čtvrtek 5. února 2015

Přehoz přes postel


Ušila jsem babičce k osmdesátinám přehoz přes dvojlůžko.

Vrchní strana má třetinu s brhlíkem a další dvě krémově bílé.


Opačná strana je celá blankytně modrá.

Uvnitř tenký vatelín. A rozměry 200 na 150 cm.


V životě jsem tak velký projekt nešila.
Těšila jsem se na to! Šití jen pěkně rovně. Plánovala jsem si mít to hotové šup rup.
...
Když jsem si sedla ke stroji, byla zrovna u nás má maminka. A protože ona zbožňuje naše společné rukodělky, vrhla se mi ochotně k pomoci.

Zatímco jsem klečela a stříhala si látku rozloženou na zemi přes půl obýváku, z výšky souhlasně kývala hlavou.
Když jsem pak obdélníky začala sešívat dokupy, snažila se mi pomoct přidržování mega kusu látky po mé levé ruce, pomalu padajícího od Singeru k zemi.

Jenže.
(Nejen) při šití se ze mě dere ven má autistická část osobnosti. Já mám prostě ve všem ráda řád. 
Přesné místo. 
Přesné místo, kam si vždy dávám nůžky.
Taky důmyslný systém dvou jehelníčků: jeden mám položený na žehlícím prkně, a z něho beru špendlíky na zašpendlení chystané látky.
Druhý mám po své pravé ruce, tam odkládám pichlavé kousky právě vytažené z látky už ušité.
Tam si dávám páradlo.
Tady misku s křídami.
A běda, když mi do toho někdo vstoupí. Jsem zmatená. Nervózní. Paralyzovaná ...

Má maminečka mi nejen sahala na věci, ale i přidržovala materiál tak urputně, že mi látku vlastně tahala zpoza patky pryč.

A navíc!
Po první rubovém sešití monstrózního kusu látky jsem okamžitě zjistila, že obdélníkový přehoz se pro mě ze zcela nepochopitelného důvodu přeměnil v lichoběžník,
jehož křivé strany přímo volaly po pravoúhlém zastřižení.
Zpotila jsem se.
Jak já tohle nesnáším. Vím totiž, že mi záhy(!!!) bude každý ušmiknutý centimetr někde chybět.

Ale maminka Werich, já Voskovec, stříhaly jsme. Zarovnávaly. Radily té druhé, kde to má ještě umenšit.
...
Nechápu, proč se mi to tak rozjelo. Ale ještě víc nechápu, že jsem z toho nakonec (přísahám!) zase vytvořila úhledný tvar.
Nakonec to klaplo.
Závěrečné XXL žehlení jsem si už vyklidněná užívala. Rádoby deku si naposled pohladila a minulou sobotu ji předala (dojaté) babičce.

Ať žije!!!

40 komentářů:

  1. Klobouk dolů! U mě právě ty dlouhé rovné švy jsou na mrtvici. Už je to množství látky, jak táhne kam nemá.... Masakr. Jsi jednička - ta deka by se nám hodila!!! Markéta

    OdpovědětVymazat
  2. Rosi, je pěkná. Jinak jsi popisovala mě, vše má své efektivní místo. :-) Nezdá se to, ale i plátno pruží a při té velikost se ty milimetry nasbírají. Jo a taky velmi často vzor není dobře natištěný a to je pak dilema. Jsem tak šila, tedy kreslila střih na halenku asi 3 hodiny, protože jsem stále nevěděla, co dělat. Zda jít po vzoru nebo prostě po úpletu. Ale u těch dek se opravdu řekne, na tom nic není, jen rovně. :-) Ono i takové našpendlení celé deky trvá, zvlášť, když je dole minky, což by nikdo neřekl. Ale stejně mě nejvíce baví deky. :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Látky jsou krásné! A já tedy nesnáším, když mi někdo stojí za zády a kouká, takže to by mamička letěla :)
    Deka se rozjíždí asi proto, jak to patka hrne. Je lepší jet jednu řadu shora dolů a druhou v protisměru. A hlavně kráčející patka nebo horní podávání, které má Pfaff integrované :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobré vědět, děkuju.

      V květnu slaví druhá babička devadesát, tak ať si holky nezávidí!

      Vymazat
  4. A teď na to budeš dalších deset let s láskou a úsměvem na tváři vzpomínat :-) Deka je krásná a pokud si babičce přidala k lepšímu story o jejím vzniku, nedivím se, že byla dojatá :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vůbec!

