Stránky

středa 2. prosince 2015

Jak jsme si letos (ne)koupili dům


V lednu jsem slibovala seriál a je to tady, první (prosincový) díl!

Rok dva patnáct a naše první snahy zakoupit si nemovitost, ve které se nebudeme mačkat, budeme mít dost úložných prostorů, děti velkorysé místo na hraní, muž tichou pracovnu se stolem na psaní a otomanem, který bude jen jeho a já přesvětlený ateliér.

Toužíme po sklepě, komoře a šatně. Po francouzském okně v kuchyni s vlající rádoby záclonou, po důstojném pokoji pro naše hosty, po venkovním posezení pod stromem a snad možná i po poetické zimní zahradě. Čili víme, co chceme; víme, kolik máme v prasátku a hledáme.

Hledali jsme. Už jsme si prohlédli hodně nemovitostí. Poučení z našich předchozích bytů jsme věděli, že muž nesmí na společné realitní prohlížení nikdy dorazit v obleku. I kdyby se měl před schůzkou v rychlosti na cestě z roboty převlékat do riflí za popelnicí, neexistuje, aby objekt k prodeji navštívil oděn ve střižní vlně a s úzkou vázankou u krku. Zjistili jsme totiž, že pak cena nemovitosti vždy (záhadně?) vzroste. Oblečeni tedy zásadně ležérně vyráželi jsme s dítětem či dvěma na různé obhlídky.

Autem. Vlakem. Za Prahu. Po Praze. Viděli jsme domy rozvádějících se párů či manželů již po rozvodu. Vždy jsme si prohlíželi stavby včetně zahradních domků, zděných skladů, dvojgaráží, altánků nebo i bazénů a já jsem byla šťastná. V každé sebe větší kuče jsem okamžitě viděla svou dílnu. Čerstvě vybílenou, s obrovským stolem, dvěma šicím stroji, prostými dřevěnými regály na látky, koženky a plechové krabičky s galanterii, v rohu o zeď opřená krejčovská pravítka, na okně kytka a všude okolo můj svatý klid. David by zas do každé malé chatrčky bez střechy i umyvadla strkal naše děti ve spacácích a vymýšlel jim letní dobrodružné spaní, případně by tam za dne rozhicoval grilový rošt a připravoval na něm mořskou rybu a místní zeleninu k sobotnímu obědu.

Venkovní menší polozbořené domky nás vždy okouzlily, hlavní dům pak zatím nikoli. Možná jsme viděli špatné domy anebo možná neumíme v domech vidět to dobré. Mně nejvíc vadila špína, tma, opuštěnost, zpustlost, zima. I když tam vlastníci zatím bydleli. Někde mě rozčilovala okna příliš vysoko a manýra na každé klice či zábradlí. Jinde mě ničila socialistická původnost pidi koupelen. Nebo třeba evidentní vybydlenost po letech pořádaných večírků. Dost možná, že jsem taky nemístně citlivá, ale já snad i viděla tu prázdnou energii po dvou nešťastných lidech.

Majitelé nemovitostí měli však opačný problém. Oni si nás opakovaně oblibovali. Naše dětičky: Mikeška spícího v manduce a Kubínka nemajícího problém si lehnout na zem absolutně kamkoli a začít si tam hrát s autem. A oblibovali si i nás, dva obry. Jedná dáma, kterou jsme v její vile navštívili po známosti, nám dokonce nabídla půl milionovou slevu, že jsem byli tak milí. Muž mi pak doma musel přísahat na holý pupek, že mi to nebude nikdy vyčítat, že jsme si s ní neplácli.

Nevybrali jsme si. Viděli jsme ruiny. Přestavěné chaty. Třípatrové řadovky. Squaty. Novostavby. Na západ. Na východ. Na dráze. V Brániku. Letošek tedy uzavíráme bez kupní smlouvy v kapsy a uvidíme, co přijde dál.

