Stránky

pátek 13. září 2019

Tři roky e-shopu


V září dva šestnáct jsem udělala krok stranou od slušného ryta šití kabelek na přání a zkusila skočit do neznámých vod internetového prodeje. Pocit, kdy stojím tenkrát nad prknem, v ruce krejčovské nůžky a chystám se střihnout do hodně barevné látky si budu pamatovat už navždy. Celým tělem mi projela čirá panika: "A co když si tu kabelku nikdo nekoupí?" Se šitím na přání jsem totiž byla pěkně v závětří, vy jste si zaplatili zálohu, já ušila. (Skoro) žádné riziko podnikání a tempo práce odpovídající poptávce.

Otevřít si e-shop pro mě znamenalo postavit se k vám hezky čelem a čekat, jestli mě budete chtít. A on-line obchod s kabelkami mi za tři roky skutečně v mnohém ukázal, jak jsem se ve svých představách mýlila. A pořád se učím. Jaké vzory kabelek se vám nejvíc líbí a jaké se dobře fotí. Jak velké mají být skladové zásoby malých kosmetických taštiček. Můžu si vůbec dovolit pomalu obrátkové zboží. Jak si opečovávat své stále se vracející zákaznice? Nebo jak to že jste všichni ochotni chodit si do poboček Zásilkovny.

Image e-shopu zůstávala po celá ta léta stejná; stejné banery, stejné moje barvy, stejná panenka s taškou. Teprve až dneska do něj vlítly čtyři staro|nové kočky. Přijely k nám na zahradu, daly si kafe a bábovku, a pak zjistily, že jedná z nich čeká dítě.

Holky, děkuji vám, že jste se staly mými tvářemi!
...

A vy, čtenáři, některé z nich už znáte, některé zas z časopisu a jiné pro vás budou shooting star. A že hvězdy jsou to všechny! Poprosila jsem je, poslala jim scénář a datum, nakázala šatník i vlasový styling. A ony všechny do jedné řekly Ano. Ano samozřejmé, potěšené, skromné, čímž mě dojaly. Neptaly se proč. Netvrdily, že nemají čas, i když ho nemají. Nekladly si podmínky, neporoučely si vůbec nic. A když se pak blížil den D, začaly mě šokovat svou péčí o sebe i nákupem nových šatů.

Ve scénáři měly napsány své role - kdo bude Salma Hayek a kdo LP, proč ale nakonec musely přijet v úplně jiný den, kdo na poslední chvíli pohlídal všechny čtyři děti jedné z modelek, proč se během focení nevratně poškodil náš stůl z antiku, a jestli jsem se během toho nekonečně se opakujícího deště chtěla tehdy oběsit na cross body uchu od kabelky, o tom vám napíšu zas příště.

Foto: Jan Přibylský.
...
Ať mě v těch fotkách poznáte. Mou práci. Ať víte, co šiju, co piju, s kým žiju. Ať víte, co nosím.

A ať i vás stále baví nosit kabelky Rosy Mitnik.






Žádné komentáře:

Okomentovat