středa 18. května 2016

Lázně na severu


Odjeli jsme na týden k babičce. Do lázní. Zašla jsem si tam ke kosmetičce, která z mé hlavy zase vykouzlila milou holku. Mám nové nohy zespodu a jako nová, vymasírovaná záda. Jistě, člověk se musí občas i malinko zapřít, třeba když mu maminka před polednem volá z práce: "Abych si to maso přihřála!" Protože ne asi, bude mi třicet pět, mám dvě děti, ale asi budu flákotu od neděle obědvat studenou.

Co je Kuba na světě, jezdíme tak často, ale domov nám tam vždycky chybí: naše hračky, naše ložnice, tatínek. Tentokrát jsme navíc vyráželi na moravský sever bez domluvených setkání a výletů s našimi kamarády, protože - a nechce se mi tomu furt věřit - kamarádi tam nejsou. Jejich maminky už zase chodí do rachoty a ke svým babičkám tak vnuci už jen tak mírnix týrnix přijet nemůžou. Navíc bývalá blogerská ostravská hvězda Lenka vzala čáru opačným směrem, na Prahu. A ani Soňa zrovna nekrystalizovala ve své galerii.

A tak jsme měli najednou my tři hodně času. Četli jsme si o dinosaurech, Kubka se naučil utírat nádobí - namuchlat veškerou utěrku do sklenice nebo do ní balit příbory jako miminečka do zavinovačky. Mikešek poprvé lízl chodník first bikem a všichni jsme mnohokrát ochutnali jeden dva tři kopečky mezi Labužníkem a Centrumem. V parku jsem si povídala s babičkou, co už si mě nepamatuje, i s mojí druhou babičkou, která se dojatě rozjímala pod kvetoucími korunami stromu, ale zároveň druhým okem stihla ostře vidět a mně ostře okomentovat, který čerstvý vdovec se teď na Hlavní třídě už narychlo tahá zase s jinou, dámou ve věku.

A taky jsem dala jedno podvečerní nealko pivo na hospodské terase s výhledem na Lysou horu se svou spolužačkou, která šéfuje lékárně ve městě a drby a klepy, které mi nevycinkali příbuzní, pro mě doplnila ona. Po sedmi dnech v Moravskoslezském kraji jsem tak věděla už všecko: kdo je nejmladší primář na gynekologii v Česku, kdo z naši gymplácké třídy čeká třetí dítě a kdo spadl na rande a zvrtl si nohu.

Jako švestky padali i oba chlapečkové z nové postele našich. Ti si ji nechali předčasně(!) na stará kolena vyrobit pohodlně vysokou, i když s tloušťkou matrací to už možná krapátek přepískli. Když si do jejich lůžka ulehnete, právě dočtenou knížku pak na koberec musíte hodit, ležíte totiž v takové výšce, že na zem rukou už nedosáhnete. A zatímco Kubka se při svém nočním letu a přistání ani nevzbudil, Mikešek stejný držkopád za tmy oplakal, zejména proto že se nedokázal vyškrábat zase zpátky do duchen za námi nahoru.

Lítali (jsme) hore dole. Já jsem si tradičně oběhala i tamější second handy a odnesla si domů v sáčku jedno lehké letní sáčko, zajeli jsme do industriálního vítkovického skanzenu na Dětský svět a Kubušák mi udělil jednu lekci.

Moji rodiče bydlí ve třetí patře s výtahem, což je pro nás pavlačové děsná atrakce. Ostatně cirkusové už je samotné nastupování do zdviže. Kočárek, kolo, odrážedlo, jedno děcko, druhé děcko a divoká matka; to vše se musí do plechové klece vměstnat. Po přivolání liftu dovnitř nejdřív vlítá Mikeš za písklavého ječení Kubínka a ten, zatímco drží těžké samozavírací dveře dorážející ho opakovaně do zad, hystericky varuje svého mladšího bratra, aby nic nemačkal. Aby nic nemačkal!!! Což je samozřejmě pro Mikendu přímý pokyn, aby nás všecky najednou odvezl od sedmého patra po suterén. Kubkovi jsem proto honem chtěla vysvětlit, že Miki je šikovný a stačí mu říct, že se má chytit výtahového madla a čekat na nás. A že i on Kubík je šikovný a zvládne do kabiny nacouvat s kolem. "A víš co, mami, ty jsi taky šikovná!", odvětil mi na znamení snaživého pochopení Jakub. A tak zatímco jsme klesali dolů do přízemí, pomyslně spadly ze stolu i všechny mé Respektovat-a-být-respektován teorie, koncept Nevýchovy, státnice z pedagogiky i selský rozum. Až to cinklo.










12 komentářů:

  1. Mamka v akci :-)
    Jste boží! Všichni! ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Znáš to: vidím volnou postel, tak do sebou mrsknu!

      Vymazat
  2. my na Hané a míříme na sever taky ;)

    OdpovědětVymazat
  3. To je štreka Praha - Havířov. Jak se dopravujete?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Normoš autem, tři hodiny klika klika, dětí spí nebo máme koncert nebo hrajeme slovní hry nebo ... máme krizi ... :o)

      Vymazat
  4. Rosi, ty umíš fakt tak hezky psát. Strašně ráda to tu u Tebe čtu.

    OdpovědětVymazat
  5. Já ze severu jsem.Mam to tady ráda. Ostrava Černá.

    OdpovědětVymazat
  6. Krásný report ... Hned bych vyrazila s vámi :) ...

    OdpovědětVymazat