko usnulo na pět minut nebo pět hodin. Začala jsem teď systematicky v lednu 2016, prošla loňské sněhy, Krkonoše, Rakousko, všechny naše výtvarky a karnevaly a bylo mi skvěle. Sledovala jsem obrázek po obrázku, jak náš Mikuláš vyrostl, jak se i Kuba změnil, kolik jsme toho zažili, kolik jsme se zasmáli. První čtvrt rok mám hotový, zatím jsem v březnu. Když v tom jsem klikla na jednu nepojmenovanou složku na ploše, kde se mi otevřely fotografie ze starého malého Nikonu s poškrábaným objektivem, který jsme před zářijovou dovolenou u moře prvně věnovali Kubovi. Zatím jsem neměla vůbec čas si jeho snímky projít a teď se mi až zastavily dech. (Pro mě) jsou kouzelné.

Sardinská vůně a teplo, moře a jediná starost dne, kde budeme obědvat. Nebo jestli si ne/koupíme čerstvou rybu domů. Nasávám tu energii z fotek, co se do mě vejde, serotonin v krvi mi houstne a já si dělám zásoby na horší časy. To je moje cesta.










Fotil Jakub, 5 let.

47 komentářů:

  1. Mám zimní děti, když přituhlo, dala jsem na kočarek igelitovou pláštěnku. Poradila mně to zkušená kamarádka a osvědčilo se to. Hana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Za nas ze severu do zimy a vetru jedine stylove... https://www.elodiedetails.com/stroller-stuff/raincovers/raincover---bedouin-stories . Doporucuje ceska matka i cesko polska dcera z Danska. Zdravime, Z.B.

      Vymazat
  2. Mám, znám, rozumím... ale fotky jako nabíječka jsou perfektní! Z toho kluka něco bude;) vera

    OdpovědětVymazat
  3. ....a to je to kouzlo, které přijde v ten správný čas...:) Rosi bude líp... Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No já nechci malovat četa na zeď ;o),ale mám to podobně jen mojí Bětce je už rok a půl a nemusím mít tvarohové obklady. Za to nestíhám uklízet rozházené pastelky a vyrvávat z ruky otevřené fixy a tiše klít, že ta mikina byla fakt hezká, než na ní byla ta černá čára. :o) Ale i tak je to super mít dva pidichlapi a k tomu pidi slečnu. A až přijde jaro, a to bude určet brzy, tak si to teprava užijeme!!!
      Přeji pevné nervy a užívejte každého krásného okamžiku, všechno se tak rychle mění!

      Vymazat
    2. Myslím na vás a těším se, co přinese jarní sezóna!!!

      Vymazat
  4. Hezkej článek a šikovnej fotograf. Naše Em taky ráda fotí, musím jí pořídit aparát. A v organizaci fotek mám hodně velkej skluz. Ať se daří.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju děkuju,
      buď bude z Kuby fotograf nebo profesionální chůva ...:o)

      Vymazat
  5. Milá Roso, pod každou větu z úvodu článku bych se podepsala. Ten pocit, mít po chlapečcích holčičku, to je nepopsatelné! A pak ty občasné splíny okolo... A právě všechen ten mišmaš nás paradoxně dělá nejšťastnějšími! Mějte se krááásně...

    OdpovědětVymazat
  6. Zdravím Vás Roso, teda před Kubou klobouk dolů! Ty fotky jsou fakt moc krásné! Zuzu

    OdpovědětVymazat
  7. Nejzlatejsi Rosi. Tak krasne jsi to sepsala. A tak pravdive. Aby jsem mohla s klukama ven. Davam na kocar plastenu jako dalsi vrstvu a dobry. To mijeni se s muzem mame dodnes a Markovi je uz 5 mesicu. Se spankem se taky moc nepotkavam, ale myslim, ze prozivam nejkrasnejsi obdobi v zivote. To kdy vecer kluci divoci Marecka a on samou radosti vyska a kdyby umel vyskocil by ihned z jeaci podlozky. Jsou to krasne intenzivni chvilky. Zaroven hodne narocne. A krasne kubikovo fotecky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ať jsme všichni zdrav a posílám vám všem pusu!

      Vymazat
  8. Milá Rosi, ať je brzy líp na duši i na prsou!

    Ty fotky s plachetnicí mi připomněli naše dovolené v Ch. Už se pomalu začínám těšit, i když loni jsme měla pocit, že už nikdy víc.

