Konečně zase jiné výhledy. I když dostat se teď z Prahy do Rychlebských hor nás stojí mládí (a žaludek v autě dost na vodě).
Ale přece nemůže být konec světa za rohem. Aspoň si toho vážíme - pohledu do krajiny z Čertovy kazatelny, výšlapu na Hraničky, kde kdysi stály celé vesnice a dnes není nic i hořké kávy přes okýnko v Tančírně v Račím údolím.
...
A o prvním našem otužení se v tekoucí vodě už píšu jen tak potichu - to byla taková rauš, že ještě teď štěstím lapám po dechu. Nikdy bych nevěřila a začínám zvažovat v létě noc pod širákem. Máte tip?
Ó, jaká krása!!! A to otužko v potoce je bezva. Já byla v zimě v Harrachově slaboch a nevlezla jsem do vodopádů :-). Ale myslím, že jsem měla!!! Tančírna je překrásná - jen si zatančit. Užívejte Lenka
OdpovědětVymazatLeni, kde jsou ty časy, kdy v zimě člověk bažil po vyhřívaných lyžákách ... :o)
VymazatTakže bych řekla, že ten poslední praštěný rok vlastně přinesl TOLIK dobrého - a to zlé, ať zmrzne nebo honem odteče!!
Krásne fotky. Keď vidím tie lesy, výhľady aj pohľady dítka na svojich rodičov v ľadovo zurčiacej vode...my už tiež tak túžime spustiť akciu hor sa do hor, turistický nosič pripravený, aj topánky naimpregnované, len dážď a vietor v tom našom kukátku nie a nie prestať. Pozdravuje Zuzana
OdpovědětVymazatI nám pršelo - štěstí, jak vidno podle všech těch kapucí.
VymazatTak vykročte pravou a ať vás, Zuzan, potká všecko pěkné. Třeba i duha ... :o)
Jakmile překročí noční teploty 13 stupňů (což bývá většinou na začátku června, letos ale nevím), vyneseme si s mým mužem naši matraci (a peřinu a polštáře) z postele na terasu a spáváme tam celé léto. Nemáme terasu zastřešenou, takže nás občas vyžene déšť, lehký deštík nad ránem je ale naopak moc příjemný :) Nejraděj si tam chodím lehnout ještě než se setmí a pozoruju les, jak tmavne a hvězdy, jak se vynořují. Když se vnoci náhodou vzbudím, poznám podle hvězd přesně kolik je hodin. Těžko se tomu pak na konci léta odvyká. :)
OdpovědětVymazatTo je poetika, to je romantika; to chci.
VymazatLeni, díky Ti.