Zítra to bude měsíc, co jsme převzali náš dům.
Za posledních třicet dní jsme čelili asi 12476486 problémům, možná i 12476487 ať nekecám.
Komín, který se nám ani v jednom z pater vůbec nehodil do projektu, zbourat nešel. Podlahy jsou křivé a zvláštně flikované. Pro nové štuky v hale se teď staví vnitřní lešení. Mé vysněné světlo v koupelně nelze zapojit. A dřez v kuchyni nebude lícovat.
Termíny se posouvají, ale já to děťátko pod srdcem vážně nebude moct nosit věčně. Někdy mě aktuální nedobré zprávy zastihnout snad ve stavu nízkého cukru v krvi, a tak je mi pak ze všeho úzko a ouvej. Chybí mi dech. A místo trable, že do pokojíčku kluků se nevejdou dveře, bych si sto krát radši měla chuť přípravně čančat růžové peřinky, než řešit tuhle stavařinu. Co mě ale baví a dost uklidňuje je, že při každém kontrolním dni naši rekonstrukce tam na místě pracuje víc a víc lidí. A taky naopak - někdy se mi tam podaří se zavřít do některé z místností (co má zdi) úplně sama, a to si pak na pár vteřin stihnu snít.
Třeba v naší budoucí ložnici. Právě teď si s mužem užíváme malinký luxus, že se nemůžeme rozhodnout, který ze dvou pokojů bude právě naše ložnice. Já preferuji místnost A, s nádherným výhledem do Brd, kde se ale David bojí ranního hluku vlaku. Mně to nevzbudí, já po těch letech reaguju v noci pouze na vlastní děti, jinak spím spím spím. Tak mě mateřství pomlelo. Davča z železničních obav raději hlasuje pro místnost B, kde zase u stropu nejsou fabiony, takže se tam panu truhláři bude výrazně lépe pasovat vestavěná skříň. A výsledek? Zatím to vypadá, že si do áčka necháme dát je postel a postýlku a budeme si užívat nejčistějšího bílého prázdného interiéru, za který by se nemusel stydět ani Pinterest. Hadry a krámy budou jinde.
Na půl zadku si sedám na ohlodané okno - na místo, kde už za čas bude nový dubový parapet a já už to všecko vidím. Před očima mi běží dokonalé obrazy. Manželské lůžko, dětská postýlka z břízy a dvě lampičky na klipsu. Dlouhé polo průsvitné závěsy, jeden typograficky jednoduchý plakát na zdi a vedle miminka možná bude stát starý noční stolek z antiku. A jak je to všecko bezvadné a krásné, vidím i, jak si vedle sladce spícího novorozence na skříňce pro radost jen ledabyle rovnám jednoduché dřevěné hračky. Třeba lesní matrjošky Wee Gallery, která už má(!) naše holčička z Nily.
Za posledních třicet dní jsme čelili asi 12476486 problémům, možná i 12476487 ať nekecám.
Komín, který se nám ani v jednom z pater vůbec nehodil do projektu, zbourat nešel. Podlahy jsou křivé a zvláštně flikované. Pro nové štuky v hale se teď staví vnitřní lešení. Mé vysněné světlo v koupelně nelze zapojit. A dřez v kuchyni nebude lícovat.
Termíny se posouvají, ale já to děťátko pod srdcem vážně nebude moct nosit věčně. Někdy mě aktuální nedobré zprávy zastihnout snad ve stavu nízkého cukru v krvi, a tak je mi pak ze všeho úzko a ouvej. Chybí mi dech. A místo trable, že do pokojíčku kluků se nevejdou dveře, bych si sto krát radši měla chuť přípravně čančat růžové peřinky, než řešit tuhle stavařinu. Co mě ale baví a dost uklidňuje je, že při každém kontrolním dni naši rekonstrukce tam na místě pracuje víc a víc lidí. A taky naopak - někdy se mi tam podaří se zavřít do některé z místností (co má zdi) úplně sama, a to si pak na pár vteřin stihnu snít.
