Deset knížek na léto

Od nového roku chodíme s mužem pravidelně jednou za měsíc na knižní klub u nás na vsi - a toto jsou knihy hostů, kteří tam za námi přijeli a nebo knižní tipy, které jsme si odtud odnesli. Výborné knížky, do kterých bych se ráda o prázdninách pustila.

MOJE LETNÍ ČTECÍ DESATERO

1. Jaroslav Rudiš: Witenbergova poslední cesta

S panem Rudišem jsme se potkali na jaře osobně a já se nemůžu dočkat, až sednu do vlaku a otevřu si jeho příběh o Janu Krausovi, muži trpícím záchvaty historie, který se na konci své cesty životem vydá z Berlína do Sarajeva po stopách své dávné lásky Lenky ...

2. Dora Kaprálová: Utrpení a jiné žánry

Od paní Kaprálové jsem už četla její výborné berlínsko-brněnské povídky Ostrovy, intimní, vtipné i bolestné. O to víc se nemůžu dočkat, až se pod duchnou na chalupě začtu do její nové knížky. Do burleskních příběhů, ve kterých se ocitáme v mezních situacích: mezi životem a smrtí, zrozením a odchodem.

3. Lenka Elbe: Uranova

Po anglické studentce, která se v roce 1968 vydá do Československa navštívit rodinu svého otce, se slehne zem. O mnoho let později se z terapeutických důvodů po Angelině stopách vydá její bývalý přítel Henry. Hlavní hrdinou románu je ovšem město Jáchymov, město lázní a lágrů, stříbra a uranu. Anotace slibuje normální i paranormální jevy - a to je na léto ideál.

4. Jakub Hussar: O Tu

Obsáhlý román je prý jednou z nejambicióznějších českých science fiction poslední dekády. Tvorbě svého fiktivního vesmíru se Jakub věnuje více než dvacet let a kniha plně nasvědčuje neuvěřitelnou propracovanost toho vesmíru i autorův smysl pro detail. Kniha obsahuje i QR kód, pod kterým se ukrývá knižní soundtrack.

5. Petr Šesták: Kontinuita parku

Všechno se zrychluje, jen stromy zarputile trvají na tom, že porostou pomalu a Josef už nemá čas ztrácet čas. Po letech studií a pobytu v cizině se vrací do svého rodiště vést takzvaně zodpovědný život coby středoškolský profesor. Malebné příhraniční městečko na něj čeká s doširoka otevřenou náručí jako čerstvě nalíčená past. Svět se sice mění v globální vesnici, ale maloměsto zůstává maloměstem ... Román je groteskně existenciálním vyprávěním o jedné generaci v bezdomoví mezi normalizační výchovou a kapitalismem, analogovým dětstvím a vpádem nových technologií, o jednom městě a zemi někde na periferii mezi Východem a Západem.

6. Bernhard Schlink: Letní lži

Autor bestselleru Předčítač se v nových povídkách zamýšlí nad tématem lži - v mileneckých vztazích, v manželství, mezi rodiči a dětmi i ve vztahu k sobě samému. Autor v propracovaných dialozích a retrospektivních pohledech otevírá dveře do soukromí několika protagonistů a nechává vyplout na povrch celoživotní skrývané problémy hrdinů a dokáže brilantně zachytit jejich nejniternější emoce, které je sžírají stejně jako jejich pečlivě utajované lži.

7. Irena Dousková: Konec dobrý

Od sovětské okupace přes pohřeb Václava Havla až po covid. Devět komorních povídek o tom, ačkoliv život je často fraška, občas - na zlomek vteřiny - probleskne vyprávěním paprsek něčeho, co nás možná přesahuje, ale jisté to není ...

8. Marie Třešňáková: Potkala jsem Sicílii

Nás sice v létě čeká jiný jih, ale na tuto knížku jsem dostala tak skvělé doporučení, že nemůžu jinak. Autorka sama si na středozemním ostrově koupila dům, kam všechny přes dvacet zvala a kde se potkávala u dobrého jídla a dobrého vína se sicilskými architekty, fotografy, hudebníky či sochaři, aby o tom všem pak vtipně a s nadsázkou napsala knihu.

9. Milena Bártlová: Ženy, které nechtěly mlčet

Historička umění (a moje fantastická přednášející dějin umění na vysoké škole) na základě vlastních vzpomínek i archivních dokumentů vypráví o životě svých babiček, Vlasty Mlynářové a Hany Budínové, a matky Rity Klímové v průběhu 20. století. Byly to ženy, které studovaly, pracovaly a veřejně působily ... a to chceš, to miluješ.

