pátek 26. února 2016

Láska v hnízdě mateřská


Intimní stylizované téma na popelínovou látku navrhl sám mistrovský Charley Harper.
A dvě kosmetické etuje budou teď nosit (taky) s maminka s dcerou.




...

A ještě rychlý pohled do zákulisí focení.

Které je u nás nedílně spojené s výstupní kontrolou.
čtvrtek 25. února 2016

Velká holka


Ve svetru z Itálie. A s kabelkou.






středa 24. února 2016

Zase učím


Se učím. Upravovat fotky, nově v programu Zoner Photo Studio 18.

Takhle vypadal originál okamžik.




Z nedělních chvilky. U zrcadla.
(Kdy se Kubka zase chystal na karneval - tentokrát v roli pilota, v nažehlené košili s kravatou.)
...
Čistění obrázků je pro mě za odměnu. Odpočívám při tom; na nic nemyslím, jen se dívám. 
Stejně jako když plavu v padesátkovém bazénu.
Když jedu sama v poloprázdné sedmnácce přes Čechův most. Když tlačím spící kočárek podolským nábřežím.
Když si ráno mažu obličej hutným růžovým krémem. 
Když jarní slunko prosvítí náš byt. 
Když pomalu vlévám do horkého hrnku s kafem našlehané mléko.
Když se na vteřinu zahledím na nově povlečené postele. Když skládám čerstvé ručníky právě vytažené ze sušičky. 
Když ořezávám pastelky. Když kapu eukalyptový olej do lampy nad svíčku.
Nebo když večer rovnám jejich pokojík, zatímco kluci už jsou s taťkou ve vaně. Můj den. Můj život.
úterý 23. února 2016

Pozor křehké


Organizér do kabelky. A obal na iPad Air k němu.










pondělí 22. února 2016

Když přijede teta


... a nám se ucpe odpad. Neodtéká dřez, jedno umyvadlo v koupelně a vana k tomu. Ta se naopak sama kalně napouští, zapne-li se v kuchyni myčka. Situace je to společensky nevhodná a až k uzoufání nepěkná. A tak David místo nedělní siesty s dortem odjede spolu s tetiným mládencem do nejbližšího hobby centra, aby tam na jeho rady koupil jeden točitý drát dlouhý tři metry a druhý silnější točitý drát dlouhý devět metrů a navrch k tomu nějaké ty granulované jedy.

A zatímco ti dva pak aplikovali mechanické krtka a chemického krtka, a pak ještě znova toho mechanického - až to z naší koupelky táhlo, my s tetou a Kubou jsme si stejný dlouhý čas užili u naopak vonícího kafe.
A naučili jsme se skákat s padákem.

 Křehkou Djeco Kirigami sadu Výsadkářů jsme měli tradičně z Hračkotéky.

Tetka i Kubka si nejdřív vybrali, na kom chtějí pracovat.

A pak už to šlo ráz na ráz. Poskládat si hedvábný papír.

(Skoro) podle šablony

odstřihnout okraje a špičku.


Nalepit první funkční strakaté kolečko.

Malá zkouška letu a dobrý! Padák padá.

A teď pečlivě přilepit jeden dlouhý provázek.

A další čtyry záchranná lana k tělu placatého skokánka.

Zatížit mužíka dřevěným korálkem na špagátku. Prostě bylo toho vážně hodně.

Takže se nám pak nedivte, že občas něco i chyblo! A nebylo k nalezení.

Až se ukázalo, že třeba hvězdičkovou nálepku má tajně z druhé strany rukávu nalepenou má sestra. 

Návod, který je vložený do tvrdé obálky v pastelových barvách, ale bylo stále potřeba dodržovat a kontrolovat.

Stejně jako Kubínek neustále porovnával vzhled svého vznikajícího výtvoru

s výsledným originálem, tak jak jej na ploché krabičce vyobrazila francouzská ilustrátorka Elodie Nouhen.

Ale nakonec nám to všecko klaplo.

Vzlétalo a padalo.

A znovu padalo.
...
Papírkoví parašutisté padali ze židle. I z gauče. Z ruky i z vrtulníku. Sólo i tandemově.





Na jejich výrobu byla potřeba pečlivá ruční práce, ale výsledek pro vás může být krásně divoký a hravý a soutěživý a klukovský.
Ale i holčičí a jemný a snový a polétavý.

Fakt, věřte mi - já tam taky byla.
...
A kdo z vás by se chtěl ještě doptat na mokré manévry v lázních, tak vězte, že naši borci se odtokem popasovali dobře.
Prošťouchli, vypláchli, napustili, vypustili - potrubní mise splněna! Tss, tak skvěle by to možná ani paragáni nezvládli.