Jak byl Martin Veselovský mým hostem

Kdo mě čtete už dlouho, víte, že jednou týdně učím na gymplu mediální výchovu.

A kdo mě nečtete dlouho, vězte, že jednou týdně učím na gymnáziu mediální výchovu.

Do semináře pro maturanty si pravidelně zvu hosty z médií, a když jsem napsala zvací mail do redakce DVTV, odpověděli mi, že Martin Veselovský může přijít příští týden. S rozhovory na DVTV pracujeme v semináři běžně, studenti Martina dobře znají, a tak jsme se na něj všichni moc těšili.

Když mi pak v kabinetě zazvonil telefon a v kouzelném sluchátku zaznělo ještě kouzelnější "Dobrý den, tady Martin Veselovský.", šla jsem mu otevřít na vrátnici. A celou cestu po schodech jsem měla pocit jako by tam dole za prosklenými dveřmi měl stát George Clooney, Brad Pitt, Matthew Perry, Lenny Kravitz nebo tak někdo. A stál.

A vyrazil mi dech. Kromě toho, že byl nejmilejší a nejgalantnější, měl na nohou ty nejčistější bílé tenisky, jaké jsem kdy v životě viděla. A já si hned řekla - on sem snad přiletěl! Ty boty se nikdy nemohly dotknout chodníku, tak byly běloskvoucí. On je prostě boží.

A ještě než nám zazvonilo na hodinu, stihli jsme spolu probrat koncept semináře i naší školu, plavání našich dětí i společné známé. Kdokoli ale přišel tu přestávku do mého kabinetu, ten se ho hned lekl, stejně jako lidé po chodbách školy - tak slavný Martin je. A pak si pan Veselovský podal ruku s naší paní zástupkyní a šli jsme na to.

Seminární studenti se M.V. ptali, zda jej více baví politické rozhovory nebo ty lifestylové. A co ho na té práci vůbec baví. Proč začínal v hudebním rádiu, a jestli má kapelu. Nebo jestli jeho rozhovory měly někdy právní dohru. Zda je DVTV výdělečný byznys a koho by si jako hosta rád pozval. Kolik lidí pracuje v DVTV, a jestli tam nemohou jít studenti na stáž.

A Martin povídal a odpovídal a odpovídal a povídal; a byl úplně takový, jakého ho známe z obrazovky. Přemýšlivý a přesný. Vstřícný a laskavý. A vtipný. A bavil nás a bavil sebe. A smál se nahlas, třeba když studenti nevěděli, kdo je Roman Holý a já děcka vyzvala, ať si jej najdou v telefonech, protože jeho vizuál jim hned napoví. Ale nenapověděl a studenti fakt nevěděli a Martin se chytal za hlavu a ptal se, jestli já ho znám. A já řekla, že jsem J.A.R. měla na gymplu na kazetě, a to už jsme se smáli úplně všichni.

Pan Veselovský s námi také hovořil o jeho aktuální nabídce pracovat pro TV Nova, o (ne)možném návratu do České televize. Zda mu hosté během rozhovoru někdy začali být nesympatičtí, a naopak. Jak si své hosty za čas nepamatuje, ale předstírá, že jo. Proč už dlouho neměl ve studiu Petra Fialu nebo Tomia Okamuru. A také nám prozradil, s kým bude dělat rozhovor zítra nebo jakou budoucnost plánuje celá DVTV do dalších let.

A úplně na konec jsem je všechny vyfotila, což byl Martinův nápad. Protože jsme se dostali k tomu, že jsem k nám na gympl pozvala i jiného slavného moderátora, který je teď tak slavný, jak moc je tetovaný a on mi to slíbil, a pak šestkrát nepřišel a já to s ním vzdala. A Martin mi na to hned řekl, že se se studenty vyfotí a pošle Čestmírovi tu fotku se slovy: "Cha-cha!" 

...

A když jsem panu Veselovskému večer tu společnou fotku poslala,

odpověděl mi tak hezky, že si tu sms - stejně jako celé naše setkání - budu hýčkat ještě hodně dlouho.

Jako profesní milník a odměnu za práci. Jako moji životní schůzku.