10. ...

Jasné - poslední kolonku nechávám na vás a těším se na vaše knižní doporučení na léto.

Lidé, čtěte. Lidé, pište!

Jak jsem šila ve škole

Popadla jsem šicí stroj a za jedno dopoledne naučila šít osmnáct páťáků.

Tedy - někteří byli opravdu šikovní a opravdu všichni si domů odnesli látkový pytlík, který si ušili na stroji a praktický jehelníček, který si ušili v ruce.

Kubovi spolužáci byli skvělí a atmosféra výjimečná. Hodně ulepená od počasí, ale srdečná, hlasitá a free

- asi tak jak teď bývají poslední dny před prázdninami všude.

Díky za zážitek, děcka a vy mi napište, co do života jste se naučili v páté třídě!

Jak jsme fotili nové kufry

Zase moje klasická vstávačka v pět ráno, namalovat nádhernou tvář na můj původní obličej a v osm už jsme se všichni potkali v radotínském Ski&Bike Centru,

kterému obrovsky děkujeme za zapůjčení dobového vagónu, kterému naše kufry To je moje tolik slušely.

Díky fotografce Kataríně, se kterou je každá spolupráce veliká radost - i když sd karta ve foťáku s námi tentokrát nechtěla spolupracovat vůbec.

A největší díky Kubovi, Mikimu a Týnce - že jsou mým týmem snů. 

Že jdou stále a stále do toho se mnou. Že tak rostou a já můžu spolu s nimi.

Těšte se na výsledek!

Naše letní retro focení venku před Skibi Radotín - ofiko fotky už brzy!

Tričko ke kabelce ZDARMA

Nesu vám nabídku, která už se nebude opakovat.

Užijte si léto s Mitnik - kupte si dámskou kabelku a tričko To je moje dostanete jako dárek.

Dámské nebo dětské.

Řekněte ano české značce.

Podpořte lokální výrobu.

Užijte si doma i venku, u nás i ve světě poctivou ruční práci a kvalitní autorskou tvorbu.

...

Akce platí do neděle 26. června nebo do vyprodání zásob.

Dámské tričko z té nejpříjemnější bavlny - s krátkým rukávem a bez průramků.

Triko má volnější linii, délka je střižená do oblouku a zadní díl je prodloužený.

Holku stojka ilustrovala Jana Nachlingerová.

Slaďte se se svou holčičkou a užijte si parádní. léto.

Hopsa, hejsa do Brandejsa!

Dostalo se mi výjimečné nabídky, a tak se vám dnes můžu hrdě pochlubit - nově najdete moje kosmetické taštičky a penály na tužky ve vyhlášeném bezobalovém obchodu v Brandýse nad Labem.

Ve Zváženo, ulice Jílemnického 4.

Na "Branžováku",

po pravé straně, směrem dolů pod náměstí, v půvabném průjezdu rohového domu.

Otvírací doba:

pondělí - zavřeno

úterý 8:30 - 17:30

středa 8:30 - 17:30

čtvrtek 8:30 - 17:30

pátek 8:30 - 17:30

sobota 8:30 - 12:00

Přijďte, kdo budete Mitnik potřebovat akutně nebo kdo chcete mou práci vidět na vlastní oči.

Jste srdečně zváni!

A já moc děkuji dámám ze Zváženo, jak si mě tam pěkně vystavily.

Mitnik, ať se ti v Brandýse daří!

Táta

Můj muž dnes slaví narozeniny a celý svět Den otců. Přeji všem všecko nej a ze samé lásky jsem si tady sepsala další šťastnou desítku - o Davidovi, o nás.

MITNIK DESATERO

1. Potkali jsme se na podzim 99, vešel do hospody, rameny vyplnil celý prostor futer - a já věděla, že s ním chci být celý život.

2. Moc jsem se mu do něj ale nehodila, měl školu, práci a holku. Ale dopadlo to - začali jsme spolu chodit; v létě jezdit autobusem na přehradu, o prázdninách vlakem do Polska. Chyběly nám peníze, ale patřil nám svět - nebo jsme si mysleli.

3. Za osm let poté mě muž požádal o ruku v obleku, nosil ho 25 hodin denně, přesně tolik hodin denně tehdy pracoval. A já mu další dva roky do něj doma žehlila košile a plakala při tom, proč ještě nemáme děti.

