Korunka ke korunce

A kousek látky jako pozornost k nákupu ke kousku látky jako pozornosti k nákupu ...

... a mám pouzdro.

Penál na tužky na kurz dějin umění.
Kde jednou týdně devadesát minut zcela odpočívám.
Kde se jednou týdně devadesát minut občas dojímám až k (skrytému) pláči.
...
Když sleduju výklad díla Běly Kolářové a v něm projekci jejího nenaplněného mateřství.
Kdy poslouchám o Adrieně Šimotové a její tvorbě po ztrátě Jiřího Johna,
se kterým dlouhé bytí tvořili symbolon; půlku (půlku člověka), kdy teprve obě části dohromady dávají smysluplný prvek.
Když slyším o tak hlubokých světonázorových sporech Emila Filly a Josefa Čapka, které oba nemohli překousnout ani při společném pobytu v koncentračním táboře.

Nebo se velmi raduju, když v nečekané souvislosti náhle zaslechnu tip na eňo ňuňo knižní dárek na Vánoce.

Nebo když se vnitřně(!) plácám smíchy do stehen a za okraj sešitu si značím slovní výraziva našich lektorů např.
současná noizová scéna (rozuměj hudební).

Od písmenek a velkých myšlenek zase ještě na skok k šití,
protože kdykoliv hodím oko na tento malý obraz s brhlíkem, hned si vzpomenu, jak se děsně těším na jeden mnohocentimentrový projekt,
který mě v příštím roce s onou látkou čeká.
...
Mé lednové slunce!

Jaká matka, taká Katka

Kateřina si přála organizér na doklady a kosmetickou tašku pro maminku.
Obojí jí dá do nové kožené tašky.
A vše pak (zase!) pod stromek.

Později přišel od ní ještě jeden mail s dodatečnou informací, že ona sama je strašně záchtivá, ...

... a chce vlastně totéž ještě jednou, pro sebe.

Voilá!
Takhle malou kosmetičku - patnáct na deset - jsem ještě nikdy nešila, ale ...

... vůbec nechápu proč?!? Je totiž nejroztomilejší a retro a praktická a všude se vejde a ... .
A jestli já vám taky nejsem záchtivá?!?

Erupce na Slunci

Kustodi v Národní galerii jsou kapitola sama pro sebe.
Ale - když mají den ... tak si s vámi třeba hrají.

Nebo vás nechají se svést skleněným výtahem. Jen tak.

Prostě blaho!

Ten nejlepší vánoční dárek

Knižní. Oceněný. Ručně dělaný. Originál. Pouze v jednom kuse (nejlépe na světě). Barevný. Vtipný. Představivost rozvíjející. Milý. Vysněný. Hebký. Papírový. Potřebný. Krásný. Motoriku rozvíjející. Vlastní tvorba. Měkký. Luxusní. Pohádkový. Dřevěný. Designový. Hřejivý. Růžový. Autový (rozuměj o autech). Tikající. Pruhovaný.

...

Taková jsou letos má překvapení. Překvapení pro všechny mé lásky. Připravená na dvacátý čtvrtý prosinec.
Tak jsem si je vymyslela a tak je mám. Už. Stejně jako už od září zažívám aktivní Vánoce.

Co to je?

Sotva skončily letní prázdniny, začala jsem si s některými z vás psát o vánočních dárcích pro vaše milé. A stala se tak trochu Ježíškem. Řeknu vám, jeden by z toho měl až dojetím slzu v oku. Slzu v oku, s jakou péči dárky plánuje, řešíte, vybíráte. S opakující se hrůzou, aby kabela neskončila ve skříni. Šatník jako noční můra všech kabelek.
A pro koho je vybíráte! To nejsou jen kabelky a další šité propriety pro maminky. A pro sestry. Ale objednáváte i tchyním. A tchyně zase zadávají výrobu pro své snachy! A pro švagrové. A někdo si vymyslel a nechal ušít i kabelku kolegyni z práce.

A já si legálně a tajně dopisuji i s muži. S vašimi muži! Probíráme spolu, co vy jste si objednávaly minule a oni pak v naprostém utajení měří v noci potmě vaše oblíbené kousky (a fyzikální výsledky mi zasílají v milimetrech) nebo s urputností největší se mi snaží popsat barvu vaší právě zamilované šály, abychom k ní patřičně doladili nové zavazadlo.
A někdo dokonce on-line přeměřoval a následně aritmeticky vypočítal průměrnou délku českých košíků na kolo, aby se tam babičce taška na míru ode mě pohodlně vešla. Uff.

Komunikace je to různá, s někým navzájem na sebe v mailech šišláme, protože se známe léta(!) a víme, že si to můžeme dovolit. Někdo mě zas nezná vůbec. Byl vyslán. Píše mi, protože oslavenec mě má rád. A prostředník trochu neví, co se mnou. A já zas nevím, co třeba odpovědět na prosbu o přání výšivky na koženku.

A někdo dokonce dobrodružně píše a super-tajně objednává na vlastní triko. Prosím o potlesk ve stoje těmto statečným/milujícím/vnímavým mužům!

A pak - všichni o sobě navzájem píšete tak pěkně. Matka mého muže je elegantní osoba. Jste k sobě tolerantní. Nechápu, že nemá ráda proužky, ale budiž! A možná byste se pro své nejbližší i roztrhali. Když totiž už nemám, prostě fakt nemám látky či koženky, které by se vám líbily, hledáte na všech serverech světa onu vysněnou barvu nebo ten nejklikihákovější chevron.

A jste velkorysí!

Jo, Vánoce!
S malými dětmi doma se člověk na svátky těší jako malé dítě.
Teď akorát těžko odhadnout, kdo bude u nás více nadšen třeba z tohoto pulóvru. Jestli Mikešek nebo já(!).

Je to jeden z mých vánočních balíčků, který si natajňačku sama prohlížím už po sté.
A kdo má rád darované věci s příběhem, ať si prosím o jednom dost dobrém projektu přečte zde.

Či a či a či

... to je taška holčičí.

Z té nejkrémovější koženky.

Ani malá, ani velká.

Jednoduchá, s pastelovým detailem.

(Ke kterému, kdyby kabelečka byla pro mě, bych rozhodně na krku nosila některého z těchto přepěkných ptáčků - NAJS.)

A aby to v tašce všechno neškrundalo a nelítalo, má do partnerské dvojice na cestu životem i svůj organizér.
...
Jinak kabelka míří do obce, kterou jsem dost dlouho pokládala za nejvzdálenější možný bod na světě.
Jezdili jsme tam za příbuznými
a jako malé poblionce mi tříhodinová cesta na zadním sedadle oranžové škody sto přišla nekonečná.

Dnes se tatáž moravská vesnička vyznačuje velkou anomálií. Nejen po návsi se tam špacíruje nejedno(!) rameno s RM zavazadlem.
Vím to, protože jednoho dne jistá kadeřnice dělala hlavu dámě, co má mojí tašku a toho času napjatě vyhlížela další kousek.
A druhý den si zas pro novou frizúru přišla jiná kočka, co o mě básnila taky.
A tak kadeřnička nelenila, nažhavila telefonní linky
a
na povrch vyplavalo, že
Petra, co je bývalou výtvarnou spolužačkou bratrance mého otce, je mou urputnou mecenáškou,
stejně jako jiná Petra, kamarádka ženy bratrance mého otce, které už teď patří dnešní světlounký set.

A když si k tomu prosím ještě připočtěme všecky ty kousky, co jsem tam navezla jako poděkování rodině za kila sladkých meruněk,
které si z Hané dycinky v červenci odvážíme domů,
tak myslím, že je to dost dobré taškoidní skóre neboli hustota kabelek na jednoho obyvatele.

Pro ty, co si zuby čistí krémem na ruce

Aspoň tak by to mohlo podle obrázků vypadat.
Ale nenechte se mýlit, jde jen o okulibé fotografické aranžmá.

I dnes jsem šila pro jednoho panáčka!

Cestovní kosmetická taška. Pořádná vyztužená vatelínem, aby třeba i vůni ve skle uvnitř uchránila před nárazem.

Třicet tři na osmnáct, pečlivě uzavíratelná.

Že by tedy při pátku: pas - peníze - pojištění a můžeme vyrazit?!?

Jako kulhavý kůň

... by byla má kolekce kabelek, kdyby v ní nebylo nic pro muže.
Dnes tedy prosím - jeden organizér na doklady, pánský!

Kravatový motiv, šedé plátno a elegantně černá linka v podobě zipu.

Krabička je z kategorie recy-věci, ale sedly si spolu s obalem na tisíc karet tak báječně, že to snad ani není pravda.

Tak teď už jen zbývá: pod vánočním stromkem OPEN.

FLUXUS

Z latinského fluxus - proud, tok.

Herna k výstavě FLUXUS - Evropské festivaly 1962 - 1977.
...
Kubka přelévá z výšky, fouká, bublá a znovu přelévá ...

... a Malý bratr všecko vidí! 

Ještě ze samotné výstavy.

Kdo z odvážných přijde, toho tam - až do konce roku - čeká i několik Do It Yourself přesně podle Fluxových návodů.
Have fun!