Módní spolupráce se Shark in the Park

Na začátku roku jsme s nápadem pro společný projekt s kolekcí To je moje oslovily Barboru Zajíčkovou - majitelku značky ležérního oblečení Sharkinthepark. Bára se usmála, kývla a od té chvíle spolu s ní a Janou JouJou Nachlingerovou intenzivně pracujeme

na něčem něžném, ženském i dívčím. Pro holky i pro kluky. Na léto, k vodě, na trhy i rande.

Ladíme puntíky. Chystáme jablíčko. A vychytáváme všechny mouchy.

A moc se těšíme na letošní klasické české léto,

kdy budeme dělat spousty věcí jako třeba

legrační kousky

a milostné kousky

a psí kusy

a zpívat smutné písničky a mít inspiraci

a chodit sem a tam

na všechno se koukat

a vonět ke kytkám

a okukovat sochy

a dokonce i myslet

a líbat lidi

a dělat děti a nosit kalhoty

a mávat klobouky

a tancovat

a chodit plavat do řeky

a na pikniky

uprostřed léta a prostě vůbec si to užívat.

...

A tady už naše první malá ukázka, kdy u nás na vsi fotila Katarina Čechovská.

Úryvek je z básně Lawrence Ferlinghettiho Svět je báječné místo.

Nový začátek

Doprava zdarma a ke každé objednávce rouška jako dárek k nákupu.

Situace se změnila a dál mění. Ekonomika se teď zastavila; platí nouzový stav a karanténa. Věřím si - ve své nápady a ve svou práci, nicméně podnikání není o umění, kreativitě nebo kráse - bez vás zákazníků to nejde. Proto ode dneška u mě můžete nakupovat bez poštovného, ať už přes Zásilkovnu či doručením GLS. A ke každém nákupu navíc dostanete mou ručně šitou, 100% bavlněnou roušku. Čím větší vaše objednávka bude, tím více roušek k vám domů dorazí.

Tak a na širokých křídlech naděje a s vírou, že mi zas bude do zpěvu

vám nesu tři nové vzory ptačích kabelek - od divokých vlaštovek, přes kohoutí stopu až po přímořské racky.

Vidět tak svět jejich perspektivou.

Ať se vám líbí, udělejte si radost - ať už jste z Čejkovic, Kačerova nebo Orlických hor!

Pečlivý detail, který umí jen ruční práce.

Nepřehlédnutelná kabelka Okrové vlaštovky.

A nezapomeňte nahlédnout i dovnitř.

Noblesní a ikonická Kohoutí stopa.

S dlouhý uchem na karabinkách, které si nastavíte přesně podle vaší výšky.

A šikovné koženkové dno.

A ještě jemná a poetická kabelka Racci spolu.

S přáním, abychom se i my všichni mohli zase brzy chechtat!

Škola, co mě drží nad vodou

V týdenní školních úkolech se má Kubka do hudebky naučit text písničky Není nutno a z výtvarné výchovy nakreslit, jak mamince pomáhá v kuchyni.

Já tu školu miluju a v posledních dnech a hodinách je mi právě náš společný čas dopoledního domácího vzdělávání tím, co mi nejvíc pomáhá. Každé ráno teď vstávám s tím, že to zvládnu, dokážu, že to všichni všechno přežijeme, ale s postupujícím časem dne je mi pravidelně nějak víc a víc úzko.

A tak když měl nyní Kuba malovat naši kuchyň, byla jsem a budu navždy dojatá! Je z toho dokonalá vzpomínka na mimořádnou dobu. A my to pojali poctivě - nejdříve jsme Mikimu a Týnce nastavili foťák na stativ, oni dva pak vyfotili kašírovanou scénu, kde jen na oko krájíme jablko, takže tam všude okolo bohužel chybí naše běžné kulinářské čoro-moro, a podle vzniklého snímku se potom Kubík pustil do výkresu. Zatím je jeho dílko v procesu, ale už teď jsem šťastná a vděčná za to, co máme.

