Tereza Horváthová: Sydney (My dva z B.)

 

Zažila jsem něco výjimečného.

Poté, co jsem přečetla opravdu nádhernou knížku pro děti, jsem se s její autorkou mohla i osobně setkat.

Spisovatelka, překladatelka a majitelka nakladatelství Baobab Tereza Horváthová napsala příběh dvou chlapců, se kterými se život nemazlil. Jejich maminka se spíš objímala s lahví alkoholu či druhým tatínkem, a tak se kluci museli prodírat malým městem i velkých světem sami, na vlastní triko. A že jim občas chybělo něco na sebe, a ještě častěji i svačina, i oběd i večeře, to je vám pak asi jasné.

Příběh Sydney ale není o zimě, hladu a nemocech. Je o obrovské lásce dětí ke svým rodičům a o víře ve vlastní skvělou budoucnost, kam vezmu i bráchu. Je o tom, proč někdy někdo krade. Proč ukrade aspoň ten nejošklivější batoh a proč svíčky na hřbitově.

Ta knížka ale není smutná. Ta knížka je o mimořádném dvanáctiletém Tondovi.

Je dobrodružná, napínavá a napsaná jazykem dětí.

Není kritikou, ani obhajobou našeho sociálního systému.

Je především o  n a d ě j i  v novou, jinou, lepší cestu životem. O stálé naději nás všech.

...

A protože jsme se na našem vesnickém Bookclubu mohli Terezy zeptat.

Můžu vám ještě napsat, že knížka je inspirovaná

skutečným příběhem dvou velice inteligentních kluků, které paní Horváthová znala a pomáhala jim.

Že paní v červené pláštěnce T. H. skutečně potkala.

A kdo byste chtěl, můžu vám i prozradit, které české město na B to je.

...

Knížka byla v roce 2021 nominována na cenu Magnesii Litera

a bude super dárkem k zítřejšímu Dni dětí nebo na konci školního roku na prázdniny. Moc doporučuju.

Večer ani kniha, na které nezapomenu.

Úžasná Tereza Horváthová.

Kniha i s věnováním pro našeho syna, kterého paní spisovatelka na autorském čtení naprosto prokoukla.

Okolo Hradce v malé školce

 

No, zas tak malá nebyla - protože mě v ní čekalo skoro sedmdesát dětí.

A nevím, co mě to napadlo nebo spíš proč jsem se nad tím víc nezamyslela. Ale já si prostě naplánovala, že všechny ty školkové děti budou se mnou šít. A taky šily. Akorát koordinace nohy na pedálu a rukou na stroji jim zatím moc nešla, a tak jsem se dohodli, že oni budou šlapat a já šéfovat látku.

A ono to šlo! Jen těm úplně úplně nejmenším dětem jsme dali pod pedál ještě stupátko.

Děkuji za pomoc všem paním učitelkám, pánům učitelům i paním asistentkám.

...

A klobouk dolů všem, kdo pracují s takto malinkými dětmi denně - děcka, mě z toho tak bolela záda!

Nebo jak vy to děláte? Platí vám školka masáže?

Protože nikdy není příliš brzo začít šít!

To uteče

Školní rok už se chýlí ke konci.

Tedy doufáme, protože zdá se, že jedné paní učitelce jednoho našeho dítěte už pěkně tečou nervy - tak doma věříme, že to uteče a prázdniny budou tu!

Proto je ta správná chvíle připravit si poděkování pedagogům.

Za celý rok. Že tu byli jenom pro nás. Že pro nás udělali všecko, co mohli.

...

A Mitnik má opět pro všechny kantory světa dárkové balení  z d a r m a.

Vyberte těm svým nový šikovný penál nebo praktickou kosmetickou taštičku a já vám je hezky zabalím 

i s prázdnou děkovnou kartičkou, kam vy můžete napsat a nakreslit své díky.

...

Akce platí do 30. června 2023.

Poděkujte paním učitelkám a pánům učitelům.

Poděkujte svým profesorům.

Můj e-shop teď praská ve švech čerstvými pouzdry na tužky.

Vyberte svým učitelům kousek přesně podle jejich gusta.

Darujte jim osobní vzkaz, který je pobaví.

Zabalený v dárkové krabičce gratis. Ať žije konec!

Od křtu ke křtu

Včera v břiše, dneska předškolačka.

Týnka už má připravenou aktovku, penál i vlastní názor na řadu věcí.

Ráda je někde první a ještě radši má ve všem poslední slovo.

A taky spolu jdeme do finále zápisků do pamětního deník. Asi už naposled mi diktuje, co jí tam mám napsat. Příště si to bude psát sama, pak to bude čtenářský deník, po něm tajný deník a možná že třeba

jednou dcera napíše i knihu.

To by byl hezký dramaturgický oblouk - od křtu ke křtu, což?!

Co má ráda, co já baví aneb když je ti šest.

To je moje všecko.

Křest knížky To je moje

Před šťastnými sedmi lety - pamatujete?

Týnku jsem tenkrát nosila ještě tajně pod srdcem a práskla jsem ji, až když jsme s holkami bouchly druhé bublinky. Příběh Hračkotéky už se píše jinde a jinak a některá manželství mých kamarádek, které to tam tehdy přišly oslavit se mnou, už skončila úplně.

Co se naštěstí nezměnilo vůbec, jsou  d ě t i - ty se rodily, rodí a rodit budou. Jen houšť!

A co u vás, taky vás letos čekají další křtiny?

Chci ti říct, že mám tě rád

Tomu prostě nešlo odolat. Náš tvůrčí tým To je moje se rozrostl o další nádhernou princeznu, se kterou se jsem se nemohla nevyfotit.

Ale nedaly nám to holky zadarmo. Jedné modelce se věčně nelíbily její outfity, druhé modelce se pak nelíbilo vůbec nic - kromě její maminky.

No, jestli chcete vidět video ze zákulisí focení, tady je pro vás.

Ale přestože jsem v jednu chvíli propadla naprosté beznaději, že z toho focení ve finále nebude nic, výsledek je skvělý. Něžný a láskyplný. Přesně jako náš pamětní deník.

...

Děkuji Ti, Katarino, další úžasný počin.

A děkuji vám všem, kdo nám i po sedmi šťastných letech stále zachováte přízeň.

Kdo milujete dětské vzpomínky, vzkazy, glosy a hlášky a píšete si je a hýčkáte spolu s námi.