Stránky

úterý 10. prosince 2013

Deset procent pravdy


Jak nám už pomalu začíná tento rok mávat na rozloučenou, koukám se zpátky. Když peču, když šiju, když stojím v nekonečných řadách u pokladen: vzpomínám, hodnotím, přemýšlím.
Rok 2013 byl pro mě rokem blogových setkání. V životě jsem nebyla na kafi/pivu/obědu/večeři/koktejlu/birelu s tolika blogerkami. Vždy jsme se domlouvaly dlouho a vždy to bylo úžasné! Ale pokaždé tolik překvapující. Vytváření vlastních e-stránek vám totiž dává neskutečnou možnost manipulovat s realitou. Vytvářet vlastní obraz o sobě sama. Vytvářet si image, jak bychom rády vypadaly před ostatními. A ve srovnání se skutečností v tom osobně vidím tak deset(!) procent pravdy.
Pokud denně čtete něčí zápisky, prohlížíte si cizí domácí obrázky, máte pocit, že daného člověka vlastně znáte. Ale vězte, že: 
i ty děti, co na blogu vypadají, že čtou jen samou noblesní dětskou literaturu oceňovanou vždy přinejmenším na knižním veletrhu ve Frankfurtu, mají ve skutečnosti nejradši Mašinku Tomáš. Že ta robátka, co vypadají, že své dětství tráví výhradně na loukách a stráních jsou ve skutečnosti možná krapátko závislá na tabletu. Že blogoví dokonalí partneři vybírající úžasně nápadité designové dárky jsou v reálu občas partneři pěkně na zabití. Že i fashion blogerky nosí svetry se žmolkami. Že i ve šťastně vypadajících blogerských rodinách se v nočních hodinách ozývají tu a tam ostrá manželská slova. Že na první pohled marnivost či hýřivost je u někoho vlastně (jen) konečně po letech ta správná péče o sebe(!) sama. Že naklizeno v bytě není totožné s naklidněnou duší. A že i matky, které podle blogu vypadají, že všechno stíhají, občas vyčerpáním pláčou samy zamknuté na podlaze v koupelně.
Možná všechny ty, která já jsem měla tu čest letos potkat a osobně olíbat, znáte. Jejich 2D obrazy jsou však tak odlišné od opravdového trojrozměrného světa. A protože odborná studie na dané téma zatím chybí, dovolím si utvořit generalizující závěr o blogerkách sama (jak jsem totiž onehdá hledala ve špajzu moučkový cukr, zahlídla jsem tam i mé - v karmínové trubce stočené - vysvědčení, tak proto ta nevídaná drzost). 
Ty ženy, co pro vás píší: jsou krásné! Krásnější než dávají přes monitor najevo. To mě pokaždé na rande naslepo zaskočilo. Energičnost a mimořádná pohlednost těch žen. Mají vlasy hodně husté nebo hodně dlouhé nebo hodně krátké nebo hodně platinové. A šik. Oblečené ve zcela a naprosto originálním vohozu a s vždy s bižu. A taky mluví krásně - se všemi možnými přízvuky - od Ruzyně, přes hantec až po Karvinou. Hlavně mluví. Typickou vlastností blogerky je prosím ukecanost! Žádné vady řeči, žádné sklopené pohledy do podlahy, žádná balastní slova. (Jen) milion nápadů, milion myšlenek, milion postřehů, milion vtipů. I když pravda některé hlášky už tolik nepobaví, protože jejich premiérou verzi známe přece všichni z blogspotu. A živí se profesemi, které byste u nich někdy vůbec neuhádli a navíc jsou v nich sakra dobré! A jsou taky vtipné. Každá jinak. Některé intelektuálně. Některé zpovykaně pražsky. Některé drsně severomoravsky. A všechny se smějí! Nahlas. Ale hodně nahlas. A zubatě. A s otevřenou pusu. I se zavřenou pusou. I s náušnici v nose.
Za minulých dvanáct měsíců vstoupilo nově do mého života několik hodně výjiměčných dam. A já jim všem - které se doufám v tomto mém textu okamžitě poznaly - moc děkuji. 
A jestli už nestihneme spolu předvánoční mecheche, tak vám aspoň takto za naše čerstvá přátelství posílám velké díky a ciao nejpozději v lednu!

