pátek 20. dubna 2018

Krásné šestinedělí


Není to oxymóron. Když se povede, je to nádhera. A přesně to bych teď přála mé sestře.

Přála bych jí pár pochval a uznání z oficiální i blízkých míst, a dál aby už dala na svůj instinkt. Na tu nejsilnější sílu, která jí teď výborně povede. Aby naskočila na vlnu mateřské radosti a šílenství, které se tu a tam během té jízdy jistě taky dostaví, aby brala jako zpestřující koření života.

Přála bych jí, aby se vykašlala na aktuální disproporce jejího těla, které jí teď jistě šokují. Na to se, Hani, úplně vybodni. Najdi si dvě tři oblíbená trička, košile a svěží šaty. Mně se nejvíc osvědčily džínové věci; dají se donekonečna kombinovat, zapínání na knoflíky pěkně usnadňuje všudepřítomné kojení a navíc i jemná riflovina hezky drží tvar (třeba tam, kde teď tělu zaslouženě chybí).

Duben a květen jsou skvělé měsíce. Příroda se dere ven - pupeny pnou, lístky se zelenají, všecko to růžově voní a bzučí. Hned, co ti došiju tvou kabelku snů na kočárek, připni si ji na ten vozík s miminkem a tlačte se oba na čerstvém vzduchu světem. To tě občerství, to tě posílí. Protáhneš se, narovnáš, srovnáš. A kdybys třeba měla pocit, že po noci (nocích) nevyspání jsi rozhodně unavená a bolavá na jarní bezcílné špacírky, mysli na jiné! Až bude teplo a do očí slunečno, mysli na všechny ty žáky a zpocené maturanty, kteří se teď lepí ke školním lavicím. Mysli na tvá vlastní letní zkoušková, otevřená hlučná okna na koleji a nervy na pochodu. Mysli na své brunátné kolegy nyní v kanclu, mysli na mě, když jsem měla sádru. Za to tobě je teď hej - lítej si po venku, kupuj si zmrzliny, opaluj se. Čichej si k větvím, nos kytky za uchem a bezkávové kafe v ruce.

Je na tobě teď plno zodpovědnosti. Musíš se rozhodnout, v čem budeš věřit své dětské lékařce a kde půjdeš po jiné linii. Musíš si za svými rozhodnutími stát. Budeš muset svá rozhodnutí měnit. Budeme ti všichni radit a dost možná, že naše moudra u vás dvou s Davídkem nebudou fungovat vůbec. Budeš muset přehodnocovat, vracet se k původnímu nebo zas zkoušet jiné. A z toho by jednomu praskla hlava, o ňadrech ani nemluvě.

Ale užij si to! Chovej se jako blázen. Čichej Davídkovi k vláskům a ke rtům. Chovej svého syna dvacet pět hodin denně. Tiskněte se doma všichni tři k sobě. Usínejte a vstávejte na střídačku, bez ohledu na denní dobu či konvence. Noste se na rukou, ať nosí i tebe. Pij denně před spaním sklenku piva, nic ti v tom zamilovaném stresu teď nepřinese větší uvolnění, a více mlíka. (A to je pravda, i kdyby to byla úplná blbost!) Netrap se novorozeneckým akné. Přijímej jen návštěvy, co ti přinesou puget a oběd. Na dětský pláč zkus zvuk fénu. V pikovteřinách svého volna jez, čti, tanči, mailuj, se maluj a vyhledávej soudné šílence, se kterými si stejně naladěná, kteří tě vyslechnou, pohladí po duši, politují, pomůžou a pobaví!

Hani, máš teď před sebou mimořádný čas. Jehož koncem ale nic nekončí ...

...

(Nahoře šestinedělní Týnka, v den, kdy jsme se přestěhovali aneb energie matky i domovy přenáší, se ví.)

19 komentářů:

  1. Není nad to mít takovou sestru Mirku ! :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Krásně napsané, úplně mám slzy v očích!

