Stránky

úterý 17. října 2023

Jak jsem byla hostem Evy Urbanové z Nily

 „Ale já tam nemůžu jít …“

„Běž už!“

Řekl muž, vystrčil mě z futer a zavřel za mnou dveře.

 

Na poslední chvíli jsem totiž propadla silné panice, že nemůžu na workshopu o podnikání promluvit. Že nejsem tak dobrá, úspěšná, inspirativní ... Že díky mně tamější účastníci prostě miliony nevydělají.

 

„Máš svoji jedinečnou zkušenost a o tom tam mluv,“ povzbudil mě zcela racionálně David. Naložila jsem tedy do auta pár svých kabelek a jeden šicí stroj a dost mě uklidnilo, že když jsem s ním šla Karlínem v náručí, nikdo se za mnou ani neohlídl. Hned jsem si pomyslela, že jsem udělala dobře – když si svůj Janome 393 postavím do rohu pódia; můj talisman, můj zdroj obživy, moji lásku.

 

Pak to ale vůbec nezačalo dobře. Eva Urbanová, majitelka Nily, nás oba hosty představila – Vendulu Stokláskovou (100class concept store) i mě a dala mi slovo. Já sice dokázala správně vysvětlit, kdo je Rosa Mitnik a proč je to moje literární přezdívka stejně jako obchodní značka, do další části odpovědi jsem se ale úplně zamotala, slyšela jsem sama sebe, jak mluvím nahlas, ale vlastně nic neříkám, došlo mi, že vůbec nevím, na co odpovídám, ani co chci říct. A jediné, co se mi v té chvíli chtělo, bylo utéct z pódia pryč.

 

Naštěstí Eva byla precizně připravená a další dotaz položila Vendy. A ta odpovídala naprosto autenticky, osobně, s obrovskou zkušeností a fajn humorem, že jsem se uklidnila. Že těch třicet platících účastníků v publiku dostane pořádnou dávku inspirace a byznys zážitků od ní – když ne ode mě.

 

Eva se dál ptala i mě – proč jsem začala podnikat a kdo jsou moje zákaznici. Já hovořila o překvapivé sezónnosti dámských kabelek a Eva upozorňovala přítomné na nutnost lednových zásob. Řeč přišla i na mé šicí workshopy pro školní děti, a pak jsem se pustila do svého připraveného seznamu podnikatelských chyb.


Jak mě dodnes mrzí, že jsem přišla o svůj facebookový účet a jak tomu předcházet. Jak se tvoří cena produktu a jak si umět ocenit vlastní práci. Jak si vybírat spolupracovníky, koho jo a koho proč ne. A pak se do diskuze přihlásila půvabná žena z publika v ještě krásnějších lněných šatech a řekla, že mě zná a čte můj blog od dob, kdy jsme měli jedno dítě a že má jeden můj organizér a zeptala se, co chtěla vědět.

 

A Evu zase zajímalo, proč nemám kamennou prodejnu, kolik procent obratu tvoří prodeje mých kabelek v jiných kamenných prodejnách, jak často posílám newsletter, kolik lidí se z něj pokaždé odhlásí, jestli mám(!) byznys plán a ve finále - kde se vidím za tři roky.

 

A Vendulka vtipně a s nadhledem mluvila o vyhozených penězích za reklamní kampaň, která se nikdy nestala a částce za ni, která by stačila na moc pěknou dovolenou, a ještě by vám zbylo na hodinky. O tom, proč nemá ráda, když jí noví tvůrci s nabídkou rovnou klepou na dveře jejího krámu. A co ji naopak v její práci dělá výjimečně šťastnou.

 

A pro mě sedět tam mezi Evou a Vendulou byla největší profesní odměna. Propotila jsem tam sako a nevím, jestli jsem někomu z přítomných pomohla do podnikání. Ale děkuji Evě za respekt a úctu, které se dostalo mému příběhu o Rose Mitnik. Děkuji Vendule za její náramný nadhled i hluboké zaujetí pro českou i světovou módu. Díky, že jsem mohla sedět vedle Tvého nadšení.

 

A děkuji všem divákům

za jejich pozornost a úsměvy, střetnutí pohledů, objetí i osobní slova na závěr.


Nikdy by mě nenapadlo, když jsem před osmi lety byla sama účastníkem podobného Nila kurzu, že se jednou můžu stát i jeho hostem. A všem, kdo jsou nyní na své podnikatelské cestě - hned na jejím začátku či zrovna ve slepé uličce - moc držím palce a přeji sílu, úspěch, peníze i pocit naplnění.

2 komentáře: