Stránky

úterý 31. května 2016

Eurovíkend v Bratislavě


Všichni se nám smáli. Kdykoli jsme řekly "Eurovíkend v Bratislavě". A ještě pak i o něco víc, když jsme doplnily, že minule jsme spolu na pátek až neděli byli na stejné jízdě v Olomouci.

Ale tady nejde ani o letecké spojení, ani o vyhlášeně metropolitní destinaci. (Pro mě!) důležité je dělat věci na chvíli jinak. Spát až do úplného vyspání, a pak ještě kousek. Snídat jinde. Uchodit se městem. Pospíchat i vláčet se. Nakupovat. Odolávat. Ochutnávat. Sladké. Slané. Kulturu večer.

Hned od sobotního rána jsme na Urban Marketu zažily pořádný prodejní kolotoč - až vlasy vlály.

A protože mně nečinilo sebemenší problém pro slovenskou ekonomiku záhy protočit veškerý svůj devizový příslib, se kterým jsem za hranice vycestovala, od oběda už jsem se raději věnovala jen nekomerčním akcím 
- jako třeba komentované prohlídce budově Fakulty architektúry STU (kde se Urban konal).
Od střechy.

Až po sklepní ...

ateliéry.
...
Po nabytých informacích jsme doplnily pro změnu chybějící živiny v těle obědem ve výborném výborném výborném bistru U Kubistu.
Kde jsme z talíře snědly i tu kytku a hrášek ve slupce, tak to všechno bylo dobré!


Za vstupné zdarma jsme pak navštívily Slovenskou národní galerii, což byly zhruba tak odpovídající peníze za to skoro nic,
co právě teď výtvarným nadšencům v Eszterházyho paláci nabízejí.

Teda s obrovskou výjimkou dětské tvořivé herny ve třetím patře, kde si můžete z velmi jednoduché překližkové stavebnice

ne nepodobné mému aktuálnímu bižu na krku

v tichosti a sami skládat, co jen vám hlava vymyslí a ruce dovolí.

Mimo hlavní turistické tahy a našlapané uličky

doporučuju se nechat omráčit nenuceným stylem číšníků a nešizenými gluten-full dorty (tohle je/byl Kremeš)
na Laurinské ulice v Urban House Café.

A i když byste se snad mohli nechat fotkami mýlit, že jsme stále někde vysedávaly, nedělejte to!
V mezičasech jsme třeba stihly vyřešit šlamastiku se zapomenutými šaty do divadla, a pak s fungl novým kouskem na sobě běžet právě na večerní představení do Astorky.
...
Stylizovaná momentka je z vaflármy Merica, na rohu Staré tržnice,
kde zatímco my jsme večeřely pečivo s brynzou, za výlohou venku si úplně v klidu seděla herečka Zuzana Kronerová, a než jsme pak o sedmé usedly do plyšových sedadel pod jevištěm,
ona už stála v dokonalém make-upu i formě nahoře na prknech.

Hezčí než hezké nedělní počasí jsme druhý den využily k výletu do galerie Danubiana.

Až na několik málo výjimek, asi tak tři,
jsem já s dramaturgii tamějšího kurátora a jeho velmi hutný výběr barevných, plošných, nadrozměrných a nejlépe i zářících pláten nesouzněla
a jako diváka mě přiváděl k šílenství.

Až jsem byla šťastná, že si mé oko může odpočinout pohledem na extrovertní vodní sportovce za obrovskou celo prosklenou severní stěnou galerie.

Nebo v ikonickými židlemi přecpané kavárně v přízemí, nebo ve výtečně, po evropském způsobu zásobeném muzejním obchodě hned vedle.
A nebo na střeše, ze které můžete sledovat Dunaj na tři strany, kam až z poloostrova dohlédnete.


Tuto soukromou galerii bych vám zdaleka tak nedoporučila - především pro její přesycenost
(vždyť ani venku si nemůžete prohlédnout jediný vystavený objekt, aniž byste v zorném poli neměl ještě aspoň další dva).

jako plavbu lodí dvacet kilometrů za Bratislavu a zase zpátky. Tu rozhodně berte!