97 komentářů:

  1. Odpovědi
    1. Markét,
      nikdy nezapomenu, jak si sama jednou psala, jak přišel váš Marek dvakrát do školky bez slipů ... :o)

      Vymazat
    2. :-D mně takhle Skřítek skoro odešel na pětiletou prohlídku k doktorce...těsně před odchodem jsem to odhalila!

      Vymazat
    3. Jo jo,
      to jsou samá šitíčka sem, šitíčka tam ... a nebohé dítě lítá holé ... :o)

      Vymazat
    4. :))))))))))))))))))))))))))))

      Vymazat
  2. Já jsem se, s dovolením, poznala v platinové :* a šik :D :D, ale v Karviné ne, páč nemám karvinský přízvuk, ale poznávám se taky v tom, že se živím profesí, kterou by u mě nikdo nehádal! A taky jsem z toho článku pochopila, proč Tě miluju a nikdy nepřestanu! Já Ti děkuju za naše přátelství, které si budu vždy hýčkat (ukápla mi slza!)!! :*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Olívkoooooooooooooooooooo,
      ty máš ten největší severomoravský přízvuk na světě - proto já ti tak často volám: tvůj dokonalý přízvuk na druhé slabice je naprosté ztělesnění mé domoviny!!! Má druhá půlka. Mé kořeny. Mé já. Ty a já!

      Vymazat
  3. a ja nemám slov....a že ukecané :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stačí jeden dobrý drink a ... už to jede ... :o)

      Vymazat
  4. Páni toto je tak skvele napísané, tak vysoko odborne popísané som to ešte nečítala:)))) no škoda, že nežijem niekde bližšie, rada by som ťa poznala osobne, určite si rovnako vtipná aj v skutočnosti, vždy ma rozosmeješ tak úžasne vieš písať! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bibi,
      jezdíváme do Budapešti a na Balaton, takže: možná u vás budu zvonit na zvonek dřív než se naděješ!!! ... :o)

      Pohlaď od mě chlapce!

      Vymazat
  5. Wow, ty ses rozepsala :) já se teda nepoznala, neb se neznáme, a jak tak čtu o té kráse a šik a exotických profesích a modrých slovech bez balastu, ještěže tak :D ale poznala jsem v tom několik známých a můžu potvrdit, že realita je vždycky jiná než blog... neřekla bych, že horší, lepší nebo míň načančaná, prostě jiná :) ale stejně blogům zdar!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prosím tě,
      u tebe čekám, že vás jednou potkám celou komplet familií - zn. tašky s sebou ... :o)

      Vymazat
    2. tak to bude muset být beze mě, bůů... :(

      Vymazat
    3. To nějak napravíme, NEBOJ!!! ... :o)

      Vymazat
  6. A když ještě umí někdo ta slova používat. Krásný článek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Olive,
      dlouho jsem se neviděly!
      Zdravím zdravím a děkuju.

      Vymazat
  7. Tolik čistoty a pravdy! Moc krásně napsané!!! I když se mne to vůbec netýká, normálně mne to dojalo:).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Miláčku,
      já teď brečím furt. Mě dojme i tanec ve StarDance ... oj, ty naše pupky ... :o)

      Vymazat
    2. Těhotná nejsem a taky mě dojme kdeco! Naposledy jsem brečela u tohohle... http://www.youtube.com/watch?v=zIEIvi2MuEk :)

      Vymazat
    3. Díky za odkaz ... krásné video ... slza taky ukápla :)

      Vymazat
    4. Fajnééééééééééééééééééééééééééééééé!

      Vymazat
  8. Krasne napsane! Souhlasim do puntiku. Clovek pise jen to hezke, ale proc by taky zatezoval lidi jeste svymi problemy, kdyz jich ma kazdy dost (i kdyz na nekterych blozich to i tak je.... ). Taky si obcas rikam, ze jsou nektere blogerky az nadpozemsky sikovne, ze to snad ani neni mozny a ze snad ani nejsem normalni, kdyz toho umim asi jen tretinu. Ale pak se uklidnim tim, ze jsem "urcite" lepsi v necem jinem:) Jinak krasny pracovni prostor ! Hezke Vanoce !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano ano,
      milá zlatá: tak třeba hádej, proč na mém blogu nenajdeš třeba vůbec žádný recept na svíčkovou ... ?!? ... :o)