4. Abych pak dalších osm let na mateřské se třemi dětmi plakala znovu - únavou, že jestli se aspoň trochu aspoň jednou nevyspím, tak už vážně zešílím.

5. Můj muž kočárek s dětmi zásadně vždy vozil jen jednou rukou, druhou v kapse, ležérně pomalým krokem. Ale když šlo o ranní vstávání, večerní koupání, zimní lyžování a střely na basketbalový koš, šel hraný nezájem stranou, protože David za to s dětmi umí vzít! Nosil je na horách na ramenou a bambilon krát si v autě nechal nablít za krk. Umýval dětem zadky, vodil je za ruku do školky a těm nejstarším uměl vysvětlit matematickou úlohu Cermatu tak, že se nám všem doma kouřilo z hlavu.

6. Můj muž ale nezapomíná ani na mě, jakkoli zapomíná na moje narozeniny, a když už si vzpomene, nechá kytku v Praze v kanclu. Nikdy mi ale nezapomněl říct, že mi to sluší - i když moje váha začínala osmičkou nebo věk čtyřkou. David umí vařit, kupovat domy, umí mě nejvíc rozesmát svou nejchytřejší ironií. A umí mi sám vybrat ty nekrásnější hodinky, náušnice, náramky a šaty Marimekko - kdekoli na světě.

7. Můj muž je velkorysý, což je pro mě jedna z nejkrásnějších lidských vlastností. Můj muž je laskavý a není přísný. Umí lhát tak, že to na něm ani náhodou nepoznám, ale taky umí prozradit i to, co neví. Můj muž to na rozdíl ode mě umí s penězi, s motorovou pilou, a když to nejde silou, jde to ještě větší silou.

8. Když mu bylo čtyřicet, přesvědčila jsem jej, ať se nechá tetovat - stejně jako jeho hudební ikona Jon Bon Jovi. Že musí něco udělat - jinak tu jeho krizi nepřežije(me)!! A všech padesát hostů na jeho oslavě jsem pak na paži (dočasně) potetovala úplně stejně. Ty fotky z mejdanu nikdy neuvidíte, protože tolik ústavních činitelů/mužových spolužáků v rockerských hadrech z osmdesátých let na jedné zahradě svět neviděl. Svět ne, ale městská policie nad ránem ano ...

9. Když mně mělo být čtyřicet, zatáhl mě muž do kádě. Řekl mi, že to je jen(!) ledová voda, a že všechno je to v mojí hlavě. Dodal mi odvahu, podržel župan a udělal milion krásných fotek na blog. Posílil mou imunitu, zvedl sebevědomí a zachránil v další a další vlně covidu můj zdravý rozum. Můj muž mě naučil otužovat. A i když my spolu v noci vůbec nedokáže spát pod jednou společnou peřinou, společný čas v kádi, to je naše láska.

10. Naše láska, to je společné čtení si v posteli, filmy v kině i doma, filmy pro dospělé, gramodesky, Miro Žbirka, kytara, prosecco, rum, New York, Helsinky, Tatry, Pakoštane, Havířov, nudistické pláže, dějiny 20. století, magický realismus, české spisovatelky, Karel Malich, Miloš Forman, vajíčka k snídani, retro design, děti, jizvy, šediny.

...

Všechno nejlepší!

Milovaným tatínkům, nevlastním tatínkům, budoucím tatínkům i nejlepším strejdům!

Let´s party

Náš nejstarší syn se rozloučil se základní školou a my si pěkně poplakali. Dobře, tak hlavně já si nabrečela do kabelky.

Tak to bylo dojemné; všechny ty projevy, děkování učitelů i žáků. A písnička na závěr od Bruna Marse Count on me - ta už bude navždy můj song, který si vždy spojím s Kubovým pětiletým anglickým studiem.

It´s time to say good bye ...

Kéž mají všechny děti světa tolik pozornosti, zájmu a péče od svých učitelů!!

Jak jsme fotily Marimekko kabelky

Vstala jsem v pět ráno, o půl sedmé si Ivou Davies nechala na svém obličeji vykouzlit půvabnou tvář a v osm už jsme s fotografkou Katarinou stály u Vltavy a fotily, jak Mitnik potkala Marimekko.

Fotily jsme na Náplavce a na Výtoni.

Fotily jsme s Týnkou.

A převlékaly jsme se pod mostem.

Prostě moc jsme si to holčičí dopoledne v Praze užily!

...

Těšte se spolu s námi na parádní výsledek.

A kdo byste to už nemohl vydržet, kupte si Marimekko hned teď - když je kabelkový výběr největší.