úterý 11. listopadu 2014

Dětská sametová revoluce


Malujeme.
Barvíme.
Podle sametových šablon.

Lesní obrázky.

Vodovkami.

Ale protože bílé plošky určené právě ke koloraci jsou mírně navoskované, aby skutečně nikdo nepřetáhl,
lépe nám fungoval pořádný štětec na tempery.

A ještě vám prozradíme, že krom premiérově vybraných medvědů číhá v sadě i liška, žába, sova ...

... a ušáci.


A výsledek. Dva brtníci a třetí v popředí zjevně zamilovaný týpek. Pro naši babičku k narozeninám. Konkrétní malba, jakou ona ráda!

...

A kdo to má do Školské 34 bohužel daleko, nechť si klidně klikne tady zde.
pondělí 10. listopadu 2014

Sakum pikum vizuál


Koukejte prosím, mám ho nový.
Poprvé autorský. Poprvé můj vlastní!

Trochu se poměnil i blog.
Ale největší kabelkovou změnou jsou nové textilní štítky. Tkané! Na atlasu.
Šije s nimi stejná Rosa, ale logo má jiné.

A nejen to - mám i nové (své první v životě) vizitky. Ve stylové krabičce.

A opravdické dřevěné razítko.

A děkovné kartičky do balíků.
...

Vše potřebné ke konverzi jsem začala připravovat už nekrátko nazpátek. Když děti spaly. A nejen ty moje!



Za něžnou, vtipnou a rukopisně zcela rozpoznatelnou panenku s kabelkou, písmo a všecko grafické děkuji velmi Janě Nachlingerové.
Za velkorysé sdílení obchodního tajemství děkuji Marii.
Za opětovné webové čáry máry Kláře.
A za obdiv, na který u něj teda nejsem zvyklá, svému muži.


Dvě původní keprové cedulky a staré razítko mi zůstaly. Na památku.
...
Na památku na všechny ty rovné a nerovné pokusy všít zip.
Na památku na šití kosmetických taštiček ze starých nekonečných závěsů.
Na hledání té správné výztuže do bagáže.
Na dlouhé a opakované noční zápasy, kdy jsme v ringu byli atypicky tři: koženka, stroj a já.
Na všechny ty zlámané jehly stovky(!)
Na zjištění, že ušít tašce bílá bavlněná ucha byla moje velká kabelková blbost!
A třeba i na objev, že můj blog čte i podvodnice z Olomouce, co za objednané kabelky nikdy nezaplatila.

Ale show must go on!
...
Jsem spokojená. Jsem ráda. Těším se. I když jsem musela minulý čtvrtek do telefonu velmi křičet, aby vše nakonec bylo, jak má.

Jo!
Tohle je má úplně první taška s novou jmenovkou. Její ušití ale nešlo vůbec snadno.
Evidentně mi v tom lítá víc emocí, než jsem si ochotna nahlas přiznat.
...
Když jsem zkracovala žlutý zip, ustřihla jsem jej na požadovaný rozměr tak, že jezdec zůstal na té kratší - k vyhození určené -  straně. To jsem ale zaregistrovala, až když jsem dlouhou část do penálu krasopisně všila.
A když už pak byla celá celička taška na tužky, flashky a další drobnosti úplně hotová
a já si ji do zblbnutí pořád prohlížela,
zjistila jsem, že textilní etiketa není z druhé strany dobře přišitá, vlastně napůl trčí ven. Takže druhé/téměř kompletní párání.

Příště ale to snad už dám!
...
A jestli se vám štítek a další papírenské drobnosti k tomu taky líbí a přejete si mít tašku ode mě, ráda vám ji ušiju.
Jen prosím vězte,že
poslední předvánoční objednávku přijmu tento pátek, tj. 14. listopadu.
pátek 7. listopadu 2014

Modro-modro-modrá


A tohle už je vrchol!
A je poslední.





Poslední kabela tohoto týdne.

