tag:blogger.com,1999:blog-5511512280565814261.post1934494090067563514..comments2024-03-28T18:49:09.785+01:00Comments on Rosa Mitnik: Jak jsem začala řídit auto aneb řidičák mám dvacet letRosahttp://www.blogger.com/profile/03955449055185542918noreply@blogger.comBlogger38125tag:blogger.com,1999:blog-5511512280565814261.post-75208740079275525022017-11-15T11:55:03.899+01:002017-11-15T11:55:03.899+01:00Musím se podívat, zda ještě někde je ten řidičák. ...Musím se podívat, zda ještě někde je ten řidičák. Už ani nevím zda ho mám. :-)Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5511512280565814261.post-19790388706466786522017-10-05T22:15:34.035+02:002017-10-05T22:15:34.035+02:00Děkuju za tenhle článek. Naděje umírá poslední. Ho...Děkuju za tenhle článek. Naděje umírá poslední. Hodně šťastných výletů i návratů domů;-)LucieShttps://www.blogger.com/profile/03772263230515496285noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5511512280565814261.post-741976615770678532017-04-07T11:46:19.656+02:002017-04-07T11:46:19.656+02:00Tyjo, taky mám hororové sny, že ten krám nezastaví...Tyjo, taky mám hororové sny, že ten krám nezastavím! A zatím mě cholerická polovička odradila od dalších pokusů (taky kvedlám a obecně jedu "jako debil"). Tak díky za inspiraci, asi to ještě zkusím.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5511512280565814261.post-78271138092180195262017-03-15T21:08:23.286+01:002017-03-15T21:08:23.286+01:00Děkuji moc za tento příspěvek, řidičák mám 19 let ...Děkuji moc za tento příspěvek, řidičák mám 19 let a naježděno pár km, můj manžel je při mém řízení nervák, ač normálně je kliďas. Letos na jaře musím s řízením začít... klepu se strachy, jen na to vzpomenu. Doufám tedy, že to zvládnu stejně dobře jako vy. Mějte se hezky a hodně šťastně projetých kilometrů. MartinaAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5511512280565814261.post-23731941136187149692017-03-15T14:12:21.246+01:002017-03-15T14:12:21.246+01:00Máte můj obdiv obzvlášť za to, že jezdíte s dětmi ...Máte můj obdiv obzvlášť za to, že jezdíte s dětmi do Prahy. Tak trochu tuším, že míra stresu z cesty autem se rovná hladině adrenalinu při putování MHD:-). Já tedy řídím od 18-ti let nepřetržitě (už jedenáctý rok), ale než jsem se vdala, tak jsem jezdila sporadicky. Manžel je tolerantní, nervozitou netrpí a já, myslím, řídím vcelku dobře a bezpečně. Co mě ale trápí je, že si s přibývajícím časem stále více uvědomuju nebezpečí a to mi bere energii a možnost si jízdu užít. Na druhou stranu si mohu s dětmi kamkoliv dojet a zvládnu i téměř 200km cestu k rodičům sama nebo projet Brno:-). <br />Na druhou stranu si uvědomuju, že cesty MHD mohou být i pěkným zážitkem. Když se mi podaří dobře naplánovat strategii a obrním se trpělivostí. Synovo nadšení z jízdy vlakem, autobusem či šalinou je mi odměnou:-). (Ale mám zatím pouze dvě děti). Eliškahttps://www.blogger.com/profile/05344186778441861197noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5511512280565814261.post-62966290286709224722017-03-15T09:32:46.931+01:002017-03-15T09:32:46.931+01:00Roso, tak já řídím od 18ti a možná buď ráda že jsi...Roso, tak já řídím od 18ti a možná buď ráda že jsi během pauzy na alkohol (těhu a kojení ) neřídila, protože já jo a tím pádem jsem byla automaticky všude taxikář, takže když už nás jelo víc z nějaké akce, já chodila spát nejdýl, když jsem konečně rozvezla do postelí kamarády a známé a tak jsem ještě nakonec odvezla babysiter a pak mohla konečně taky ulehnout :-))). Ať se ti za volantem daří!!!Lucie