Malá z rybárny

Od června loutkový film v kinech.
Ale už teď: výstava v Malostranské besedě. Zase až nahoře pod krovy. A zase hravá!

Kdo má dost odvahy a nápady k tomu, může si natočit tam svůj vlastní animovaný film.

Kluci se u toho dost naběhali, ...

... muž okamžitě s láskou vzpomněl na svou sedavou profesi, ...

... ale zcela objektivně a jasně nestranně musím říct ...

... že jejich několika-vteřinový příběh o motorce byl dobrý - vtipný a syrový.

Pro suverény je připravená kamera a filmové plátno,

... kam jsem se jim do záběru vnutila i já.

A kdo chce jen koulet oči, může na stylové půdě sledovat originální filmové dekorace ...

... a pohádkové loutky.

Pro mě osobně to má všecko ceněný výtvarník Jan Balej malinko schmutzig,

 až strašidelné,

ale i roztomilé, komické a společenský trefné.

A toto byla naše NEJ-atrakce. Na posuvný vozík si můžete připevnit svůj foťák,
a když vás někdo tlačí, točíte si tak na video svůj vlastní film! A nezapomeňte obsadit roli vypravěče.
...
My jeli čtyřikrát a ... máme biják.

A tady je další těžko předatelná hezká chvilka. Rybí orchestr, kde díky fotobuňce hrajete spolu s dřevěnými muzikanty na neviditelnou harfu.
Jak? Sama nevím.
...
Prostě běžte si zabrnkat.
A rozhodně se v galerii vyškrabte co nejvýš, protože ty kýčovité výhledy z oken za to stojí.

Nakonec nakoupit suvenýry, protože nalepovací zlaté rybce - kdo by odolal?!?

A pak zase výtahem zpátky dolů. Ještě dodám, že spící kočárek tam lze nechat v příjemně temné šatně; věkovitá ale milá obsluha nám to sama navrhla.

A po radostech ducha je možno osvěžit si tělo třeba v café Kafíčko, kousek v Míšeňské ulici - v kavárně s hracím koutkem.
Když jsme včera vcházeli, ve dveřích jsme míjeli (opravdu!) světově nejkrásnější Taťánu s Ondřejem, při odchodu nás zase střídal zrzavý cifršpion Sedláček.
Ale tyhle tři máničky vám na rozdíl od patrové garáže zaručit nemůžu.