Třeba v naší budoucí ložnici. Právě teď si s mužem užíváme malinký luxus, že se nemůžeme rozhodnout, který ze dvou pokojů bude právě naše ložnice. Já preferuji místnost A, s nádherným výhledem do Brd, kde se ale David bojí ranního hluku vlaku. Mně to nevzbudí, já po těch letech reaguju v noci pouze na vlastní děti, jinak spím spím spím. Tak mě mateřství pomlelo. Davča z železničních obav raději hlasuje pro místnost B, kde zase u stropu nejsou fabiony, takže se tam panu truhláři bude výrazně lépe pasovat vestavěná skříň. A výsledek? Zatím to vypadá, že si do áčka necháme dát je postel a postýlku a budeme si užívat nejčistějšího bílého prázdného interiéru, za který by se nemusel stydět ani Pinterest. Hadry a krámy budou jinde.
Na půl zadku si sedám na ohlodané okno - na místo, kde už za čas bude nový dubový parapet a já už to všecko vidím. Před očima mi běží dokonalé obrazy. Manželské lůžko, dětská postýlka z břízy a dvě lampičky na klipsu. Dlouhé polo průsvitné závěsy, jeden typograficky jednoduchý plakát na zdi a vedle miminka možná bude stát starý noční stolek z antiku. A jak je to všecko bezvadné a krásné, vidím i, jak si vedle sladce spícího novorozence na skříňce pro radost jen ledabyle rovnám jednoduché dřevěné hračky. Třeba lesní matrjošky Wee Gallery, která už má(!) naše holčička z Nily.
Tři kontrastně nebarevná lesní zvířata: medvěd. |
Liška a sova. ... A zatímco já teď ještě čekám, jestli v NilaKids znovu naskladní i zvířecí verzi měkké knížky s obyvateli džungle, |
ušila jsem z látky ze americké stejné kolekce mazlivý čtverec pro syna našich kamarádů, Barevně neutrální základ a k tomu postranní ouška na tahání v retro podzimních tónech. ... S šustivou vrstvou a rolničkou uvnitř. Pro Tomáše. |
Všechno je tak krásné a ladí to. A stejně bude ladit i Váš dům, jsem si jistá! :)
OdpovědětVymazatKéž by kéž by.
VymazatAle zase napíšu.
Buď z Bohnic nebo z domu ... :o)
Já bych chtěla být Vaši holčičkou, všechno je tak krásné:)) A že by to byla Terezka?:))
OdpovědětVymazatDíky, jde to nějak samo ... :o)
VymazatČo ja som narobila kompromisov (nielen v dome), ale je to lepšie, tak ide život :-)
OdpovědětVymazatSnít som chodila taky, trámový strop a tehly so signovaním...zatiaľ kým sme boli v plesnivom podnájme dedine (tamtiež) ...
Spinkajte v čistom priestore a budoárček k pošušňáničku ( trebárs s kúpelničkou) si vylaď k fabionom:-)
Dá sa tušiť, kedy sa so mňa stávala punk (pink) mama ?
Do Nily sa chystám, ale do e-shopu :o/
Krásne budovanie, ale mysli ako mama tvojho dievčatka :-)
Díky a v Nile že pozdravuju, on-line i live!
VymazatNavíc v Nile právě začal týden dopravy zdarma,
Vymazatvíš to?
https://www.facebook.com/nilakidspraha/photos/a.1721553954776231.1073741827.1721550711443222/1772606576337635/?type=3&theater
Hltám každý řádek. Sním s Tebou!