A vás bych chtěla dneska poprosit, máte taky něco fajného z domácí školy,
co vás teď nadchlo, rozesmálo, potěšilo? Co s dětmi děláte? S čím se radujete?

Co vás vyvádí z paniky a smutku? Čím se bráníte beznaději? Jak odbouráváte zlost a stres?
Co vás staví po pláči zpátky na nohy?

Napište mi do komentáře - moc vám za to děkuju.

Jsem hrdá, že jsem z něj vychovala gentlemana - menší zadek se cení!

A tak to všecko začalo! Stativ a ti dva předškoláci k tomu.

Ještě udělat cvičný snímek a není náhodou, že i Týnka pilně pracuje na svém portfoliu.
...
Dole pak spojení pracovních činností, školy hrou a školy života.

A ještě včerejší roušky, o kterých Andrej Babiš neví, že někdo doma šije. Roušky všem!

Ruce v hlíně|kniha pro malé zahradníky

Všechny nás teď čeká čas s dětmi. A jestli taky hledáte něco na mezipředmětové vztahy - jak propojit prvouku, přírodopis i tvůrčí psaní. Sháníte v těchto mimořádných dnech něco chytrého, co děcka spontánně zaujme, po čem rádi sáhnou samy? Co je zabaví a navíc bude i opravdu krásnou pastvou pro oči?

Něco vám - ve svých po víkendu špinavých rukou - nesu.

Z anglického originálu Easy Peasy - Gardening for Kids přeložila nám všem známá Tereza Booth, napsala australská permakulturní zahradnice Kirsten Bradley a ilustrovala současná rumunská malířka Heliana Adalgiza známá jako Aitch. Tvrdá knížka o padesáti stranách by ráda naučila každého, bez ohledu na to, zda žije v domě nebo v bytě, vytvořit si krásnou zahradu a hlavně jsou všechny ty sadařské činnosti skutečně vymyšleny tak, aby je dítě zvládlo samo! Od výroby strakatého květináče z tetrapakového kartonu, přes zero-waste novinové sadbovače, až po stylové fazolové týpí.

Dětské tvůrčí kapitoly jsou pak prokládány příjemně moudrými dvojstranami o péči o zahrádku, opylování nebo o drobné venkovní havěti. Krátké odstavce v celé knížce si teď po pololetí přečte i šikovný prvňák a každý velký i malý romantik určitě pojme výzvu k sepsání si zahradního deníku i jako malé literární dílko. Teda tak bych to udělala já a bez ohledu na nabízenou strukturu bych si do svého květinového zápisníku čmárala i o pocitech, o počasí nebo kdo se k nám na kafe venku stavil letos jako první. A ještě něco si s touto zahradní knížkou přinesete domů - rozkošně ilustrovaný retro bytový design. Schválně si všimněte všech těch čtecích lamp, ikonických křesel a barevných litinových radiátorů nakreslených v knížce! To je taková pochoutka k podívání, že oko neví, kde se namlsat dřív!

Vydalo nakladatelství Labyrint v edici pro děti Raketa.
...
Nadchne holky i kluky.
Osloví humanitní duše i přírodní nadšence.
A v domácím vzdělávání propojuje český jazyk, prvouku, pozemky i estetickou výchovu.

Jen děcka pěkně nechte, ať se sami stanou pěstiteli na vlastní pěst!

Knížka vás povede, jak být svůj.

I myslet na druhé!

A za mě asi nejpoetičtější dvojstrana s návodem na výrobu i umístění Zahrady v lahvi.

"Zahradu v lahvi si můžeš položit hned vedle postele, aby byla příroda tím prvním, co ráno po probuzení uvidíš.
(...)
Se svou zahrádkou si normálně povídej. Při vydechování vylučuješ oxid uhličitý, který rostliny potřebují k růstu. 
Mluvení proto rostlinám prospívá."

Přeji vám, ať jste doma všichni zdraví, ať vám rostliny a láska vzkvétají!

