Jak byla Barbora Černošková mým hostem

Když jsem ji vedla do kabinetu, pozdravila ji moje kolegyně s překvapením v hlase: "Jee, neznáme se?" Když si pak Bára odskočila, špitla jsem Janě, kdo to je a ta si v šoku lehla na stůl: "Ty vole, já myslela, že je to naše bývalá studentka, že jsme ji učily - mi byla povědomá ..."

A pak zazvonilo a televizní moderátorka v nepřehlédnutelně půvabném fuchsiovém kostýmu vkročila do třídy a tím nejkultivovanějším možným slovním projevem - měkkým polohlasem, bez jediného přeřeku či balastních slov přestavila mým studentům své vysokoškolské studium na právech i jinde, svůj (zatím nerealizovaný) profesní sen, komické scénky z brigád i jak se dostala do České televize Brno.

Pak tahle nejsympatičtější Barbie řekla, co je mediální projekt Bez frází, kde sportovní osobnosti předávají zkušenosti pomocí příběhů vyprávěných jejich vlastními slovy bez příkras a omezení. Jak je těžké podobný formát dostat do televize a kdo tady nechce(!) slyšet o tom, že i sportovci mají své trable.

Potom Bára ukázala na svou klopu saka, chytla mezi prsty lesklou brož a rozpovídala se o charitativní organizaci Žlutá stužka, pro kterou také pracuje - a která pomáhá mimo jiné dětem, jejichž rodiče jsou ve výkonu trestu, a kterých je v Česku šokujících čtyřicet tisíc. A tahle růžová bloncka pak zcela otevřeně a autenticky popsala prostředí českých věznic, které navštěvuje, mužské i ženské. Tamější prostor, režim i pach.

Na to se moji maturanti mohli začít ptát. A celá partička necelých dvaceti lidí se spontánně rozdělila na dvě půlky, a zatímco jednu zajímala spíš moderace olympiády letos v létě, příprava Branek Bodů Vteřin či kdo je líčí a vybírá kostýmky v pořadu Sama doma, druhá se ptala na život za katrem.

Proč je ženská věznice ještě horší než mužská, proč se denně mohou mýt jen ti, co pracují a proč tedy nepracují všichni vězni. A jestli náhodou pachatelé trestných činů nebyli nejdřív samy svým způsobem oběti. A tahle vážná filosoficko-společenská diskuze se zcela přirozeně mísila s mediálními otázkami.

Kdo je navenek největší sportovní miláček národa, zatímco ve studiu vyhazuje Báru ze studia. Jakou scénku předvedla nejvyšší česká herečka nedávno v Sama doma ještě než se zapnuly kamery, pak si ale vzpomněla, že Černoškovou vlastně zná ze sportu a miluje ji, zatímco Kraus vůbec. Nebo jak se loví hosté na chodbách Kavčích hor, když jiný smluvený host nedorazí. 

Někdo chtěl vědět, jak to Bára všechno zvládá (hodně spí, dobře jí a málo pije), jaký sport má sama nejradši a na co se půjde naživo podívat v Paříži. Někoho zajímalo, zda měla vždy tak výjimečný hlasový přednes nebo se na to nějak školila, a to nám pak Baru vyšvihla několik extrémně komplikovaných českých vět, včetně dlouhých jmen indických sportovců.

Bára je prostě superžena!

...

A já jí moc děkuji za včerejší setkání u nás ve škole.

Děkuji za obrovskou dávku energie, nadšení a upřímnosti.

Děkuji za přesah z médií do společenských témat - protože přesně takto má podle mě probíhat školní výuka budoucích generací.

Když odešla, studenti čuměli; a řekli, že je svá. Díky, že v jedné hodině dokázala rozbít tolik stereotypů

- díky, že díky ní není svět růžovější, ale  b a r e v n ě j š í!

...

A všecko nejlepší k dnešní narozkám, Báro!