    OdpovědětVymazat
  9. Milá Roso, naprosto Vám rozumím a soucítím s Vámi, prošla jsem si tím samým! Musíte to prostě přečkat a ono bude líp...
    Posílám spoustu pozitivní energie, mějte se krásně a držte se,
    Terka:)

    OdpovědětVymazat
  10. Ty víš že to přejde a pak to bude ráj :D <3

    Zkusila si nošení? Takto malinké mimi to miluje a je nejspokojenější ;)
    pa M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naprosto s Vami souhlasim, kdyz nase mala v druhem mesici chytla koliky a plakala a plakala, cele dny jsem nosila. Satek mi zachranil zivot, opravdu... a ji asi taky :-)

      Vymazat
  11. Milá Rosičko, polevte ve svých snahách mít všechno tip top. Život je tááák dlouhý, ještě bude času pracovat tak, aby za Vámi bylo něco vidět. Teď je čas užívat si dětí a nic jiného není třeba. Zaplašte to puntíčkářství v sobě a poporodní chmury vyžeňte na mráz.
    A dětská doktorka ať si hukne - každé dítě se vyvíjí jinak a je třeba to nechat na něm. Stopro to dopadne dobře.
    Zdraví Vaše stará a věrná čtenářka LP

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Polevím, ale muže a spánek si s dovolením ponechám: dost je totiž oba miluju!!!

      Vymazat
  12. Kuba má oko, roste z něj estét :)

    OdpovědětVymazat
  13. Milá Rosičko, už se jen 12x vyspíš a už bude únor, žabka bude mít měsíc, pak se ještě několikrát vyspíš a bude březen....víš, jak to myslím. Držím palce, všechno si to "sedne" a bude fajn, protože Ty to ZVLÁDNEŠ !!!! Pa Šá

    OdpovědětVymazat
  14. Nemůžu komentovat věci mateřské, mám doma jenom kocoura a tomu musíme jídlo zakazovat, přibírá moc :-)
    Ale ty Kubovo fotky mi vzaly dech! Já v 5 letech fotila poprvé na foťák, kdy se po každé vyfocené fotce musel ručně kolečkem převinovat film a fotila jsem zásadně jen hlavy bez těl nebo těla bez hlav... Takže tichá závist, protože evidentně to má v oku! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky jsem čuměla - evidentně má cit pro zlatý řez, chlapeček náš zlatý ... :o)

      Vymazat
  15. Kuba kouzelníkem! Vydrž, Miri, vždyť už se ti dvakrát osvědčilo nepanikařit, přejde to...za chvíli je obleva, po všech směrech.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím na tebe a těším se, až mě svým medovým hlasem pohladíš i naživo.
      A když by bylo nejhůř - tak co: taky napíšu politicky angažované leporelo!!!

      Vymazat
  16. A kočičko,

    berete, prosím Vás, hodně B komplexu, nějaký vápník a Vigantol? S nimi se to sněhové i jiné nadělení zvládá snáz.

    Kamarádka při třetím miminku počítala dny, kolik mu zbývá do získání občanky. Jako fakt. Ještě ji nemá a už je to dobré.
    Pořád je to lepší než Vyděržaj, pianěr.
    Je skvělý, že máte 3 koťátka, my máme jen 2 přes 20 a je to trochu málo.
    Tak ještě jednou doopravdy blahopřeju a bude to dobrý! Jiřina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hážu dítě do fusaku a běžím do apotéky, díky díky moc!

      Vymazat
  17. Moc na Vas myslim, tri deti jsou mazec, mne staci to jedno. Na doktorku se vyprdni, akorat stresujou. Nase Madla zas pribira moc a taky to mam od vsech na taliri, poslouchat ty poznamky, ze takoveho cvaldu uz dlouho nevideli :-D. Jinak na upravu kojeni nam porodni asistentka doporucovala kontakt kuze s kuzi, ale to asi jako zkusena matka znas :-) Urcite to vsechno bude brzy lepsi, za to muze ten leden, letos je fakt plny bacilu, depek a zubatych. Uz aby skoncil. U nas to je taky nahoru a dolu. Musime holt jeste chvili vydrzet! Posilam pusu vsem. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky díky, moc se na váš těšíme - to bude cirkus, až se všichni potkáme!!!

      Vymazat
  18. ...jo a jeste jsem zapomnela dodat, ze jestli to fakt vsechno fotil Kuba, tak klobouk dolu, to bude talent, deda bude mit jiste radost! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Až bude chvilka, ukážu ti i jeho videa - to se nasměješ ...

      Vymazat
  19. Ty Kubovy fotky jsou opravdu krásný, až mě to dojima a to nejsem v šestinedělí ;-)

    OdpovědětVymazat
  20. to je tak hezký...přeju ať tvaroh pomůže a ať je těch dojemných chvilek každý den aspoň trochu!krásný fotky kubo!

    OdpovědětVymazat
  21. Prokůpek letní dovolenou filmoval - trošku artový, ale dost zábavný :) Rosičko, dětská doktorka a její náhled na tabulkové přibírání dětí tě prostě NEMŮŽE rozhodit!!! Těšíme se na viděnou!Linda - Žíňa :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ou jeeeeeeeeeeeeeeeee, no to se hned pozná, že jste ho vozili do Varů i v prenatálním stavu - CHCI TO VIDĚT!!!

      A moc se na vás těšíme - zbývá jen dořešit malinký detail: který dům naše Velká pětka zboří při společném setkání jako první - náš? Váš? ...:o)

      Vymazat