    OdpovědětVymazat
  3. Nadherne napsane. Kez by to nekdo pred temi 5 lety napsal i mne. Nyni u tretiho syna jsem sestinedelim profrcela, ze nebyt kontroly na gynekologii, ani nevim, ze skoncilo:-)))

    OdpovědětVymazat
  4. To je taková krása...Jsem dojata. Nejraději bych šla teď hned očuchat nějaké miminko:-) Eva z Budějc

    OdpovědětVymazat
  5. Napsala bych také "amen", ale z mých jiných zkušeností dodám, pokud bude případně nevyspaná (může být v klidu a může mít i spavé miminko,), tak ať si vzpomene i na maminky dětí s postižením, které nespí skoro celý život. Můj první rok byla tak hodina denně a někdy i tři v součtu. Maminky zvládnou vše i nemožné (Ritter s mandlemi mě držel. :-)). Druhý rok už někdy i tři hodiny v kuse a sem tam i pět hodin v součtu. Já spavec. Pak to tak nějak pokračovalo 8 let a poslední tři roky spím v pracovních dnech 2-3 hodiny, o víkendu to protahuji. Případné nespaní u zdravých miminek je jen dočasné. :-) Vždy jde jen o to, jak se k čemu postavíme a naladíme a ty jsi to, Rosi, popsala naprosto přesně a krásně a něco takového by asi měly dostávat maminky v porodnicích. Krásný víkend. I.

    OdpovědětVymazat
  6. A proč to sestře neřeknete, to si to musí číst tady? Už stačí, že se na blozích vyznává láska dětem a manželům, přeje k narozeninám atp. Mě to přijde uhozený, je určitě milé mít takovou sestru, ale chtěla bych, aby mi to řekla a neházela do éteru pro zlepšení image. Tak a těd mne tu roztrhejte ;-) Anka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale nee, proč? Taky názor. Zase z druhé strany. I tak se dá na to dívat.
      Je fakt, že si ráda počtu jak se žije v jiných rodinách a jsou vlastně mé oblíbené blogerky už součástí mého života, ale v důsledku nevím, jestli já sama bych chtěla, aby x lidí vědělo o mém soukromí a soukromí mých dětí tolik. Holt je jiná doba a holky blogerky se na to budou třeba za 15 let dívat jinak a třeba i litovat, že se tolik prezentovaly. Na to si každý musí přijít sám.
      Katka

      Vymazat
    2. Možná proto, že si to rady prectou i jine matky. Třeba ja :) a prehodnoti u toho spousta veci ;) kéž by me nekdo taky tehda napsal neco podobného :)

      Vymazat
    3. Vnímám takovéto a jiné slohově laděné příspěvky jako otevřenou knihu. Byla by škoda, kdyby tato slova zůstala za zavřenými dveřmi, ne? :)
      Díky Ti!
      Ivet

      Vymazat
  7. Tak toto mě fakt dojalo, snad budu moct ségře taky jednou něco takového říct!

    OdpovědětVymazat
  8. Rosi, mám moc ráda Vaše články z poslední doby o ženách (sestra, kamarádka, sousedka...)! To vy umíte, polichotit, pohladit a ta krásná čeština k tomu. "Blogový papír" jistě snese víc, ale nepochybuji, že to zvládáte i osobně. Budu tajně snít, i když je to troufalé, že si zde jednou přečtu také o sobě :-)
    Zdraví Michaela

    OdpovědětVymazat
  9. Tak já si to taky vezmu k srdci, ju. Jen musím vymyslet, jak do te pohodičky procházkové kafíčkove zakomponovat dva starší rarachy :-) sestrám zdar! Terka

    OdpovědětVymazat
  10. Krásné, něžné, dojímavé a láskou sálající. Mám slzy na krajíčku a chuť přivonět si k těm svým přerostlím uzlíčkům. Děkuji, že se s námi dělíš o vše i o to co si většina z nás nechává jen pro sebe. Čtu tě už spoustu let a dnes poprvé se odhodlávám a děkuji...

    OdpovědětVymazat
  11. To je tak krásné a dojemné, že bych si to šestinedělí zopakovala i potřetí :). Musím tedy podotknout, že oba moji kluci byli zlatá miminka.. až do šesti měsíců :).
    Krásné dny Ivet

    OdpovědětVymazat
  12. Se zájmem čtu už dlouho a tahle krásná slova sestře jsem si vztáhla i na sebe a moje tři děti:) Krásné dny přeju...

    OdpovědětVymazat