To je nejčastější otázka, kterou k učení na gymnáziu dostávám, tedy spolu s otázkou, zda jsou mi za to moji studenti vděční, co pro ně dělám. Ale popořadě.
Učím ekonomický seminář o podnikání a seminář mediální výchovy. A hosty do nich oslovuji úplně všude. Už přišli moji přátelé a přátelé mých přátel. Přišli moji kolegové z jiných prací, přišly moji klienti, moji bývalí studenti. Přišli bratři a sestry mých přátel, rodiče spolužáků mých dětí, naší sousedé.
Jsou hosté, které si pozvou studenti sami; to jsou pak jejich přátelé, přátelé přátel, zaměstnanci či zaměstnavatelé rodičů, jejich sousedi.
Některé hosty jsem viděla v rozhovoru na DVTV, užasla jsem a řekla si, že toho nebo tu chci mít v hodině! Napsala jim na bezpohlavní firemní mail info@xy.cz a čekala jsem, jestli se mi vůbec někdo ozve.
Bez odpovědi zůstaly všechny moje maily do České televize, do Českého rozhlasu nebo časopisu Elle. Neodepisují ani instagramoví, ani investiční influenceři. Obecně jsem úspěšná tak v padesáti procentech. Produkční práce v seminářích chce obrovsky moc času, věčnou naději a stálý optimismus - že to, co děláte, má smysl. Musíte se pořád koukat kolem sebe a musíte to pořád zkoušet.
Obecně mám ale vyzkoušené, že čím vyšší šajba, tím snadnější je ji pozvat. Martin Veselovský přišel k nám do školy ani ne do týdne od pozvání. A podnikatelé? Z těch opakovaně cítím, že čím úspěšnější jsou, tím zodpovědněji se cítí ke společnosti, k budoucí generaci, ke gymnaziálním studentům, a pak rádi přijdou.
Skvělá je také
Nadace České spořitelny Den pro školu, která vytvořila dlouhý seznam odborníků z praxe, které můžete jako učitelé oslovit a oni za vámi přijdou na základní či střední školu. Mně se tak podařilo přivést hollywoodskou kostýmní výtvarnici Stáňu Šlosserovou, která dělala kostýmy filmům jako Gladiátor nebo Černý jestřáb sestřelen a jako host na gymplu byla taky na Oscara - skvělá, úžasná, otevřená, vostrá a motivující. Přesně to, co ve čtvrťáku potřebujete a chcete!
Pak jsou taky hosté, kteří mi odepsali, že účast v semináři "je mimo jejich komfortní zónu" nebo tací, kteří řekli, že přijdou, a pak trapně nepřišli. Ale já vím, že to není vůbec lehké postavit se před publikum, stát si za svým příběhem a odpovídat studentům na otázky. Taky všichni hosté, včetně největších hvězd Martina V. či Terezy K., tam zcela upřímně propotili triko.
A jak je to s vděkem mých studentů? Děcka ve škole se mi po hodině nevěší na krk, že jsem nejlepší. A já to ani nechci. Jsem si jistá, tím co dělám, věřím ve svůj pedagogický přístup a tematický plán seminářů. A vidím to pokaždé v jejich tvářích - že je to baví, že se uvnitř nich něco děje. A taky mi to dost píšou do domácích úkolů.