Taškent s mítníkem a džínovou kapkou rosy

Milá Růženo. 

Když jsi mě požádala o něco k narozeninám, hned mě napadlo, že ti ušiju taškent a že bude s mítníkem. A rosou. Takže. Mítník je ze žluté lněné košile zn. Hugo Boss (to je jakože hódně hodobožový výběr,  ale ať nežeru, když máte ty narozeniny, pani). Kolík k mítníku jsem byla líná stříhat rovně, tak jsem to obešla jako lstivá šelma. Taky trochu jako indián, zipijajou! 

A dál je v ingrediencích džínová kapka rosy, raději s popiskem, aby si někdo nemyslel, že je na tom pažitu nějaká divná koule, nebo, pro ty co jsou pintlich a vidí, že to není trojrozměrný, tak kolečko, prostě. Travěnka zelená budiž Ti potěšením, ba i peřinou. Ta látková je lněná proužkovaná prostírka a zbytek je ledabyle dovyšit. Celou soupravu doplňuje uchoví z bavlněného popruhu, zde vysoleno (nesladím) mentolovým tkalounem a navrch tomu dává korunu tkaloun béžový.

Celé tělo tašky je udělané z nalezených švýcarských buržoizních ubrousků na otírání buržoizních rtů. Ukáplé sádlo je již dávno léty odváto a vypráno, ale zato máš tašku s monogramem na každé straně. JENŽE když šiješ tašku z ubrousků, rozměr už je danej. A já jsem nejdřív našila Mítníkovi ceduli, ale když jsem hledala vhodný zipový kůl, našla jsem jenom o kousek delší. A tak jsem ho našila přes druhou stranu, aby na ní taky něco bylo, ne?

A aby to nebyla nuda, tak tady máš názorný návod, že ten zipík se dá použít na schovávání různejch tajnejch věcí, nebo motáků, nebo nákupních seznamů. Zip je vždycky nachystán, zapneš penál, zapneš stan. Karabinka je na zipu schválně, protože ty používáš ty různý zipový přívěšky a tak jsem ti to chtěla takhle voživit. Karáble je v celku k ničemu, ale kdybys třeba nutně potřebovala nějakou na svůj projekt,  neboj se osmělit a tudlectu odháknout. S gustem. 

Jinak tašku jsem šila, stříhala, komponovala a celkem různě převážela a přelétala mezi různými městy, jako je Praha, Beroun, Curych a tisk mítníku třeba byl ve Waršavě. Takže to není ledajaký mítník! Za tyhle nasbírané míle by si mohl vybrat už poměrně slušný dárek z milníkového katalogu! Jenže, práce kvapná, málo platná a tak se na tašce najde celý soubor chyb, které by profesionál ani s největším sebezapřením nepustil do světa. Jakostní kontrola by na to nedala štempl ani náhodou. Zde například moje značka. Asi aby bylo jasný, že se k tomu výrobku vlastně nehlásim, tak jsem ji prošila tak dobře, že celej nápis je uvnitř tašky. Ale šila jsem to ve dvě ráno a bála jsem se že mě za rušení nočního švýcarskýho superklidu zavřou. A to bys nechtěla. Nebo?

Každá taška má mít vyfocenej vnitřek. Tady vidíš, že má pěknou podšívku. Ano a vidíš, že počet kapes se rovná právě nule. Každá kapsa - pár minut rizika švýcarskýho kriminálu navíc. Sorry. Karabinku ale má, páč ta je důležitá! A další chyby, které se tu zdráhám vypisovat, ale na fotce jsou jasně vidět. 

A závěrečné defilé alias můj přeuctivý hlubokosklon. Zrcadlovka bez zrcadlovky, za to ve výtahu uměloledvinovýho Headquateru. No řekni, kdo todle dneska má!

A tak tumáš, tady je taškent pro Tebe a děkuju za možnost se profláknout na tvým čupr taškentově výtvarně mámově vtipným blogu. Pošťák uskuteční dodávku a vykládku zboží na vámi udané adrese.

PS: Aby tenhle ultrapankový přístup byl dotažen do konce, taška pochopitelně není na focení vyžehlená. 

Amen, mám tě i tak ráda. 

Pěknej den vinšuju z Helvecie.

Jeve

Promiňte, dneska k tomu nic nenapíšu, dojatě a s hubou překvapením dokořán vyhlížím ve futrech

naši paní počtačku!
No, snad jen, že tyhle tašky s pointou budou v nabídce on-line od listopadu!