Livinghttps://www.blogger.com/profile/05263532908798103558noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5511512280565814261.post-88668591529332431032017-03-14T22:04:37.579+01:002017-03-14T22:04:37.579+01:00Rozumím Vám, sama jsem dělala řidičák až po pátém ...Rozumím Vám, sama jsem dělala řidičák až po pátém dítěti, když jsem rozjížděla podnikání a nestačila hromadnou dopravou navážet zboží a přitom obstarávat děti. Takže udělala jsem si papíry, ale před zkouškou si raději zaplatila ještě nějaké hodiny - pro jistotu. Zkoušku jsem udělala, řidičák vonící novotou dostala ještě tentýž den. Druhý den jsem šnečí rychlostí brzy po ránu - to abych ujela dětem - jela na hřbitov položit kytičku babičce, že mi držela palce - vždy mi tvrdila, žekdyž neudělám řidičák já, tak nikdo - no adpoledne jsem už vezla manželovu maminku do ruchu velkoměsta - do Brna. A protože byly zrovna velikonoce, tak jsem hned v neděli jela na Vysočinu ke kamarádce na návštěvu. Její muž když uviděl, že jsem přijela i s dětmi a mužem sama autem (manžel nikdy papíry neměl a ani dnes nemá), tak si přihnul tak důkladně z láhve a odešel do hospody zorganizovat doprovodnou četu. Domů jsem jela v doprovodu dvou aut, v každém byl střízlivý jen řidič a 4 spolujezdci v značně zmoženém stavu. Od té doby jezdím a jezdím ráda. Ale na moji první jízdu na Vysočinu nikdy nezapomenu a ani na můj doprovod domů. Brzy budou zase Velikonoce a já už jezdím 24 let. Nikdy jsem nelitovala, že jsem si papíry udělala a dodnes nechápu jak jsem mohla s pěti dětmi všude jezdit hromadně..... Mnoho ujetých kilometrů přje DanaDanaOlgahttps://www.blogger.com/profile/09131159448900653735noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5511512280565814261.post-83917004678312037472017-03-14T21:50:41.927+01:002017-03-14T21:50:41.927+01:00"STŮJ!" - "Ale tady nemůžu stát...&..."STŮJ!" - "Ale tady nemůžu stát..." - Však jsem myslel JEĎ!!!"Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5511512280565814261.post-69898673049811556432017-03-14T19:29:59.922+01:002017-03-14T19:29:59.922+01:00Všude stejné, mě můj muž při zastavování policajte...Všude stejné, mě můj muž při zastavování policajtem a mém zděšeném dotazu, co mám dělat?(no nebyl to chytrý dotaz, vím, ale ....).Jen lakonicky poznamenal "přejeď ho".ozohttps://www.blogger.com/profile/09734252920923867235noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5511512280565814261.post-2262196826934196732017-03-14T13:16:49.180+01:002017-03-14T13:16:49.180+01:00Jako přes kopírák....neskutečné:-)
Vidím se jako b...Jako přes kopírák....neskutečné:-)<br />Vidím se jako by to bylo dnes, poprvé na dálnici s 3 dětmi v sedačkách, začalo pršet a já neuměla zapnout stěrače, zastavila jsem na parkovišti a ptala se prvního řidiče náklaďáku,kde se zapínají světla a stěrače. Koukal na mě jako na mimozemšťana.<br />Ivan z JIAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5511512280565814261.post-78083763301423538202017-03-14T09:48:05.385+01:002017-03-14T09:48:05.385+01:00Milá Rosi, u mne je to jiné, řídila jsem od získán...Milá Rosi, u mne je to jiné, řídila jsem od získání řidičáku v 18 letech, neb můj otec je zastánce sebevědomé a schopné ženy ve všech směrech. Ještě před získáním řidičáku mne donutil vyjíždět z garáže pozadu, couvat i s vozíkem apod. Moje mamina jezdila automobilové jízdy zručnosti lépe než nějaký muž, takže jsem měla velký vzor. Nedovedu si představit, že bych neměla v garáži auto a při potřebě dopravit se někam musela spoléhat jen na veřejné dopravní prostředky. Ale...neumím ušít ani steh. Tak přemýšlím, co s tím udělám. Hodně zdaru na cestách přeje PeťulaAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5511512280565814261.post-9524128315520393162017-03-14T09:15:47.985+01:002017-03-14T09:15:47.985+01:00To jsem se pobavila. Moje teta (nyní skoro 60) od ...To jsem se pobavila. Moje teta (nyní skoro 60) od svých 18 neřídila a to díky dědovi (jejímu otci). Získala řidíčák a první cesta naleštěnou červenou škodou 100 s dědou na sedadle spolujezdce skončila ve škarpě... nikomu se nic nestalo ani autu, ale teta zanevřela na řízení...a to ji manžel přesvědčoval a nehlo to s ní. Osobně řídím ráda. Po VŠ jsem dostala služební vozidlo a s častými cestami na druhý konec republiky jsem si zvykla. Vyšší level přišel až s mateřstvím a řvoucím dítětem v autosedačce.. dcera od miminka nerada cestování autem a tak každá cesta byla provázená ohlušujícím řevem a na to se špatně zvyká... MarkétaAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5511512280565814261.post-67841680055953933732017-03-13T22:45:40.937+01:002017-03-13T22:45:40.937+01:00jé, tak tento článek mě moc pobavil, neb to je úpl...jé, tak tento článek mě moc pobavil, neb to je úplně stejné, jako můj případ, řidičák v 18, na mě křičel tenkrát otec, čímž ve mně vybudoval blok k řízení a myslela jsem si, že lidi jako já za volant nepatří.. ale co osud nechtěl, dostala jsem o 18 let později auto a to už byla výzva :-) pod článek bych se mohla podepsat. Jediná změna - na dálnici jsem už jela - a poté jsem získala pocit, že teď už jsem tedy ten "suverénní" řidič, načež jsem asi týden na to nabourala dveře od garáže (vyjížděla jsem už nějméně 20x..) a měla jsem pocit, že je to brnkačka, kontrolovala jsem si jen to, zda projedu s předními zrcátky a pak už jsem začala hned stáčet volant.. no byla to rána a i docela velká škoda, naštěstí mám havarijko, to je dobrá věc. Na parkovišti také běžně vylézám u spolujezdce, už jsem i jednou požádala jednoho pána o to, zda by mi nepřeparkoval auto, neb jsem byla zcela zoufalá a překvapivě s tím autem neodjel :-) i to je řešení. Muž mi do toho nemluví, neb neřídí, ale zase jsem měla pocit, že je to daleko těžší, když člověk od začátku jezdil sám a neměl nikoho vedle sebe, kdo by ho podpořil a vysvětlil mu, co a jak, pomohly mi až zkušené kamarádky - řidičky. Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5511512280565814261.post-2330794090282475762017-03-13T19:58:46.143+01:002017-03-13T19:58:46.143+01:00Začátky řízení jsem měla hodně podobné. Rozjezdila...Začátky řízení jsem měla hodně podobné. Rozjezdila jsem se až s dětmi. Na další úroveň svého řízení jsem se dostala, když jsem překonala svůj strach řídit v zahraničí, kam jsme přestěhovali. Trvalo mi to několik let - hlavně díky tomu, že mám muže neskutečně opatrného na auto. Zvládla jsem i řízení v zahraničí, ale pokaždé, když můj muž seděl na křesle spolujezdce, tak jsem řídila jako začátečník. A to normálně trémou netrpím. Minulý rok jsem byla okolnostmi donucena poprvé sama s třemi dětmi zvládnout štreku z Německa do ČR. 800 km. Myslela jsem, že to nedám. Dala jsem to. Hravě. Narostla mi křídla a otevřel se mi celý svět. Nakoplo mě to k tomu, abych radikálně překopala svůj život. Už nedovolím žádnému spolujezdci, aby srážel mé sebevědomí... P.S. Nejen že teď jezdím a zpívám s rádiem či CD, ale nejvíce si užívám poslech audioknih při dlouhých cestách!Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5511512280565814261.post-22889314151799481612017-03-13T18:48:34.770+01:002017-03-13T18:48:34.770+01:00Zitra jdu na svuj druhy trenazer:)jsi dobra!!!pred...Zitra jdu na svuj druhy trenazer:)jsi dobra!!!predstava ze ridim?a mam v aute deti?a muze?a zaplý radio?!!!!xxx zuza vrzAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5511512280565814261.post-66494757083599421262017-03-13T18:20:06.750+01:002017-03-13T18:20:06.750+01:00Holky,koukám že na silnicích se pohybuje dost řidi...Holky,koukám že na silnicích se pohybuje dost řidiček, na které si je dobré dát bacha!!!!Včetně mě!A u nás se řídí krásné já mám najeto Česká Rybna-Zamberk a bohaté si vystacím.Prahu bych nedala,takze myslim ze je to slusna pruprava.Jen ta silniční kontrola mě už potkala �� Řízení je fajn tak hlavně opatrně! Zdar Pavla Žamberk Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5511512280565814261.post-21097887984737157912017-03-13T17:05:36.431+01:002017-03-13T17:05:36.431+01:00Milá Roso, ještě jsem nestihla číst perly ostatníc...Milá Roso, ještě jsem nestihla číst perly ostatních, ale ráda zamachruji, že na mě má málokdo.<br />Jelikož dbám pokynů učitele a vyhlášek o provozu, do křižovatky najíždím tak, abych měla náležitý přehled.<br />Inu, já ho tehdy měla - když jsem přední částí auta zablokovala celý jeden jízdní pruh:-))<br />To bylo na střední škole, bylo by toho hodně na psaní.<br />Gratuluji, jste dobrá!<br />MagdaAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5511512280565814261.post-32939362421803005302017-03-13T16:50:29.066+01:002017-03-13T16:50:29.066+01:00Když mi bylo těch 18 a byl čas dělat si řidičák, t...Když mi bylo těch 18 a byl čas dělat si řidičák, tak zrovna otevírali kurz střihu a šití na stroji. Tak jsem šla na něj šla a zaplatila ho z peněz na řidičák. A od té doby se to se mnou táhne - neumím řídit. V Praze si toho ani nevšimnu, ale jinak by to už pomalu chtělo překonat strach.Gretahttps://www.blogger.com/profile/12374816095002121953noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5511512280565814261.post-21492719927805740352017-03-13T15:33:50.916+01:002017-03-13T15:33:50.916+01:00Ach, jak tomu rozumím a kolik lidí se v tom jistě ...Ach, jak tomu rozumím a kolik lidí se v tom jistě najde! Mě hrozně pomohla navigace, největší třas jsem měla z hledání cesty, parkování... Ale nejhorší je vždycky začít, moc gratuluji!<br />M.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5511512280565814261.post-62450456907062206962017-03-13T15:05:02.622+01:002017-03-13T15:05:02.622+01:00Roso, ty jsi číslo :D Ale přiznám se ti, že stejné...Roso, ty jsi číslo :D Ale přiznám se ti, že stejné pocity za volantem zažívám i já. Mé řidičské kousky v době, kdy ještě nedokutali Blanku, takže jsem jezdila neohroženě po povrchu přes Letnou, Břevnov a dál radši nepublikuju :DPetulahttps://www.blogger.com/profile/03985336582661027755noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5511512280565814261.post-81548587554396223342017-03-13T14:39:57.621+01:002017-03-13T14:39:57.621+01:00S pobavenim jsem si precetla Tvuj clanek i komenta...S pobavenim jsem si precetla Tvuj clanek i komentare ostatnich trpitelek, takze uz vim uplne presne, jak to bude u nas probihat za...ehm...nejpozdeji pul roku :-D PS: nocni mury o rizeni auta mivam taky. Vzdycky jsem si myslela, ze jako jedina na svete. Toz preju stastne kilometry, at to vsichni ve zdravi prezijete. I tom psychickem ;-)Maičkostihttps://www.blogger.com/profile/06300901308077672514noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5511512280565814261.post-90145111848320594902017-03-13T13:43:19.764+01:002017-03-13T13:43:19.764+01:00Hele, tak mě zatím ani tři děti nedonutily za ten ...Hele, tak mě zatím ani tři děti nedonutily za ten volant sednout, a furt tvrdím, že je pro mě jednodušší jet s nimi autobusem než autem, i když někdy.... ale zatím jsem NEŘIDIČ! Obdivuju a tleskám, Roso!Janahttps://www.blogger.com/profile/02698066633642921247noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5511512280565814261.post-86455137674889139752017-03-13T13:35:59.649+01:002017-03-13T13:35:59.649+01:00Mirko,