      Vymazat
  9. Oh yeah, já se tedy poznala, až zastyděla.) Děkuji, ale zároveň se trochu zlobím - Ty určitě moc dobře víš, proč:) Napsala jsi to skvěle, jen bych doplnila, že u některých výjimek je realita s blogem téměř totožná (takové blogerky znám dvě a ty si jedna z nich:))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vůbec!!!
      Dyť přece víš, jak jsem naživo sprostá, zatímco tady se hlídám a hlídám ... :o)

      Vymazat
  10. Ano. Naše blogy jsou často o tom, jaká bych chtěla být, než jaká opravdu jsem. Z tohoto důvodu jsem jich během roku několik číst přestala, protože jim nevěřím a vzbuzují ve mně silné pocity méněcennosti. Za sebe musím říct, že já právě ráda píšu o té své odvrácené straně, protože psaní o iluzích mě živí a potřebuju někde ukázat opravdový život. Abych se z toho nezbláznila. To opravdové soukromí si ale stejně každá z nás nechává jenom pro sebe. Happy new year, Roso!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak tady musím Lucie souhlasit a naprosto to přesně vystihuje proč blogování beru s rezervou. Já začla a pak jsem si najednou řekla - dost. Nechci otvírat dveře do soukromí někomu koho neznám a nabízet se k mání. Přišlo mi to najednou nefér i k mé rodině a okolí. Pro mě to přestalo mít smysl ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, že ten pravý život, se má žít v realitě a ne ráno s kávou nad blogem. Proto jsem začla být opravdová jen pro svou rodinu a pro své přátelé a blog nechám zase spát:)

      Vymazat
    2. S rezervou beru urcite blogy taky, ale nektere jsou naopak velmi inspirativni a ukazuji, ze veci lze delat taky jinak nez jsme zvykli a nabizi spoustu podnetu, tipu na DIY veci, zajimave akce apod. V tom je pro me to kouzlo. Naucit se neco noveho a obcas se na ten zivot podivat take z jine stranky....To nikdy neskodi:) Petra

      Vymazat
    3. Ono je vůbec (až psychologicko-filosofická!!!) otázka, jak si vytváříme svůj obraz o sobě.
      A nakolik záměrně.
      Kolik pravdy si přiznáme sami sobě.
      Kolik teď.
      Kolik za čas.
      A kolik nikdy.

      Jdu si pohledat do knihovny Emmanuela Lévinase!!! ... :o)

      Vymazat
  11. Mi se líbí ten pracovní koutek na obrázku...ten je Tvůj? :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Žížala je blogerka, která nezapře svůj západočeskej dialekt :-) Nebo se pletu?

      Vymazat
    2. 10%.
      Notebook mám, ale okno, masiv stůl a Vitra židli nikoli ... !!! ... :o)

      Vymazat
    3. Tak teď jste mě dámy pobavily všechny!

      Roso...:-) Jo, tak to jsme na tom stejně, jen ten notes...

      Západočeskej dialekt mě rozesmál...jak se pozná? Ani nevím, kde jsem k němu mohla přijít. No, jedině tak, že jsem se tam narodila a žila dva roky svého života. Jinak...můj dialekt je zcela iný - frýdecko-místecký mísící se s hantecem. :-) A tak všechno po Žížalovsku.

      Vymazat
  12. Roso, pusu! :-) A těším se na kafe/pivo/oběd/večeři/koktejl/birel v lednu. Protože možná to z mého blogu vypadá, že nedělám nic jiného, než si kreslím/stříhám/procházím/vyšívám/čtu s těma nejmilejšíma holčičkama na světě, ale ve skutečnosti zrovna teď mám pocit, že nestíhám NIC. A krásné knížky dětem pod stromeček už tedy mám, ale musím ještě sehnat prasátko Peppu :-)
    Papa!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prasátko Peppa je zkrátka jednička!

      Vymazat
    2. Jojo, zrovna včera jsme se s dcerou bavily nad kvalitou tohoto a konstatovaly,že nejlépe ze všeho je se na konci všech akcí rodinných prostě se pořádně na závěr zasmát , třeba i s válením po zemi. ( Jako u prasátků doma:-). ) ( Jo,a díváme se sámo s nejmenším členem rodiny.)

