Osm dětí, osm planet a jeden trpaslík

Byla jsem proti! Vesmírné téma našeho tábora jsem nechtěla; byla jsem přesvědčená, že náš nejstarší syn toho ví o kosmu tolik, že já ho rozhodně nic nového nenaučím. Pak jsem ale kývla a udělala jsem moc dobře.

Vše o vesmíru totiž naučil on mě, včetně ironických komentářů během jeho výkladu: "Ty, mami, mně se zdá, že ty nemáš moc představu o velikostech v naší galaxii, že?!"

Vesmírný týden byl boží. Shodou okolností osm dětí, osm planet a jeden trpaslík, rozuměj kojenec, nikoli Pluto. Děcka se stala ambasadory planet, vyrobila si tryskový batoh pro let do vesmíru, vyšila si bavlnkou svoje souhvězdí a sama si natiskla vše vypovídající triko I NEED MY SPACE. 

Pekli jsme společně vesmírné perníčky sypané kosmickými třpytkami, svačili tyčinky Mars a Milky Way. A raketami z kartonu vyletěli až na Měsíc a zpátky.

Na planetě Merkur na nás útočily papírové meteority, na Venuši jsme překonávali její lávová pole jen pomocí dvou prkýnek a špagátku, na Zemi jsme se díky gravitaci mohli přetahovat lanem, na Marsu jsme se stali marťany, na Saturnu navlékali náramky jako jeho prstenec, na Uranu hráli soutěž, kdo na sebe obleče co nejvíce kousků oblečení, abychom tam neumrzli a z Neptunu se vraceli zpátky domů na Zemi jen díky skokům s jet-packem.

Miláčkem týdne se stal E.T. Jeden večer u televize se u něj děti mohly potrhat smíchy, druhý večer děj obrečely - stejně jako my v osmdesátkách všichni. A taky jsme jim pustili film Marťan (2015), Apollo 13 (1995), Gravitaci (2013) a Interstellar (2014). To je parádní biják o konci Země, cestě za hranice naší galaxie a za mě hlavně o lásce, které je vždy mimo kategorie prostor a čas. Mně tenhle film změnil pohled na svět; podívejte se, poplačte si, užijte si ho i Matthewa McConaugheye.

Můj muž, který za námi do Rokytnice nad Jizerou přijel nečekaně a zahrál dětem v lese překvapivého E.T. na konci noční bojovky, mi řekl, že si to s holkami neděláme lehké. Ano, přípravy, materiály, týden péče o děti i o sebe navzájem jsou makačka - ale ta nejkrásnější. Děti jsou ochytřené a šťastné. 

...

A že jsme kvůli nemoci bohužel neodjeli všichni - to se tak někdy stane, stejně jako profesionálním účastníkům vesmírných misí. A že jsme během týdne měli někteří žaludeční nepohodu?

Astronaut, který říká, že nikdy neblil, to dělá dodnes!

Vesmírná buchta na uvítanou, stačily M&M´s bonbónky.

Z klasických party lampionů vyrábíme planety.

Naše sluneční soustava - v pohybu i s rotací.

Meteority útočí.

Na JET PACK budete potřebovat: prázdné pet lahve, barvu ve spreji, popruh z galanterie a papírové plameny.

Vesmírné šumivé koule do koupele jsme vyráběli z domácí sady.

ŠŤASTNÝ LET KAMKOLI!

Radím vám předplatné Marianne Bydlení

Mojí milí,

na letištích, na benzínkách - všude, kam se teď hnete,

kupujte Marianne Bydlení, dočtete se v něm i rozhovor se mnou o kabelkách Mitnik.

...

A protože v našem starém domě se teď dějí velké nové věci,

nebyl u nás časopis na návštěvě naposled.

Proto doporučuji jeho předplatné.

...

Poznáte, kde jsem jej fotila?

Plážové letní slevy

Kdo jste ještě nebyl u moře, u vody, na dovolené

- už neváhejte!

Mitnik plážové kabely jsou teď pro vás se  s l e v o u  25%.

...

Nabídka platí do 31. července

nebo vyčerpání zásob!

Za lepší peníz je super jemný šedivý proužek.

A taky dokonale něžná Magnólie.

Tipy na knížky na dovolenou

Dobrá knížka dělá dobrou dovolenou! 