MARIMEKKO JURMO

Jurmo je finský ostrov; má svůj kostel a ornitologickou stanici. A ještě jeden malý obchod s potravinami. Příběh stejně pojmenované modrobílé látky Marimekko Jurmo oficiálně neznám - ale čtu v ní o sněhu a ledu a tisíci jezer. A taky o skandinávské houževnatosti a síle to nevzdat a neklesnout na mysli!

Kabelku z ní jsem namíchala s čokoládovou koženkou a zdá se, že s bílou košili a džínami budou 

už navždy neoddělitelná dvojka.

A i já mám teď k ruce nového parťáka - závozníka, pomocníka, poradce. 

Ten přirozeně domácí školu maximálně vítá, na něj žádná pandemická chandra nesedá.

S Kubkou je sranda, a když jej volám k obědu, hlásím mi: "Mami, dám si Jedničku."

...

Přeji i vám, ať taky máte v těchto náročných důvod se zasmát. Usmát. Potěšit.

A kdybyste si chtěli udělat i radost od pohledu, 

kromě Marimekko Jurmo je právě skladem i velice něžně pudrová kabelka Unikko či opět došitá tolik žádaná 

její černo-červená verze.

Ať se vám líbí! Pevné nervy a pevné zdraví.

Marimekko Jurmo má v sobě mnoho odstínů modré.

I mnoho tvarů puntíků.

Pro mě je to taková důstojně pojatá radost ze života!

Ostružná|Jeseníky

Půjčili jsme si chalupu v Ostružné přímo na svahu, abychom se doma obuli do lyžáků a rovnou šli! Nejnadšenějším lyžařem z nás všech je Týnka - i když nelyžuje. David ji dolů smýkal jak králíka, za což klobouk dolů, protože on si zády stihl hnout ještě než jsme vyjeli, když nakládal lyže do kufru auta. Miki letos opustil rodinnou smečku a lyžuje v tandemu jen s Kubkou. A ti dva za námi dojeli, jen když jim došla permanentka nebo přišel hlad. A i já si po letech kojení někde vzadu za pokladnou nasadila na sjezdovce zase lyže.

Ve čtvrtek pak za námi přijeli i naši, aby se potěšili, jak už to děckám pěkně jede. Protože ona to je i jejich zásluha. I když mým rodičům lyžování nic neříká a zimu snášejí spíš těžko, vždycky mi zaplatili všechny lyžáky, na které jsem chtěla jet a k osmnáctinám dali lyže. (Které jsou teď tedy u nich doma ve sklepě a oni jsou myslím maličko dotčení, že už je nechci. Lyže, ne rodiče!)

Páteční noc přikryla Jesenicko peřinou a my s mužem nadrženě už o půl deváté ráno stepovali jako první u vleku na Ramzové. Zapomněla jsem to! Jaká je to krása lyžovat v čerstvém prašanu. Razit lyži novým sněhem. Měkce i pevně zároveň. Bílo, kam až oko dohlédne a na nos se mi lepily další a další sněhové vločky. A ve stejnou chvíli mého horského kochání se mi Davidovo tělo začalo neuvěřitelně rychle ztrácet na horizontu. Muž se opřel do svahu v sexy krátkých obloučcích a zmizel. Kratinké a vzácné rande ve dvou jsme po dvou hodinách zapili horkým bombardinem a na slabých nohou, za to se silným zážitkem se ruku v ruce odbelhali zpátky domů. A to je konec.

...

Rekonstruovanou chalupu Ostružná vám vřele doporučuji, 

její velkorysou saunu ještě vřeleji, 

a pokud nemáte moka konvičku na indukci a kávové kapsle z ideoých důvodů také odmítáte, čeká vás rekreace 

bez kofeinu v žilách - ale i to je zdravé!

Skol a zase za rok.

Všecko fotil můj tatínek.

Až na skleněný strop na hambálce, kde se dalo i luxusně spát - tedy nejlépe těm, co mají pod metr pade.