      Vymazat
    3. No jo, málem jsem zapomněla, že moje 9letá Linda si Pepu přeje pod stromek. I jí v jejím věku to přijde geniální. Jsem ráda, že má ještě dětská přání...Vokopka

      Vymazat
    4. Klári,
      neboj - já tě dvakrát týdně šmíruju a vím, že makáš jako šroub. To je v pořádku - LEDEN JE NÁŠ.
      Navíc, já se kolikrát tak stydím - neodpovídám na maily, ale na blog si píšu ... Tak moc pozdravuj ty tvé cácorky a Pepině zdar!
      PS: Kdybys jen viděla ten příšerný obrovský plastový autobus, co jsem s Davidem koupili Kubínkovi pod stromeček. Ale dali jsme si závazek - že mu koupíme nějaký takový ten kýč, co vždy tak synáček obdivuje v hernách a spol. Až to rozbalí, oba padneme: Kuba radosti a já nevkusem ... :o)

      Vymazat
    5. ehm a ja se pridavam do fanklubu peppiny .)) a sehnat neco s pepou pro chlapecka je teprve level, uf.. v M&S v praze jsem poridila puzzle, naprosto unisexove, jeste ze jsem se do toho velkomesta dostala, jupijou .))

      Vymazat
  13. Roso, moc se ti to povedlo - je to celé až filozofická otázka, proč píšem - spíš mailem - nebudu tu spamovat :-) Víš já jsem dokonce zjistila, že když se na sebe kouknu zvenku, oproštěná o svých pocitů k sobě, vycházím z toho líp - to je supr ne? :-D Hlavně skromnost. Myslím, že je fajn, že nějaké blogy na nás působí "jen" pozitivně - například Markéta B., některé naprosto tvůrčí a upřímné (Jana G.), některé suprově vtipné na mou notu a inspirující (Ty) nebo takové čisté (zlesablog). Zkrátka nás ty blogy dál posouvají a to je přece super - co na tom, jaké procento z celkové pravdy tam je. Spisovatelé také psali jen něco a co s námi třeba ty nejoblíbenější knihy dělají... stačí i třeba jen nějaká slovní spojení... zkrátka... je to moc fajn, žes to napsala takto hezky. Sice jsme se neviděly - ještě - máš nás fanynek spousty, ale taky jsem se v tom našla, hlavně tu vytlemenou pusu jsem tam našla... každá asi to, co chce... díky za tvůj blog (trochu oddych od kabelek :-P :-) Mám ho ráda a Ty jsi prostě motivace pro mě a vtipná a tak - už se opakuju ;-)

    OdpovědětVymazat
  14. Roso, trošku mi spadl kámen ze srdce (jako že nejste tak dokonalé), ale stejně si říkám, že Vám nevěřím (protože pro mě prostě dokonalé jste! :-) Hezký den, S.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejsme!!!
      Fakt!!!

      Mám ti třeba jako důkaz poslat mou dnešní ponožku, ať víš, jak mi smrdí nohy ... ?!? ... :o)

      Vymazat
    2. :-D dobře, dobře, už věřím! S.

      Vymazat
  15. krásně a trefně napsané.
    virtuální realita snese mnohé...
    střet s realitou reálnou může být totální fiasko nebo neuvěřitelná výhra...
    a nové přátelství rozhodně výhra je...i to virtuální

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Právě že já se dycinky trošku klepu, když jdu na první blogerskou schůzky a zatím - navzdory všemu očekávání a všem statistikám - to bylo pokaždé supr!!!

      I když vím, že si nejeden může myslet, že u těch notebooků doma vysedávají psychopati ... :o)

      Vymazat
  16. Díky za tvá slova. My, co žijeme "obyčejné" životy, upadáme občas v depreeeese, že toho nezvládáme tolik, jako vy krásné, šikovné, kreativní, vůbecnikdyunavenéaprotivné blogerky :-D Na druhou stranu se aspoň utěšujeme, že se s vámi, zajímavými osůbkami (sice často jen virtuálně) známe a tak je i náš život o něco barevnější..Všední den vlastně díky vám není nuda. Líbí se mi tvoje vidění světa kolem sebe. A stopro nejsem sama :-) Krásný adventní čas.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Miru,
      muž mi často říká, že žiju ve svém vlastním světě! A ono fakt: blog mi ho zmotnil. A návštěvy od vás - to už je (jen) zcela nečekaný a zcela úžasný bonus.

