Broumovsko

Půjčili jsme si stejnou chalupu a odjeli po roce zas na stejné místo. Abychom znovu vytřískali maximum z tamější přírody. Jejich skal a luk a chaloupek na nich se furt nemůžeme nabažit.

Ale jiné to letos bylo. Třeba proto že z Kuby se nám stal úplný parťák. Ten, co chce být přítomen u každé diskuze. Ten, co chce být účasten každé diskuze. Prostě nám do programu rodinné dovolené začal zcela rozumbradský kecat. Ale ještě víc ho bavilo naslouchat vyprávěním všech přítomných, hlavně mé maminky. O dětství mě a mé sestry. Chvílemi snad ani nedýchal. A jindy zas hurvínkovsky protáčel oči a ptal se, jak se to kdysi všecko mohlo stát, když poslouchat se musí ... A taky Mikešek se vyšvihl. Tentokrát na dovolence už jen neležel na zádech, ale zkoumavě si klidně sám běhal po kvetoucích stráních hore a dole, jak se mu zachtělo. A když na to přišlo, i do ledničky si sólo zašel.

A my jsme si taky zašli. Na některé místa znovu. Jiné atrakce jsme po loňské zkušenosti přešli mlčením. A ještě jsme přidali pár novinek. Když ostře vysvitlo slunce, má rodina se mu nadšeně vystavila, zatímco ta Davidova si dřepla do stínu a čekala, až ten nečas přejde. Taky jsme hodně testovali. Kávu a dobroty.V jedné zámecké kavárně to sice chtělo až plivnout první (a poslední) lok ledové kávy rovnou pod stůl a lhostejnou obsluhu hodit přítomným medvědům do příkopu, ale třeba v novém podniku na hronovském náměstí jsme nad šálky s lahodnou chutí až mlaskali a ještě spokojenější jsme byli uprostřed Jiráskových skal, odkud jsme si i odvezli jejich nepomletá kávová zrnka v papírovém pytlíku domů, tak byla dobrá!

Měli jsme se krásně. 

Babiččino údolí jsme zopakovali.

A já premiérově získala vděčného - i když jediného - posluchače mého vyprávění o Barunce P.a její době: Kubku!

Jiné dny to nebyl dějepis, ale pořádná dynamika, co nás čekalo.
Teplické skály.

A ukázalo se, že nejsilnější my jsme v půldenních výletech. Bazén před domem byl totiž pro nás absolutním magnetem.

Pod vodou nebo na dece, to jsou prázdniny!
A jestli máte doma stejného numero-maniaka, hru Autobus doporučujeme. Upočítáte se k zbláznění,
navíc v moc dobrém multikulturním designu. To víte, Britové.
...
Mimochodem k nočním hrátkám dospělých vám navrhuju vyzkoušet hru Česká hudba.
Ač jsme v celku průměrně (ne)hudební rodina - i když sestra i já jsme základní stupeň lidušky na klimpr absolvovaly,
díky této stolní aktivitě nám smíchy tekly slzy kolmo. A vám slibuju totéž.
Je to vlastně takový jukebox. Ač otázky i kategorie jsou různé, country včetně, vždy se u stolu našel někdo, kdo - když ne odpověď, tak aspoň písničku - znal a zpíval.
Lidovky, Báru Basikovou, J.A.R.
Frázovali jsme, luskali prsty, vlnili se v sedě. Pili. A zpívali. Napovídali si. Počítali body. Vyhrávali/prohrávali. A řehtali se.

A nejen sedavá zaměstnání jsme měli. Páni kluci si hodně zahráli.

I když pro Mikiho (věčné) nedodržování pravidel má Kubulda občas vážně málo pochopení.
...
A ve středu jsme je všechny chlapy nasadily na kola a vykopaly z domu a s maminkou jsme si udělaly ryze dámský den.
Jeden den v roce, kdy se nestojí na stopkách.
Dopoledne jsme celé zhýrale na střídačku prospaly a na střídačku pročetly
a po obědě, který nám uvařil někdo cizí, jsme se zkušeně prošly do mlýna, kde kromě autentického výkladu a zachovalého vybavení miluju hlavně jejich dobovou kuchyň,
se všemi těmi lívanečníky a vyšívanými utěrkami nad pecí.
Tam koupený čerstvý pecen chleba jsme si daly honem pod levou paži, do pravé ruky pak krajíc se škvarkama a musely jsme běžet,
protože v šest na nás obě čekala masérka. To víte, odpočinek - to není žádná flákarna!

Ještě trocha té historické stavby - kaple Hvězda.

A co tam nepostavil Dientzenhofer v baroku, to dostavěl pro zvířata v lese Kubínek.

Jenže stejně nejlepší jsou skály. Naše vrcholy. Rozhledy. A rozcvičky.

A lavičky.

A přesně tam, kde bylo zakázáno, jsme taky šli. To ticho za to stálo. Po starých žebřících do skal. A do lesů.
Jen já s mým taťkou, co se sám volnému lezení za mlada věnoval.

Trochu jsme se ztratili. A trochu jsme si zašli. 

Ale energie máme za odměnu načerpáno aspoň na rok dopředu!