nechci, aby to tady bylo špatně pochopeno, ...Mirko,<br />nechci, aby to tady bylo špatně pochopeno, ale já si o tobě do teď myslela, že ti všechno jde samo ;-)<br />A s tím řízením, je to tak, že všechno chce svůj čas a zkušenosti a jistotu získáš jen naježděnými kilometry.<br />Já sama jsem si myslela, že se nikdy nenaučím řídit auto / táta se mi zabil při autonehodě/ a plavat.Ano oboje jsem se učila až v dospělosti.<br />A překonala jsem sama sebe!<br />Asi i díky prvnímu muži, pro kterého bylo všechno problém jsem se rozhodla sednout za volant a řídím již od roku 1999.<br />Řídím ráda, ale mám svůj styl.<br />A u nás na za městem v 5 tis. městečku je to i nutnost.Každodenní jízda do města za prací, do školky, školy,nákupy,....<br />Důležité je si věřit a vědět, že když náhodou někde odřu blatník, zrcátko, ...tak to není tragédie a ani můj muž tohle neřeší.<br />S nástupem do práce jsem začala řídit i služební auto - Octávku.Je delší než náš Golf a tak je celkem nezvyk vozit na schůzky starostu.Už se mi i stalo, že jsem musela poprosit jednoho pána, aby mi s ní vycouval a i on s tím měl co dělat ;-D<br />Ale vůbec mi to nepřišlo trpné, naopak to dávám jako vtipnou historku k dobru.<br />Říká se, že podle toho jak kdo řídí, takový je člověk a myslím, že to platí!<br />Člověk dost často zírá, jak ostatní řidiči nedodržují základní pravidla / blinkr, červenou,riskují při předjíždění, rychlost,...a to pak ostatní řidiči musí hodně předvídat.<br />Takže přeji ať se v jízdě osamostatníš natolik, že ti řízení přijde, tak normální jako šití kabelek.<br />Mimochodem já jsem kabelku ještě žádnou neušila.<br /><br /><br />Dokonce by se nám teď hodila auta dvě, protože vstávat v 5h. a v 6h. běžet na bus je celkem náročné, ale poctivě se střídáme.<br /><br /><br />Ilona Ř.https://www.blogger.com/profile/06829878717097890974noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5511512280565814261.post-49274163183077236202017-03-13T12:57:22.156+01:002017-03-13T12:57:22.156+01:00Krásný článek, z řízením jsem na tom úplně stejně ...Krásný článek, z řízením jsem na tom úplně stejně (no, asi hůř). Šťástnou cestu!!<br />lenkorhttps://www.blogger.com/profile/06673603312327922324noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5511512280565814261.post-35916300134714766832017-03-13T12:27:29.742+01:002017-03-13T12:27:29.742+01:00Tak koukám, že podle článků a komentářů jsme na to...Tak koukám, že podle článků a komentářů jsme na tom všechny stejně bez rozdílu věku :D Taky mě pořád tíží, že každej lempl z pracáku je schopnej řídit jako Schummacher, a já s vysokou školou nejsem schopná se to naučit.. Nj, v 18 letech jsem si s velkou slávou udělala řidičák a pořádně jsem začala řídit až v práci v 26 letech, kdy jsem musel jezdit přes Plzeň ve služebním automatu - jaké ohromné ulehčení situace, kdy jsem se mohla soustředit jenom na pravidla provozu a ne na to, kdy a jak mám řadit! A stejně pořád moc neřídím... Ale před týdnem jsem vezla společensky veeelmi unaveného a spícího muže domů 90 km v noci. Strašně jsem se bála, jsem v noci úplně slepá, navíc jak člověk moc nejezdí... A byla to nejlepší jízda v mým životě! Nikdo mi do toho nemlel, nikdo na mě nekřičel, špatně zařadila, tak jsem si hold zařadila znovu s úsměvem, jak jsem situaci dobře vyřešila! ;)weri.hdhttps://www.blogger.com/profile/02738357938058204753noreply@blogger.com