      Já děkuju tobě!!!

      Vymazat
  17. Tedy Rosičko normálně vůbec nevím co napsat.Sedím a jsem ohromena.
    Něco naklobu a pak mažu.......
    Na to není slov,jsi jednička.Zdraví Lada

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Napiš jen "LADA", prostě něco jako: Byl jsem tu, Fantomas! ... :o)

      Vymazat
  18. Krásný text s velkou, ale opravdu velkou pravdou! Díky za něho! Pohodový advent celé rodině. Lucie

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Šmankote,
      fakt?!?

      Já si dala večer deci(!!!) vína a už to ze mě pryštělo ... takže asi fakt - In vino veritas ... :o)

      Vymazat
  19. Jo, to mi přesně vyhovuje...svět 2D. 3D si žijeme každý nějaký, a tohle naše teda VAŠE 2D beru jako velký dárek pro nás. Moc mě obohacujete blogerky a posílám všem a teď především Rose pusu. pa Vokopka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I já si v tom svém mikrokosmu lebedím.
      Žádné zdravotní/rodinné/pracovní/finanční problémy - jen pěkné obrázky a trocha ta legrandy zdarma k tomu - no, nekup to?!? ... :o)

      Voky,
      posílám jednu na tvář zpátky!

      Vymazat
  20. Hezky jsi to, paní, napsala...... A myslím si, že leden je ideální na výlet do Prahy.... A náušnice v nose- cha!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leden je hlavně správný měsíc na to seknou s robotou!!! ... :o)
      Takže: nový diář už mám a tebe(vás) si tam píšu jako úplně úplně první zápis - vážíš si toho, madam?!?

      Těšíme se na vás, punkeři!

      Vymazat
  21. Krásně napsáno, milá Roso ... ač sama blog nemám, chodím si tu (a nejen tu :) počíst a pokochat se s neutuchajícím nadšením a neskrývaným potěšením ... a jsem opravdu moc ráda, že jsem si Tě (a nejen Tebe :) našla a po několika měsících anonymního "šmírování" jsem se i, jako introvert a klasický nekomentářový typ čtenáře, hecla a napsala svůj první koment :) A dostavila se určitá euforie a nadšení a zaujetí a já se každý den těším na to, co na svých oblíbených blozích najdu. A přestože teď mám zrovna takové pitomé, pesimistické období, kdy se moc nedaří, vím bezpečně, že právě tohle mi tu blbou náladu vždycky o něco zlepší, někdy míň a někdy víc a někdy nejvíc :) Takže Tobě i ostatním bloggerkám moc děkuju za to, že jste a píšete a bavíte mě :) J.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc krásně jsi to Jano napsala!

      Vymazat
    2. Potěšení na mou stranu!!!

      A jestli ti to, Jani, pomůže, piš mi klidně i dva komentáře denně - nemám s tím problém ... :o)
      Pusu.
      A držím palec. Co nový rok? To by mohl být pěkný nový začátek, že jo?!?

      Vymazat
  22. Roso, musím se Vám k něčemu přiznat! Už nějakou dobu si čtu Váš blog, narazila jsem na něj náhodou, projela zpětně až úplně na začátek a uložila do oblíbených položek a v pravidelných intervalech nahlížím, co je u Vás nového... A pak jednou se to stalo!!! To bylo tuším někdy koncem srpna (100% jistá si nejsem, ale o prázdninách to bylo určitě), odcházeli jsme z prohlídky Rábí - byli jsme tam hnedka na otvíračku a šli jako první (to aby tam ještě nebylo moc lidí, hlavně Pražáků, jak říká manžel, no a taky abychom pak stihli ještě zajet na Šumavu a udělat nějakou pořádnou procházku), valíme se dolů na parkoviště (já, manžel, náš Honzík, naše Adélka, její panenka, 2 švagrové a babička, takže pořádná banda!) a proti nám nahoru si to valí roztomilé blonďaté dítko na motorce a jemu v patách rodiče ... a já si furt říkala, odkud já tu holku znám ... no a až teprv někde u Kvildy mi to došlo: to jste byla Vy s rodinou!!! Takže vlastně znám, i když ve skutečnosti neznám. Asi stokrát jsem si od té doby říkala, jestli Vám to mám napsat, ale pak jsem si řekla, že Vám to je pravděpodobně úplně fuk, jestli Vás někdy nějaká Vaše čtenářka viděla i v reálu, ale po tomhle příspěvku jsem prostě musela :o) Tak se omlouvám za spam :o) a jestli dovolíte, budu Vás číst dál a třeba se někdy někde zase potkáme :o)
    Romi