60 komentářů:

  1. Jako by jsi mi vlezla do hlavy a četla. Tento rok byl ve znamení hledání. A tak to bude i příští rok. Hodně štěstí :)

    OdpovědětVymazat
  2. Krásné ráno, Roso, toto jsem si se zájmem přečetla (všechno ostatní samozřejmě taky :-)), také jsme hledali letos, něco úžasného, dům, přes to vlak nejede a jak to dopadlo? Větší byt v Praze :-), na jaře stěhování, hurá. Určitě se něco krásného najde, bude to osud, ale manželovo rodiče hledali 30 let a nic nebylo TO ono, teď jsou šťastní v bytě. Držím palce. Dit

    OdpovědětVymazat
  3. Tak to máme podobné. Ani loni, a asi ani letos, ještě není konec roků. Věčný optimista. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Že by nám ho přinesl Ježíšek?!? ... :o)

      Vymazat
    2. To mě nenapadlo. A já mu napsala jen o knihy. Jdu to napravit. :-)

      Vymazat
  4. Drzim palce. Raz to pride. Urcite. Som si ista. Nepochybne. Caka na vas.

    OdpovědětVymazat
  5. To mi připomíná, když jsem se jednou zamilovala do prvorepublikové vilky za slušnou cenu. Nadšení bylo u mě veliké, partner už jásal méně, ale na prohlídku šel... Mé nadšení opadlo záhy po vstupu do super prostoru, ale spodní obývací pokoj byl naprosto zdevastován dobrmany (majitelka a zároveň MVDr. byla vášnivou chovatelkou psů a obyvák ji sloužil coby kotec a odchovna) - pročůrané podlahy, totálně zdevastované omítky... Celkem horor! Prostor krásný, ale když jsem si představila, co všechno by se muselo zainvestovat, tak jsem svou prvorepublikovou vilku vypustila z hlavy. Jediné pozitivum byly ty štěňata, co jsme si mohli pomuchlat. Markéta

    OdpovědětVymazat
  6. My jsme přepočítali prásatka, příjmy, vzali v úvahu příjem na rodičovské dovolená a rozhodli se, že nám je v 1+1+ mega terasa v centru Holešovic velmi dobře (v sestavě já, muž, mládě a pes). Co bude dál necháváme otevřené a snažíme si užívat bydlení v nejlepší čtvrti, kde si nekoupíme nikdy nic vlastního (možná na garáž bychom měli :D..Dita

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A kam máte výhled?
      Chci si to u vás představovat ... :o)

      Vymazat
  7. Jé Roso tak si kupte dům tady u nás:o). Právě se tu jeden prodává a manželé se myslím nerozvádějí. Já budu mít za sousedku ROSU a naše děti budou spolu lézt po stromech a hrát na kolech na policajty a zloděje :-). ..... sem se zasnila :o)
    Tak přeji krátné a úspěšné hledání toho NEJ domu!

    OdpovědětVymazat
  8. Ale to hledání je dobrodrůžo, že? Já tři roky znala nazpaměť nabídky místních realitek, až jsme koupili domek jako odúmrť od státu (papír za oknem "na prodej" a www odkaz). Přesně před dvěma lety jsme vyřizovali hypotéku. Od té doby vyklízíme a (až moc) pomalu rekonstruujeme. O příštích Vánocích snad budeme i bydlet, zatím aspoň sklízíme zahradní plodiny a plácáme se na novém pískovišti.
    Tak trpělivost a štěstí při výběru v 2016 přeju!

    OdpovědětVymazat
  9. Držím pěsti, je dobře, že se nespokojíte s ledasčím.. :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Jojo, jak duverne zname. My po dvou letech (tusim) hledani jsme nakonec koupili stary (zrenovovany domek), i kdyz stale je co delat - ostatne jako na kazdem starsim dome. Priste bych sla asi opravdu do novostavby nebo max. 10 let stare "novostavby", ale rozhodne ne v satelitu (spis starsi zastavba), protoze jinak do toho clovek jen sype a sype.... Znam i dost lidi, kteri si domek vysnili, ale vzhledem k tomu, ze to byli "mestaci", prace na dome, zahrade atd. je nakonec velmi prekvapila a vraceli se zpet do bytu kde "nic nemusi"...Preju stastnou ruku v pristim roce :) Btw. pul mega sleva...hmmm, to musel bejt velkej dojem:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky si myslím, že za půl míče rozhodně sympatičtí nejsme!!! ... :o)

      Vymazat
  11. A do stavby se vám nechce? Já vím já vím, nemá to genius loci. U mojí mamky prodávali nádhernou prvorepblikovou vilu s krásným starm bazénem a úžasnou zahradou....ale byla k rekonstrukci a to už je pak opravdu hodně drahá záležitost...tak držím palce v příštím roce!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Všichni nám říkají, že tak skončíme:
      pět let budeme hledat a pak si to postavíme sami ... :o)

      Vymazat
  12. No jo, Rosí dům, to není jen tak! Na ten se prostě vyplatí počkat;-). Přeji vám, ať to čekání není příliš dlouhé a ať najdete (si vás najde) ten pravý a jediný dům (domov). P.