OdpovědětVymazatDěkuju děkuju ti za to ... rovný rovnýho si hledá! ...:o)
VymazatJa byla v NilaKids minuly vikend a mela jsem tam dva favority - ze neuhadnes ktere? Matrjosky a mekkou knizecku od Wee. Nebudem my nejak pribuzne? :-D... ja se nakonec ovladla a nekoupila je, misto toho dostane Madlenka na konci tydne stavebni pouzdra pro posuvne dvere :-D. Jinak u nas budovani probiha ve stejnem duchu. Takze Praci zdar! PS:... ten muchlacek, aaaach! Nadhera!
OdpovědětVymazatČici, kam vám bude letos Ježíšek doručovat?!?
VymazatPředstav si, že to nějak logisticky spletl a muchláčka pro Madlenku nechal u nás!!! Pusu, třikrát, vám všem.
Holt ani Jezisek neni neomylny ;-):-D Nam bude letos jeste dorucovat na adresu trvaleho bydliste, tedy k rodicum. Pristi rok uz mu snad dame jinou instrukci. A kam Vam? Jestli on to nahodou nebude muset vzit kolem porodnice! ;-) Posilame ctyri a pul pusy!
VymazatPosuvne dvere v pouzdru jsou super. Pokud jste jeste neobjednavali, doporucuji firmu https://www.stavebni-pouzdro.cz/ . Opravdu profesionalni prace, vyborna nam poradili a vse naprosto v poradku.
VymazatNěkdy se to tak semele, že všechno nejde podle plánu:( ale ono to dopadne, budete to mít krásné, máte to vysněné a naplánované. Hold bude pár kompromisů a výsledek bude super! Přeji hodně síly:) Petra
OdpovědětVymazatPetro, díky.
VymazatTěším se, navíc katastrofy vypsané na blogu dycinky čtenářsky táhnou ... :o)
Roso, vydrž!
OdpovědětVymazatBude to krásné, nové, voňavé, všichni to budou obdivovat.
Mám to za sebou. Při budování našeho nového domu jsem já, manekýna odchodila v jedné šusťákovce a s cigaretkou v ruce na uklidnění.( Jsem nekuřačka).
Dnes se tomu směju.
P.S. včera jsem poprvé viděla tu krásnou kamarádku v reklamě coc-cola. Nádherná žena.
Hej, to je geniální - zapálím si!
VymazatMyslím, že v devátém měsíci s cígem v puse na stavbě musím dojmout každého!!!
Děkuju děkuju děkuju.
Hlásím, že na vlaky se dá zvyknout překvapivě rychle. Nevím proč, ale je to úplně něco jiného než tramvaje, náklaďáky, traktory (co třeba u našich na vesnici drandí v době žní od noci) apod. Vlaky nás nikdy nevzbudily. Je teda fakt, že my bydlíme asi 250 m od trati (té stejné jako vy), tak nevím, jestli nejste blíž...
OdpovědětVymazatJeeeeeeeee, ahoj sousedi!
VymazatMy bydlíme od trati asi 100 metrů (možná i míň) a je to úplně v pohodě. Při zavřených oknech vlaky neslyšíme skoro vůbec, když je otevřeno, tak to je, pochopitelně, slyšet víc, ale neruší to. Podotýkám, že nejsme starousedlíci, bydlíme necelý rok a řekla bych, že na vlaky jsme si zvykli ještě v průběhu rekonstrukce, která trvala cca 4 měsíce. Naši sousedi, kteří mají trať hned za domem to nevnímají taky. Tak nemějte obavy, to dunění vlaku spíš uklidňuje :-).
OdpovědětVymazatPřeju Vám všem hodně zdraví a ať se Vám krásně bydlí.
Lenka
Já si to taky představuju tuze romanticky a těším se!!!
VymazatRosi, to je tak krásné číst to všecko!!!! Moc na Tebe myslívám a těším se strašně moc na Vaší holčičku. Opatruj se, sni si, užívej to všecko "nové"
OdpovědětVymazatpa a pozdravy kloučkům!!!
Díky díky, Dášo, podpora se mi sakra hodí!
Vymazat