1. Markéta Lukášková - Odvaha

Přečetla jsem ji teď na Valašsku a moc mě bavila. Jedna hrdinka a pak dva možné scénáře, co se stane, když řekne ano a kdy řekne ne. Židovská slečna v padesátých letech Československa, kdy se ukazuje, že hnusná doba pro ni neskončila ani návratem z Ravensbrücku. Kniha o osobní statečnosti, o společnosti, o hodnotách; o nás.

2. Petr Šesták - Vyhoření

S panem Šestákem jsem měla možnost se setkat na knižním klubu a od té doby mám pro něj slabost. Určitě koukněte i na jeho nejnovější rozhovor na DVTV - věřím, že pak nebudete moc jeho čerstvé knize Vyhoření odolat. O tom, jak hlavní hrdina kurýr na kole vozí jídla po Letné. O tom, proč nejezdí autem a co si myslí o řidičích. Co si myslí o současných aplikacích, o současné ekonomice a co si myslí o nás všech. Přečtěte si ostrý pamflet až do konce a dejte mi vědět, jestli je to podle vás dystopie nebo klasický román.

3. Klára Vlasáková - Těla

Pozor, hlavní hrdinka, ovdovělá šedesátnice, je šíleně vztahovačná a nejistá. Komu to ale nevadí nebo kdo máte někoho podobného v životě, knížku si užijete. Ač je v ústředí příběhu zralá žena, stránkami prosakuje i silný příběh její vdávající se dcery s tolika citlivými detaily, že si myslím, že ve finále budete fandit oběma soupeřkám stejně.

4. Zuzana Dostálová - Karneval zvířat

Výjimečně vtipný román o českém symfonickém orchestru na cestách jsem četla loni ve Francii. Je o životě v autobuse, na hotelových pokojích a benzínkách. O (ne)naplněné lásce a (ne)vydělaných penězích. Je to skutečně povedená, autentická a komická knížka o cestě (životem). A i po roce doma s mužem používáme hlášky z ní!

5. Lucie Lomová - Každý den je nový

Toto je komiks jako dělaný na deku na pláž. Výtvarnice a ilustrátorka si rok kreslila deník, legrační, upřímný a otevřený; sebeironický a empatický. O sobě, trochu o svých dětech, trochu o svých mužích. I o Anči a Pepíkovi, o myších, které devět let kreslila pro dětský časopis Čtyřlístek. Ty v knížce potkáte v baru a já se při čtení smála nahlas na celý biotop Radotín; bylo to tak fajn čtení!

6. Petra Dvořáková - Chirurg

O dost vážnější je pak příběh lékaře v mých letech, kterému to v práci jde, doma vůbec, kdysi dost pil a má profesní škraloup. Vy ale nevíte, jak to přesně bylo, přesto absolutně žijete s ním - minutu po minutě, směnu za směnou, fernet za fernetem. Napínavé a hodnověrné. Bolestné i nevěrné. Navíc perfektně popsané lékařské prostředí. Tohle si určitě i přečtěte.

7. Alena Mornštajnová - Hana

I když jsem se po posledním románu spisovatelky Mornštajnové s ní nějak vnitřně rozešla, na její román Hana nedám dopustit. Četla jsem jej před mnoha lety v písku na Sardinií a dodnes mám pocit, že si z něj pamatuji snad každé slovo. Podle skutečných událostí hlavní hrdinečka devítiletá Mira jde i přes zákaz rodičů v lednu k řece, spadne do vody, onemocní a za trest na oslavě nedostane věneček, který všichni ostatní v rodině sní, a který způsobí obrovskou tragédii. Zbytek života pak dívka stráví jen se svou zcela trudomyslnou tetou Hanou, která přežila koncentrační tábor - a s ní člověk přežije už všechno.

8. Dora Kaprálová - Utrpení a jiné žánry

I s Dorou Kaprálovou jsem se potkala už na knižním klubu a tam se jí ptala, proč nepíše romány. Zatím nepíše. A tak jsem vděčná za každou její povídkovou sbírku. Dora píše autobiograficky, tedy já si to myslím. Píše velice vtipně a trochu mysteriózně. A mimochodem, dětský horor Pan Nikdo a bílá tma si letos o prázdninách dejte pod peřinou i se svými dětmi! Slibuji, že se budete se parádně bát!

