Stránky

středa 11. prosince 2019

Simona Čechová: Včelař Josífek


Celý příběh Josífka začíná na jaře, proto číst si jej společně teď o vánočních svátcích bude tak akorát včas.

Náš hlavní hrdina je sám a je mu z toho úzko, až to chvíli vypadá, že jediným krtkovým řešením bude únik. Jenže vše se změní druhý den ráno, kdy u něj doma přistane roj včel. A dál už vám neprozradím nic. Jen vám tento knižní debut slovenské Simony Čechové, která jej napsala i ilustrovala, doporučuji všemi deseti, chcete-li se se svými dětmi vzdělat o lepkavém medu. Nebo chcete-li jim spolu s touto knížkou ukázat, že když něco v životě nevíš, často to najdeš v knihách.

Kde jsou včely, tam je život a Josífek mezi včelami a při práci s půdou našel své štěstí. Jakou roli v tom hrálo sousedovic prase, mýval a zajíc nebo kdo jako první postavil domeček pro včely, už čtěte sami.
...

 Multi-talentovaná autorka Simona Čechová se včelařskému řemeslu přiučila od svého otce a ten zase od svého.
A jestli i vy se chcete dozvědět o dělnicích, trubcích a královně. 
Co je propolis, dýmák nebo troud,
rozhodně nevynechte ani závěrečnou encyklopedickou pasáž Co by měl vědět každý správný včelař
která je napsána s takovou poetikou, že se od ní ani nedá odlepit. 
Věděli jste třeba, kudy v medometu  - jež vynalezl Franz von Hruschka(!) - stéká med do vědérka?


Sladká pohádka svým příběhem potěší nejmenší děti,
velikostí písma i větším řádkováním a menší délkou textu je prima hned pro prvňáčky 
a tradičním venkovským tématem podle mě klidně osloví i vašeho tátu|dědu.

Dokonale vykreslená tíha samoty.

I domácké teplo vesnické kuchyně.

A za mě nejvtipnější aluze na knížečku Lumír včelaří!

To povlečení chci! O zachumlání se v duchnách ani nemluvě.

Tak šťastné a veselé všem!

Žádné komentáře:

Okomentovat