A poslední(!!!) kabelka se štítkem Rosa Mitnik.
...
Od pondělí totiž bude všecko jinak. Kdo má chuť, stavte se. On-line.
Budu vás vyhlížet!
čtvrtek 6. listopadu 2014

Břehule říční


Koukám, že se mi tady z toho vyloupnul modrý týden.
Zase v tónech mezi létem a zimou.


Tentokrát ve dvou variantách. Psaní s dlouhým uchem.



Horký karamel versus modrá líznutá petrolejem.
...
Si vyrazit na sezónní vycházku bez správné dopisnice?!? To už teď nikdy!
středa 5. listopadu 2014

Echt podzim


Mletý zázvor. A švestky. To jsou odstíny.
A listy.
A puntíky, které si vtipně ve všech velikostech a na všech barvách nechal letos nově natisknout Bellus.




Organizér je na přání i se zipem pod značkou vše na svém místě a ještě bezpečně k tomu!
úterý 4. listopadu 2014

Byla úplně úplně první


... kdo mi napsal do kabelkového formuláře. Proto ta slavnostní košile!
Tedy - první, koho jsem neznala. I když na vtipný premiérový vzkaz v tabulce - od kámošky, co zrovna ztratila všechny kontakty v telefonu - taky nikdy nezapomenu!



Ale zpátky k Blance. Ta zatoužila po pořádné kabele na cesty vlakem do práce a zase domů.

V odstínech modré, nejen proto že sedačky v drahách jsou nejiné.

A protože oversized taška má famózní rozměry pade na pade ...

rosistický mini-systém na věci drobné a ještě drobnější byl potřeba.


Pěkná parta dohromady, což?!? Dobrá modrá, koženka i látka.
A navíc - já po celou dobu šití zábavně myslela na jediné: furt a znovu mi před očima vyskakoval a kloboučkem mě zdravil
pan Vajíčko!
...
Vidíte ho tam taky?
pondělí 3. listopadu 2014

Muzeum luhačovického Zálesí


Prodloužený víkend je úžasný institut.
Tím spíš pokud se vám poštěstí mít hned dva po sobě.

My jsme si teď jedny dny pracovního klidu protáhli až do úterý. A víkend následující započali rovnou už ve čtvrtek. Uprostřed týdne u nás doma akorát proběhly tři cykly praní.
Na výletech s kamarády jsme nejdřív zakusili už kousek skutečné zimy v Orlických horách, kde jsme vyčůrali letošní premiérovou díru do sněhu. A napodruhé jsme pro změnu předstírali lázeňské šviháky v Luhačovicích.
Tam i tam jsme lítali na čerstvém vzduchu a jedli svačiny a pronikali do lokálních dějin a místopisných názvů a věšeli se v lanovém centru a pili grog a pili grogy a hledali poklad v lese a opékali špekáčky a slunili se a večeřeli krupičnou kaši a uzavřeli hluboké přátelství s vesnickou kočkou. A pak jsme korzovali po kolonádě a ne/pili léčivé prameny a dělali túry a kousali oplatky a marně v mlze hledali výhledy do údolí a pochutnávali si na vepřových hodech a vymysleli třídní sraz po patnácti letech od maturity v dobových kostýmech a oslavili najednou patery narozeniny a se 17, a posléze 9, dětskými kamóši si možná i vyměnili kdejakou tu rýmičku.

A taky jsme - my dva s Kubkou - šli (se zahřát) do muzea ...

... kde jsme si zcela sami prohlíželi místní porculán a truhly.
A taky zařízení dobového lázeňského pokoje navržené velikým Dušanem Jurkovičem.


 A především obdivovali právě započatou výstavu plakátů Luhačovice v reklamě, která ...




... se mi osobně líbila ohromně a velmi, zatímco ...

... Kubínka ponejvíce učaroval tam jeden jediný - na fotce zobrazený - historický automobil s otevřenou střechou,
který má teď regionální muzejko jako poděkování navždy zvěčněný v návštěvní knize.

A ještě prosím na památku má suvenírní placka se symbolem právě navštívené instituce.
Spolu s tipem
 na naprosto špicovou restaurací v kopci nad nedalekou kolonádou.
...
Tož takové naše podzimní prázdniny!