      Na oslavě jsem hrála frajerku: "Ne ne, to nic není, deka, prostě sešiješ dva obdélníky." ... :o)

      Vymazat
  5. Dnes jsem celý tvůj příspěvek odkývala s pusou od ucha k uchu:-)! Jak já ti rozumím.... Jednou jsem byla taky tak troufalá a pustila se do přehozu/deky. Nakonec jsem ji celá upocená, nešťasná a zoufalá, donesla schoustanou v igelitce babiččce a ta ji vítězoslavně došila. Já to prostě "nedala" - S M E K Á M!!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak když člověka radí maminka ... :o)))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))

      Vymazat
  6. Deky, to je boj.....ale pak ten pocit hrdosti, když ji došiješ...a ještě větší pýchy a radosti, když ji obdarovaní milují.....

    OdpovědětVymazat
  7. Já bych z toho byla i paralyzovaná :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Ty brďo! To je nádhera, babička se teda má! Jsi prostě nejšikovnější, opravdu klobouk dolů!
    Jsem tu velkou deku vzpomínala, když jsi mi šila mimi deku jako dárek pro chlapečka od kamarádky (mimochodem, zítra bude mít přesně měsíc :-) - a už je to tady :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oooooooooooooooooo,

      a jak se má náš Karlíto?

      Vymazat
    2. Je hrozně hladový a špatně spinká, takže maminka taky nemá čas na spánek a jídlo a jede v úsporném režimu, prostě klasika, známe to všechny :-) Ale je to prý velká láska - největší ♥

      Vymazat
  9. ...ja už žiadnu babičku nemám....ani manželove.
    Lulu

    OdpovědětVymazat
  10. takovej kus parády! to bych brala hned, ale to trápení.. u stroje se totiž vztekám, ať šiju co šiju, stroj ve mě vzbuzuje namísto autisty cholerika!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak ho někdy vypnu a jdu si do ledničky ...

      Vymazat
  11. Ta je krásná! Ať žije Rosa i Kdotokdyslyšel! A milá Roso, s tím batohem...neušila bys nám raději extra velkou rodinnou toaletní tašku?prosím prosím!na všecky rodinné výlety.ˇať jsi s námi v maringotce:)(jo jsem trochu mimo, to bude tou pozdní hodinou::)jsi šikovná!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ušiju, navzdory tomu, že už jsem zahájila studii proveditelnosti a jednu paní málem chytla za rukáv, abych jí zabránila vystoupit z tramvaje, zatímco jsem si prohlížela její batožinu!

      PS: Tohle je platforma šíleně vtipných a vtipně šílených matek, tady se nedá být mimo ... :o)

      Vymazat
    2. Když já se zamilovala do tohodle...http://www.fjallraven-shop.cz/klasicke/kanken,F23510.html
      Já vim já jsem hrozná. Ale upřímná. No řekni, taky se ti moc líbí?:)
      A tu toaletku budeme jistě milovat úplně nejvíc!

      Vymazat
  12. krásná! to se babička má! snad se taky někdy pokusím o přehoz. chtěla bych quilt, ale budu si to muset dopředu všechno nastudovat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ptfuj ptfuj

      (symbolicky ti plivu pod jehlu)

      Vymazat
  13. Tak vidím ,že už trénuješ:) vydarená je a tá spolupráca ma pobavila:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Použít vlastní rodinu jako zkušební králíky ... co jsem to za vnučku ... ?!? ... :o)

      Vymazat
  14. Jo, deka.... Kdo nezkusil, neví. Ty jsi zkusila a víš. Je parádní. Krásné látky. Věřím, že byla babička dojatá.

    OdpovědětVymazat
  15. A ráda bych ji viděla rozloženou!:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono je to na dvě postele - takže, asi i děda může přilehnout, ne?!? ... :o)

      Vymazat
  16. Až budu babi, chci od vnučky taky takovou deku! :-) :D
    ... ooo, jak já nemám ráda, když mi chce někdo (třeba při malování) pomáhat:D Už to, že se někdy Milý rozhodne jen koukat, mě přivádí k šílenství :D
    Podle mě je každý, kdo si k sobě (při)pustí pomocníky, frajer ... takže ahoooj frajere:D Já nejsem schopna zorganizovat sebe, natož pomocníka. Deka je fakt krásná!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dyť já u toho taky propotila dvě trika ... !!!

      Vymazat
  17. Ta látka s brhlíkem (díky za info - vždy se tu dozvím něco nového) je krásná! Ušiješ mi taky takový??? Ale až do nového domu ...

    OdpovědětVymazat
  18. Nádherná látka, tu jsem nikdy neviděla. Babička měla doufám radost a neuložila jej na dno skříně!

    OdpovědětVymazat