Snědla dětem sladkosti

Tak to už mám dávno za sebou!

Vlastně od chvíle, kdy Kubka začal dostávat od cizích první dobroty, jedla jsem ty jednoduché cukry v rámci jeho(!) dobra potajmu já sama. Nejvíc miluju čokoládu z Kinder vajíček, mám ráda i lentilky a lipo, některé baby-friendly sušenky a keksy mi šmakují už méně a opravdu ani ve chvíli mé nejhlubší osobní krize mi nikdy neudělali dobře modrobílí pěnoví šmoulové. A že jsem to zkoušela opakovaně. Když už doma vážně nic jiného ve špajzu nebylo, ale mně bylo na duši ouva. Těmito gumovými belgickými bratry s čepičkou se mi splín fakt nikdy zajíst nepovedlo. Fuj!

Co by mě však v životě nenapadlo, že jednou budu před dvacátým čtvrtým prosincem tajně vytahovat připravené hračky pro chlapečky, zatímco oni nejsou doma, abych si s nimi sama aspoň na chviličku pohrála. Jenže v tomto případě to fakt už vydržet nešlo!

Z našeho osvědčeného a stále originálního e-shopu Hračkyodjind jsem jim k Ježíškovi vybrala Moje nejdelší puzzle.

Které na trh dodává moje oblíbená španělská/katalánská lokální eko značka Londji.

Máme od nich od loňska pexeso, tak teď jsme si do party přizvali i skládačku.

Vtipné ilustrace od pyrenejské autorky Txell Darné jsou totiž v mých očích naprosto fantastické!!!

Tím spíš, že nás pět vlaková poetika příměstského spoje už brzy čeká (některé i každý den).

To je prostě láska.

A opravdu.
Padesát čtyry větších puzzle kousků složíte ve dvou řadách nad sebou do skutečně neskutečně dvou metrů dlouhé lajny.
...
A to mě teda ba!