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Romi,
      díky!!!

      Díky moc za report. Občas se někde na mě dlouho a podezřele kouká a já nevím: mám sopel na nose? Jídlo ve vlasech? Flek na prsu? Nebo mě poznal z blogu ... ?!? ... :o)

      Ano ano, byli jsme to my. Byli jsme na víkend v Srní. Tak příště až se uvidíme, máte u mě pivo! A celá fámilie taky - když už jsem taková celebrita ... cha cha cha

      Vymazat
    2. Jako mě do toho nic není, ale věřte a vězte, že to žádné blogerce není fuk, když ji vidí a pozná její čtenářka!! :)) Protože když jste čtenářka, dáváte tím najevo, že se Vám dotyčná a dotyčné blog líbí a kdo píše blog a chce, aby se nelíbil?? Ha??? No přece nikdo! :))) Já se taky těším, až mi jednou napíše čtenářka, že mě potkala! :))) Tak se mějte moc hezky a nezlobte se, že do toho kecám.

      Vymazat
    3. A ještě vězte, že kdybyste nás na Rábí potkala tady s Janou, tak se k nám okamžitě připojíte a už nebudete chtít nikdy oddělit - my bychom si totiž nejdřív daly na nádvoří levandulovou limonádu, a pak oběd na náměstí a pak vykoupily všechny místní suvenýry a šly na výstavu Výročí obce - prostě úplná renesance: tělo i duch ... spokojeni všici ... :oú

      Vymazat
  23. Tak tomu sa povie: Výstižne napísané, Rosa! Myslím, že by si tú odbornú štúdiu mohla napísať Ty:), samozrejme okorenenú, ako sa u vás povie, špetkou Tvojho humoru:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A tak to bych vlastně mohla - mamka se mě stejně furt ptá, kdy si dodělám ten doktorát ... :o)

      Vymazat
  24. Rosi, je to tak! /Ty to umíš tak umně a výstižně popsat!/ Stejně jako ty jsem během tohoto roku mohla poznat několik skvělých blogerek jako opravdové ženské a ani jedna mě nezklamala /naopak!/. Dokonce jsem se mohla potkat i se svými "čtenáři" /to zní tak vznešeně, žejo?/. U těch mě nejčastěji překvapila věta:"Vy to máte doma vždycky tak nastylingované a uklizené..." No jo, když já ten náš nepořádek fotit neumím a nemůžu. A taky patřím mezi ty, co se zavírají v koupelně a slzí, jak to všechno nestíhají. Každopádně doufám, že stihnu alespoň příští rok kafčo s tebou. Krásné vánoce!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Reni,
      musíme!!!

      Já bych ale nejraději rovnou k vám domů - protože mě děsně zajímá, kde a jak fotíš ta svá úžasná zátiší!!! Já vím, promiň, ty mě tady trošku pochválíš a už se vám kvartýruju do baráku ... :o)

      Vymazat
  25. A preto introverti čítajú i blogy, kde sa ľudia sťažujú na vlastné decká, neupratanú domácnosť a nevychovateľných mužov. Inak by úpadli do úplnej depresie, akí sú neschopní.
    A ja si stále kladiem otázku: kam dávajú tie šikovné vystajlované maminy všetky veci po deťoch, kam dávajú oblečenie, zimné výbavy, kam ukladajú tie dekorácie, dečky, vankúše, podsedníčky, taštičky, kabelečky, košíčky čo neustále šijú a vyrábajú v iných farebných variantach ? Ako to, že majú na poličke jeden obrázok a kvetinu ? Fakt sa im nič nikde nepovaľuje ? A kedy to stíhajú ? Fotiť všetko upratané a čisté ? Používajú photoshop? Pre kľudnú dušu bordelára, ktorý stále bojuje s miestom a neuloženými vecami si hovorím, že všetko robia v noci, teda vobec nespia. A to ma ukľudní. Ja spim a teším sa, keď si ráno ako prvú vec pozriem, čo nového na ochanie vyrobili :-)

