Člověk nerozlučuj

Zítra jdeme na svatbu. Přání jsem úplnou náhodou vybrala v knihkupectví Domu U Kamenného zvonu (byla jsem tam na výstavě, o které jsem vám ani nepsala; byla nic moc). Koukám na pohled, ukazuji ho mému doprovodu a halasím na celý krám, jestli jako je tahle kartička dostatečně sweet and cute pro svatební blahopřání. Zatímco doprovod vlažně kývá, jedna z prodavaček je mou ideou naprosto nadšená a hovoří o geniální myšlence. Kouzelná dáma! V jednom okamžiku chválila mě i mé dítě, které si zatím začalo listovat literaturou pro nejmenší. Prcka navrhuje vyfotit do reklamy na onen knižní obchod. Tak takové hezké odpoledne jsme měli ...

Pohled je od Baobabu, konkrétně z knížky Album lidí.

Škoda, že si snoubenci nepřáli poukázku do IKEA ... :o)

Teta (mírně) koriguje výběr čtiva ... má na to školy ...

Správně, po výstavě je třeba si přečíst sylabus, aby člověk věděl, co tím chtěl autor říct ....