    OdpovědětVymazat
  13. Ono to pravé řešení nakonec může vypadat hodně různě... Držím palce!

    OdpovědětVymazat
  14. Taky jsme to absolvovali. Já jsem se viděla v každém domě, byla jsem velmi nenáročná. Muž se neviděl v žádném, a tak jsem při hledání nemovitosti jen čekala co řekne on, já už si tam to svoje místo najdu :-)
    Dům jsme koupili. Už před rokem. Zatím nemáme jediné platné povolení v něm cokoli udělat. Ten dům je snad prokletý! Každý, kdo o našem úředním martiriu slyšel řekl: Prodejte ho a kupte jiný!
    Sama vidíte, že sranda to není :-)
    Hledejte dobře, bude to snad výběr na celý život ;-)
    Jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doufám, že cizí lidí neposloucháte,
      já vůbec ... :o)

      HODNĚ ŠTĚSTÍ!!!

      Vymazat
  15. on na vás někde čeká :-) ten náš na nás čekal za rohem, už ho dva roky rekonstruujeme, ale stojí to za to :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U nás je za rohem kavárna,
      tedy možná znamení ... :o)

      Vymazat
  16. Zdravím Roso,
    naprostu to chápu a musím říct, že kdybychom hledali dům dnes asi bych to měla podobně, ale před dvanácti lety jsme do toho šli celkem bezhlavě a bez zkušeností (třeba právě s rekonstrukcí), ale u nás asi nejvíc rozhodlo místo, kde dům stál, jeho stav rozhodně ne :-))). A kupovali jsme ho od staršího páru, nejprve jsme s nimi strávili několik večerů na grilovačce a to bylo určitě příjemnější než když někdo musí prodávat dům, protože se rozvádí. Skočili jsme do toho dost rychle a je to běh na dlouhou trať a obrovská spousta kompromisů, ale nelituji.Ovšem i to okukování a plánování v hlavě, kde by co mohlo být , když člověk dům prochází , má něco do sebe. Přeji ať se tedy zadaří třeba v 2016 !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak řekla Soňa Malinová, vše jde změnit, jen místo ne.

      Vymazat
    2. Chci mlýn
      a princeznu do něj! ... :o)

      Vymazat
  17. Jako profesí stavař si troufám říct, že na to jdete správně, protože nejde o barák, jde o život.A když vám to někde nevoní, technické detaily to nespraví.

    OdpovědětVymazat
  18. ..no to bude ještě na Tvém blogu vzrůšo..přeji štastnou ruku při výběru domu..a jen tak na okraj...moje bezdětná teta údajně věnovala svou prvorepublikovu vilu psímu útulku ...haf(teda spíš veju)..pa Vokopka

    OdpovědětVymazat
  19. Ja som už spokojne chcela dožiť v meste, keď to prišlo, ako závan....a na prvýkrát ! ,že je náš, bol pocit, keď sme stáli v záhrade....počkali nám až pol roka,kým sme si vybavivili pôžičku,( aj keď zázračnú, boli sme v mínuse... ),aj keď im núkali hotovosť :-))))))
    Takže Váš Vás už niekde čaká :-)

    OdpovědětVymazat
  20. No, nás to čeká 2016 a koupit v ten rok prostě musíme, protože nám nenávratně vyprší nájem.... tak uvidíme, ráda bych našla něco co už s námi bude napořád. Alena

    OdpovědětVymazat
  21. Roso, přeji hodně štěstí při hledání. my jsme hledali místo ke stavbě a navštívili jich několik. pak jsme najednou stáli TAM a věděli jsme, že je to ono. věřím, že to taky poznáte.
    Majka

    OdpovědětVymazat
  22. Roso,
    i my máme za s sebou podobné rozhodování !
    Nakonec jsme šli do novostavby ve starší zástavbě 5 min.jízdy od velkého města.
    Velkou hypotéku budeme splácet do konce života.
    Ale hned jak jsme to místo viděli, věděli jsme , že je to to místo :-)
    Pracovna byla a už není, Šíma má pokojíček ;-)
    Úložné prostory, stále chybí, garáž se plní a o šití si mohu nechat převážně zdát!
    Protože, i když na mateřské, práce a úklid v domě a kolem něj nikdy nekončí!
    Tak ať dobře vyberete!