    OdpovědětVymazat
  26. Rosi, já tě prostě žeru. Neopakuju se? A až mě odpojí od kapaček (můžu si to dovolit napsat, neb už jsi odhalila pravidlo 10% pravdy), tak zasednu k té své nástěnce a všechno tam vystavím. Už víc jak týden mám první větu, ale dál to zatím nešlo, protože jojo, i den blogerek má jen 24 hodin. Chybíte mi i s celou Prahou...

    OdpovědětVymazat
  27. draha Rosicko, tez se poznavam :)) radsi nebudu definovat, v cem vsem, ale je toho vic ,)) krome te bizu, ale hned jsem se dneska polepsila :) Prosimte, ale uvedomujes si, ze ty jsi ta vyjimka, potvrzujici pravidlo?! ja si proste nemuzu pomoct, ale ty jsi fakt tak vtipna, pohotova, originalni, zrucna, bjutyful, sik matka roku, presne, jak te zname z blogisku :*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Cože?!? Ty sis dneska nechala taky nastřelit náušnici ... ?!? ... :o)

      No, a dobře dobře - přiznám tady na plnou hubu - u mě je blog pravda na procent JEDENÁCT,
      ale taky mám své vnitřní běsy a v koupelce vysezený důlek ... jo jo

      Vymazat
  28. Díky za článek, udělalo mi to krásně na duši.....prostě všechny ženy jsou báječné, ale každá má nějakou tu svou chybičku či nedokonalost....hned je mi spousta blogů bližších:).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je prostě takový dárek od nás blogerek!!!
      Troška upřímnosti pro vás pod stromeček ... :o)

      Vymazat
  29. Skvělý článek, děkuju! Upřímný a perfektně napsaný. Pobavila jsem se a souhlasím:) Hezký advent!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je je je,
      tolik chvály!!! Děkuju pěkně! Mám teď z toho tak hezkou náladu, že si snad ani nedám dezert po obědě ... :o)

      Vymazat
  30. Zdravím Roso, moc pěkně řečeno a pravda! A s tou ukecaností to sedí :-))). A taky chci mít na blogu hlavně ty fajn chvilky, místa , lidi a děsně ráda si prohlížím fotky (kdekoli a téměř jakékoli ) a když vidím, že mi fakt každý den dokáže něco udělat radost, říkám si že se mám fakt dobře a moc si toho vážím a myslím, že to celkem ovlivnilo můj pohled na svět a přístup k životu a to pozitvně. Přeji krásné dny!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Luci,
      díky! A gratuluju k životnímu přístupu!

      A všem vám šťastnou cestu!

      Vymazat
  31. Milá Roso! Ty máš prostě DAR všechno tak krásně napsat! Kdyby se hlasovalo nejvtipnější, nejoriginálnější, nejkreativnější...no prostě ten NEJ blog roku, tak vedeš!! Ale Ty vedeš i tak:)!
    Jo a taky nestíhám, taky pláču, taky bojuju se Spidermanem...





    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sazím pade na tebe!!! Spiderman nechť zhyne ... :o)

      Vymazat
  32. Jsem dojatá...a to i přes to, že jsme se nepotkaly...uf. Krásně napsáno:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I když nám ten KappAhl krachl, dáme si na 2014 závazek, ju?!? ... :o)

      Vymazat
  33. Uf, já věděla, že si na ten krk mám něco pověsit :) Děkuji za krásné setkání, pevně doufám, že nebylo naše poslední! Hodně sil a dobrých rozhodnutí do dalších dnů, měsíců a let! Veronika i Hanele ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My DĚKUJEM!!!
      Tak si zase stokrát napíšem, a pak se uvidíme, jo?!? Platí?!? ... :o)

      Vymazat
  34. víc než půl roku poté a já tenhle post už poněkolikáté cituju... ;-)...

    OdpovědětVymazat