Dýchne na vás Středomoří, prázdniny a širé dálky.

Tak jo, čtyřicítka nedaleko, ale bydlet ve čtyřech holkách na bytě, to by nám stále šlo. A těch nápadníků, co jsme musely odhánět ...
Konec zprávy.

středa 25. května 2016

Washi pásky dorazily


Celní sklad na Ruzyni dělal trochu Zagorku,
ale včera večer v šest jsem za sebou mokrá zabouchla dveře a s pusou od náušnice k náušnici pomalu rozbalovala obsah svého batohu. Přinesla jsem si z Hračkotéky pár kousků domů.

Originální japonská papírová páska bude součástí mé chystané knížky. Ta se aktuálně ještě váže a hotová už by měla být co nevidět. Ještě jednou se vyspím, ještě dvakrát se vyspím ...

Několik kotoučků rýžové pásky už mám ale u sebe.

Autorkou pěti opakujících se překrásných dětských motivů je Jana Jou Jou Nachlingerová.

Obrázky jsou to křehké, něžné.

 Ze života!

A pokud byste to už náhodou nemohli vydržet,

tak ode dneška si u mě washi pásku můžete prosím koupit.
Jeden kus stojí 120 korun a já na vaši objednávku natěšeně čekám na opačném konci Kabelkového formuláře.

Každá páska je jednotlivě zabalená, široká 15 mm a dlouhá 10 metrů.
Vy si s ní můžete doma lepit obrázky na zeď, fotky do alba nebo vzkazy na dveře.
Dekorujte s ní po stěnách i v sešitech. Lepte si kresby od dětí, pohledy z cest i čerstvé ultrazvuky!

Rýžová páska nejvyšší kvality lehce prosvítá a má krásně matný povrch.
Je dobře samolepící, snadno trhací a budete-li mít potřebu, je i popisovatelná.
...
A dám svou okatou hlavu na špalek za to, že tuhle pásku můžete mnohokrát opakovaně nalepit a znovu slepit ze zdi.

Stejně tak ji lze pěkně sundat z papíru - nepoškodí ani jeho povrch, ani se sama nepřetrhne.

Dámy a pánové, koukáte se na světě první washi pásku s návrhem od české designérky. Jo jo jo!

úterý 24. května 2016

O bag a o rganizér


Půjčila jsem si od Italů O bag.
Abych zjistila, jak do něj sedí můj organizér.


Kdo tuhle oblíbenou letní brašnu znáte/máte, 

víte, že je uvnitř najdete jeden velký, velkorysý a nijak nečleněný prostor ...

... v základní výbavě bez jakýchkoli zipů či jiných uzavírání.

A kdo zase znáte mě, mou klasiku netřeba představovat. Bavlněný organizér do kabelky v mírách 33 - 19 - 7.


A výsledek šetření? Jo, pasuje pěkně!

A kdo jste lama a nosíte s sebou všude vodu.

A kdo jste dáma a za deště nosíte deštník proti vodě, i pro vás ještě zůstane vhodné místo na stojáka po straně.
...
Džínový popruh s karabinkou na klíče jsem si i tentokrát schválně střihla půlmetrový, protože právě v tom je ta finesa!!!
Svazek klíčů je součástí organizéru úplně pořád,
snadno jej vytáhnete z kabely ven, odemknout, zamknout a nikdy jej nikde nezapomenout, nehledat, neztratit. Amen.


Takže si vyberte - jestli to chcete v životě takto.

S telefonem okamžitě při ruce.

A s autíčkem poslední záchrany.

Nebo takto. Mamma mia!


A nakonec snad ještě prozradím něco málo k medvědům.
Pandy jsem tam namíchala, nejen aby byla sranda, ale ono se to hodí, mazel či talismas - mít ho furt s sebou. Pro štěstí. Kdykoli přes den.
Že jo, holky?!

A teď už zase žerty stranou, protože přesně na opačné straně je ta nejserióznější zipová kapsa na doklady vůbec.
A uvnitř navíc najdete ještě další čtyři otevřené kapsy.
...
A teď už jen zakřičím tašce Addio!!!
Protože pořizovat si cizí kabelky, to by mi tak ještě scházelo.