    OdpovědětVymazat
  23. ...milá Roso. copak dům, ten přizpůsobíte své chuti...ale kde je a jací jsou sousedi...z mého pohledu naprosto zásadní... hodně štěstí v dobré volbě vinšuju :-)
    jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jednoho našeho současného bych nejradši kabelkou umlátila ...

      Vymazat
  24. Juuj tak tu nedá nemudrovať tiež som stavar a mám kámošku realiťáčku a tá teda vždy hovorí najdôležitejšie miesto !!! Známi kúpili dom asi 20min od Košíc a ked sme im tvrdili že je to ďaleko na fungovanie v meste, tak stále tvrdili, že to sa dá zvládnuť Bohužial sa potvrdilo na čo sme ich upozorňovali ,od mesta hoci iba 20min s deťmi v škole a na krúžkoch je to mazec...a tak sú opäť v meste a snažia sa predať dom.. a keď sme mi stavali dom tak som dostal a pre mňa 2 vzácne rady od mojej tety projektantky, snažiť sa mať dom prízemný a robiť ho z rozumom tak, aby ked deti odídu neostali prázdne 2/3 domu...takže nemáme hosťovskú /hostia prídu na pár a vyspia sa i v obývačke/ a deti nemajú každý svoju detskú ale chlapci sú spolu, myslím že im to neublíži naopak verím ,že im to dá veľa v tom ako spolu dobre vychádzať a k poschodovému domu- behanie na poschodie vždy bude nejaký dôvod ... za deťmi, do kúpelní po prádlo a časom to bude veľmi otravné a na staré kolená ešte viac..ja som si obe rady vzala k srdcu aj kvôli tomu, že ak sme sa zmestili do 70m2 v bloku tak 130 nám proste musí stačiť :D toľko z môjho ?múdra ? :D teším s a na ďalšie tvoje postrehy z tejto vašej činnosti, dobre sa to číta :DD čau e.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sto třicet, sto třicet, to je sen!!!
      A teď mě omluv, jdu si zdřímnout ... :o)

      Vymazat
  25. ..hledáme přes 3 roky - pozemek/zahradu/ráj:) nejhorší je,když hledáš Duši místa,domu..a když vnímáš energie...to je pak na delší dobu, než to Vesmír dokáže logisticky zorganizovat:) ..já navíc mám emoční jasno,až když má dostatek info to má jen,když si tam můžu vyzkoušet žít:) takže si porůznu pronajímáme bydlení...od prvotního hledání okolo Prahy jsme už skončili v horách, kde jsme opravdu štastní a já jsem vesmírně vděčná, že mi tohle přítel umožnuje svým pochopením i finančně...nikdy by mě nenapadlo, že bych chtěla žít v horách, držela bych se Prahy...je dobrý nechat otevřeno všemu možnýmu:) přeju at najdete svůj ráj:)

    OdpovědětVymazat
  26. Já vám naprosto rozumím.Takové hledání jsme zažili před dvěma lety. Okolí Ostravy... žádný zkvost tak aby nás finančně nezrujnoval se nenašel.A tak jsem vzala zavděk malým 3 + kk v Ostravě Hrabuvce.Preplatily jsme ho a já si to to pak vyčítala.Za tu cenu bychom teď koupily pěkně zrekonstruovany ale co....snažím se brát věci tak jak jsou.Oprava jde pomalu a stuha, ale já stále věřím že nám tu bude dobře :-)

    OdpovědětVymazat
  27. Jé koukám, že můj komentář někam zmizel, jakpakto ? Jinak jsem tedy doporučila mobilheim a bydlet třeba podle ročního období nebo podle sousedů :o)....jinak já miluju staré domy, mají svou duši a úplně mě drásá, když vidím některé rádobyrekonstrukce absolutně bez ohledu právě na tu duši . Moc zdravím Lada

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já ho viděla.
      Už včera!
      Kam jako šel?

      Jinak dohoda, jen co splašíme svůj starý dům, zvu tě, má stará kamarádko! Pusu, Ladu.

      Vymazat
    2. Jéé se těším....už mám zabalenej raneček :o) L.

      Vymazat
    3. Vem si jen kartáček, ostatní ti půjčím, i třeba kabelku!

      Vymazat