9. Anna Fodorová - První terapie

A na závěr vám dám trochu detektivku, trochu psychologický román, který napsala dcera Lenky Reinerové Anna Fodorová. O začínající psychoterapeutce v Londýně, která má dospívajícího syna a přítele, kterým si není až tak jistá. A především má první klientku v životě, paní Alenu, českou emigrantku, která si chorobně myslí, že ji někdo sleduje. Ale znáte to - to že jsem paranoidní, neznamená, že po mně nejdou.

To je moje prázdninové desatero a co tip od vás - doporučíte mi čtení na Korsiku?

Děkuji vám předem! 

Jak jsem moderovala finsky

Když jsem dostala nabídku vést průvodní slovo k otevření další pobočky Skibi Kids, hned jsem dostala i nápad.

Byla to moje další krásná pracovní příležitost, představit pozvaným hostům cestu pobočky Skibi na skvělou adresu Revoluční 2 a také jim povědět o výjimečném pražském domě na rohu náměstí Republiky. Stavba z konce devatenáctého století se až neuvěřitelně, opakovaně a stále pojí s dětskou módou. Od prvorepublikové konfekce, přes socialistickou výrobu Drutěvy až po globální značku Benetton.

A ta moje myšlenka? Říct k tomu i pár slov finsky. Nejúspěšnější skandinávská značka dětského sportovního oblékání Reima totiž vyslala svůj vrcholový management, aby byl u toho, když Skibi otevře svou největší a nejkrásnější prodejnu.

S google překladačem jsme dali dohromady tři věty, o tom jak je u nás vítám ve velmi nefinském počasí a přeji jim, ať si užijí barevný svět Skibi, který je pro všechny - pro malé i velké, zblízka i zdaleka. Svoje věty jsem asi stokrát poslechla z googlu i nahlas, do kartiček s projevem si udělala značky přízvuku a na začátek proslovu dala odpočítávání od tří. Finsky počítat totiž umím už od gymplu, kdy jsem v Helsinkách byla na studentské výměně.

Reima CEO Heikki Lempinen zpočátku mé řeči celkem souhlasně kýval hlavou, pak se ale myslím v mém projevu ztratil a ani já nemůžu tvrdit opak. Ve finále jsem však z patra děkovala přítomným dámám a pánům za pozornost a přála jim dobrý večer, a to jsme se zase všichni zpátky chytli, protože tyhle fráze naštěstí taky umím zpaměti už dobrých dvacet let.

A jak bych chtěla moderovat příště?

Se vší úctou a láskou k evropskému severu, prosím,

aby to bylo zas česky - upřímně jsem z té ugrofinštiny byla zpocená durch. 

Hezké odpoledne, dobrý den.

V modré košili napravo je Heikki Lempinen.

A v modrém sáčku uprostřed nejmilejší Martha Issová, která přestřihla slavnostní pásku.

Buď do kopce nebo pršelo

Nakonec jsme ale první prázdninový týden na Valašsku měli všecko.

Slunko vylezlo, snídali jsme frgály a koupali se v jezeře od rána až do večera. Klidně bych tam za rok s celou rodinou jela zas - tyhle kopce nad Bečvami jsou mi tak milé!

...

A Mitnik valašské desatero

1. Kam v největších horkách - zchladit se ve valašském Balatonu v Novém Hrozenkově.

2. Kam na pohodový výšlap - na Soláň.

3. Kam na parádní vyhlídku - na rozhlednu Sůkenická.

4. Kam z rozhledny Sůkenická na oběd - do horského hotelu Sůkenická; nevaří tam nejlíp na světě,

ale jejich výhledu na Lysou horu se jen tak něco nevyrovná.

5. Kam do muzea - do Nového Hrozenkova, kde čekejte ten nejlaskavější přístup a každý čtvrtek od 9:30 se

naučíte dělat sýr.

6. Kam za retrem - na vsetínský zámek na výstavu hraček Fenomén Fatra.

7. Kam na kafe - do La Šiška, coffee baru ve Velkých Karlovicích.

8. Co si odvést domů - anděla z heboučké ovčí vlny z galerie Zvonice na Soláni.

9. A co si na Valašsko nikdy nezapomenout -

karty, když je ošklivé počasí; UNO, Ligretto, Sardinky do Djeca a žolíky.

Nebo zapomněla jsem za desáté na něco?

Dokonalé muzeum v Novém Hrozenkově.

V den, kdy nám na chalupě nešla elektřina, ranní kafe nemohlo chutnat lépe.

Z rodinných oslav.

A z valašského Balatonu.

Jsou prostě místa, kde je vám  s k v ě l e .