Husté sladko meruněk

Červencové prázdniny u tety na Hané voní vždycky stejně. Oranžová škodovka sto pět zaparkovaná v průjezdu a její retro benzínové pižmo. Nebo vrzavá vůně dřevěných schodů vedoucích do patra. Ale hlavně všecko to ovoce, co už se letos stihlo zbarvit a stihlo dozrát. Když jsem se teď procházela pod ztěžklými větvemi meruněk, lehla na mě ta báječná hustá deka jejich typického sladkého aroma. A k tomu nekompromisně barvící baculaté ostružiny, masité švestky pod švestkou i nakyslý rakytník z větví.

Chutěmi a vůní ale rodinná hostina nekončí. Oslavenci a kytary. Ohrané historky z našeho dětství. Domácí dorty tety cukrářky, tekutá meruňka pečlivého strýce. A nahatých dětí běhá kolem stolu více a více. Všechno mi to o minulém víkendu udělalo takovou radost. Ale nejvíc snad neskromná story, jak se teta vytahovala v darkovských lázních mými kabelkami i její upřímně holé doporučení, že si mám ty špinavé nohy po dešti umýt venku ve vaně u slípek. Za takové léto je každá výroční kabela málo!

Zahrada potěšení.