Můj muž dnes slaví narozeniny a celý svět Den otců. Přeji všem všecko nej a ze samé lásky jsem si tady sepsala další šťastnou desítku - o Davidovi, o nás.
MITNIK DESATERO
1. Potkali jsme se na podzim 99, vešel do hospody, rameny vyplnil celý prostor futer - a já věděla, že s ním chci být celý život.
2. Moc jsem se mu do něj ale nehodila, měl školu, práci a holku. Ale dopadlo to - začali jsme spolu chodit; v létě jezdit autobusem na přehradu, o prázdninách vlakem do Polska. Chyběly nám peníze, ale patřil nám svět - nebo jsme si mysleli.
3. Za osm let poté mě muž požádal o ruku v obleku, nosil ho 25 hodin denně, přesně tolik hodin denně tehdy pracoval. A já mu další dva roky do něj doma žehlila košile a plakala při tom, proč ještě nemáme děti.
4. Abych pak dalších osm let na mateřské se třemi dětmi plakala znovu - únavou, že jestli se aspoň trochu aspoň jednou nevyspím, tak už vážně zešílím.
5. Můj muž kočárek s dětmi zásadně vždy vozil jen jednou rukou, druhou v kapse, ležérně pomalým krokem. Ale když šlo o ranní vstávání, večerní koupání, zimní lyžování a střely na basketbalový koš, šel hraný nezájem stranou, protože David za to s dětmi umí vzít! Nosil je na horách na ramenou a bambilon krát si v autě nechal nablít za krk. Umýval dětem zadky, vodil je za ruku do školky a těm nejstarším uměl vysvětlit matematickou úlohu Cermatu tak, že se nám všem doma kouřilo z hlavu.
6. Můj muž ale nezapomíná ani na mě, jakkoli zapomíná na moje narozeniny, a když už si vzpomene, nechá kytku v Praze v kanclu. Nikdy mi ale nezapomněl říct, že mi to sluší - i když moje váha začínala osmičkou nebo věk čtyřkou. David umí vařit, kupovat domy, umí mě nejvíc rozesmát svou nejchytřejší ironií. A umí mi sám vybrat ty nekrásnější hodinky, náušnice, náramky a šaty Marimekko - kdekoli na světě.
7. Můj muž je velkorysý, což je pro mě jedna z nejkrásnějších lidských vlastností. Můj muž je laskavý a není přísný. Umí lhát tak, že to na něm ani náhodou nepoznám, ale taky umí prozradit i to, co neví. Můj muž to na rozdíl ode mě umí s penězi, s motorovou pilou, a když to nejde silou, jde to ještě větší silou.
8. Když mu bylo čtyřicet, přesvědčila jsem jej, ať se nechá tetovat - stejně jako jeho hudební ikona Jon Bon Jovi. Že musí něco udělat - jinak tu jeho krizi nepřežije(me)!! A všech padesát hostů na jeho oslavě jsem pak na paži (dočasně) potetovala úplně stejně. Ty fotky z mejdanu nikdy neuvidíte, protože tolik ústavních činitelů/mužových spolužáků v rockerských hadrech z osmdesátých let na jedné zahradě svět neviděl. Svět ne, ale městská policie nad ránem ano ...
9. Když mně mělo být čtyřicet, zatáhl mě muž do kádě. Řekl mi, že to je jen(!) ledová voda, a že všechno je to v mojí hlavě. Dodal mi odvahu, podržel župan a udělal milion krásných fotek na blog. Posílil mou imunitu, zvedl sebevědomí a zachránil v další a další vlně covidu můj zdravý rozum. Můj muž mě naučil otužovat. A i když my spolu v noci vůbec nedokáže spát pod jednou společnou peřinou, společný čas v kádi, to je naše láska.
10. Naše láska, to je společné čtení si v posteli, filmy v kině i doma, filmy pro dospělé, gramodesky, Miro Žbirka, kytara, prosecco, rum, New York, Helsinky, Tatry, Pakoštane, Havířov, nudistické pláže, dějiny 20. století, magický realismus, české spisovatelky, Karel Malich, Miloš Forman, vajíčka k snídani, retro design, děti, jizvy, šediny.
...
Všechno nejlepší!
Milovaným tatínkům, nevlastním tatínkům, budoucím tatínkům i nejlepším strejdům!
Milá Roso, co k tomu dodat: hodně štěstí a pevné zdraví přeji, to ostaní už tatínek vašich dětí a tvůj milovaný manžel má. Jiřina z N.
OdpovědětVymazatJiřin,
Vymazatděkujeme děkujeme děkujeme.
A děkujeme!
Milá Roso, ještě dodám: to je tak, když se najdou ti dva správní k sobě a když ,, se holka dobře vdá,, - jak říkala moje babička.
VymazatJiřina z N.