Dalším mým vzácným hostem v semináři ekonomie, který učím na pražském gymplu, byl architekt Peter Sticzay-Gromski. A vyprávěl studentům, jak začínal hned po revoluci v Anglii, kdy více pozornosti, než jeho vlastní architektonické návrhy, budil chlupatý žlutý papír, na který jediný se dalo kopírovat na jediném místě v Londýně, na československé ambasádě.
Vlastně začal tím, že nejdůležitější ve všech oborech je umění komunikace. Pro koho postavil ten nejkrásnější dům, ale pár se stejně rozvedl. (Podle Petera se při stavbě domu rozvede pět párů z deseti.) Jak se staví pro obec a pro stát, když se u moci střídají různé politické strany. Nebo proč má naše šedesát let stará funkcionalistická budova gymnázia konkávní markýzu - což pro nás všechny byla zpráva, která navždy změnila náš pohled na školu; i na svět!
Povídání se protáhlo o půl hodiny, nikdo nechtěl jít domů a jeden z mých studentů (aktuálně již přijatý na architekturu) se Petera zeptal na možnost brigády v jeho ateliéru.
Jsem opravdu šťastná učitelka.
...
A máte-li tip, koho bych si mohla pozvat příště - kdo by se se studenty podělil o svůj čas a talent, prosím napište mi. Hledám podnikatelské příběhy plné inspirace, kuráže i pokory.
Klidně ať osobnosti taky mluví sprostě, ale upřímně. Hledám do školy lidi ze života!
Milá Roso,
OdpovědětVymazatmoc obdivuji, že svým studentům dokážeš přiblížit studium do praxe a reality dnešního světa!
Šíma má také velmi akčního pana učitele a zrovna včera nám přišel email, zda bychom se my, jako rodiče, nezúčastnili dne naruby-22.2.2022.
My za katedrou bychom si zkusili profesi pana učitele a pak bychom mohli popovídat dětem každý o své práci.
Chtěla jsem nominovat jen muže, ale vypadá to, že ani mě to nemine :-O
Takže, teď zase já jako introvert, budu potřebovat cenné rady , jak tuhle úlohu zvládnout se ctí a bezesné noci ?
Ilon,
Vymazatbudeš nejlepší!!
Obleč si, co máš ráda, dej si dobrou snídani, a pak už jen říkej spontánní pravdu - jako bys to vyprávěla mně.
Jak si začínala, co sis tehdy myslela, a jak to bylo všechno jinak. Kam míříš, co si přeješ, co už si nepřeješ a co přeješ jim!
A pak mi napiš, jaké to bylo - v úterý na Tebe budu moc myslet!!
Pusu pro štestí, M.
Mirko,
Vymazatmagický den dnes proběhl ;-)
Šatky jsem měla, ale z nervozity bez snídaně ;-)
Nakonec jsme šli v tandemu, muž i já.
Pojali jsme to vzhledem k věku dětí ( 8 roků ) a našim časovým možnostem ( uvolnění z práce) v podobě hádanky našich povolání, názorných ukázek a velmi rychle.
Za 10 minut jsme měli hotovo.
Zajímavé je, že nikdo z dětí nechce být úředníkem jako my ;-)
Nicméně, snad jim naše sdělení něco dalo, já z toho měla dobrý pocit a dostali jsme od nich jako poděkování i obrázek kytičky:-)