PUNTÍKovánky

Vrhli jsme se na puntíky. 

Ve skicáku značky FU.FO si kluci každý vybral a vytrhl jednu zvířecí hvězdu afrického kontinentu a bez bázně a hany i bez tradičního nazírání tohoto světa se do toho pustili.

Mikešek si osedlal zebru a Kubka majestátního slona.

V puntíkovacím balením nám k akci dorazila i tři malá pěnová razítka, 
my přidali vlastní vodovky a šlo se na to!

Jak radil ofiko postup, pomocí vody jsme z barvičky rozmíchali maličko kaši ...

... a v té pak namáčeli kulatý špempl.

Autorka nápadu i ilustrací Lenka Křupalová doporučuje po každém namočení udělat maximálně pět otisků
a sledovat tak krásnou a ubývající škálu barev.

No víte, on Mikenda ještě na ty počty příliš není,
a tak měl lichokopytníka hotového poměrně rychle. Pečlivci si ale všimnou, že zadek zebry trochu ošulil štětcem
a tradicionalisté nechť pochopí, že modrý kůň v pyžamu je holt konceptuální umění.

To Kuba si dal s růžovým chobotnatcem záležet o poznání déle.

Oba ale svorně snad nejvíc z celého tvůrčího procesu bavila ta pastózní část, kdy se tvořila razíkovací hmota.

A protože jsme z Popoutu měli doma ještě do soupravy FU.FOvi nálepky,

popadli jsme k tomu i raznici

a na vyseknuté kartónky lepili další šelmy a tlustokožce.

Kancelářská děrovačka mě pak napadla, jako že bychom si mohli pro strýčka Příhodu navyrábět dárkové jmenovky, ale ...

... Kuba to (zas) viděl jinak.

A tak se nám nakonec pod rukami vylouply ...

... medaile!

A tady ještě k nahlédnutí úvodní strana z A4 bloku, abyste věděli, která všechna zvířata na kreslících kartónech najdete.

A kdo nespěcháte a máte čas, můžete si s otisky o velikosti jeden až dva centimetry přepěkně vyhrát.
Hlavně ten vtip s ubývající barvou je mimořádně efektní.
Nemluvě o míchání si vlastních odstínů.
...
Tak barvám zdar, barevní přátelé!