Jak se dělá galerie

Nenechte se mýlit. Ač název zní naučně a slovo galerie noblesně, s touto brněnskou knížkou se vám do ruky dostane veliká a velmi zábavná dětská encyklopedie.

Úvodní třetina skutečně velkoformátové knihy je očekávaně věnována dějinám sbírek obrazů. Jak galerie vznikaly, na světě i u nás. jak se k tomu přičinil osobitý císař Rudolf II. nebo jak na počátku dvacátého století naletěl Vilém de Bode falzu údajné busty od Leonarda da Vinciho. Tyto pasáže si s dětmi můžete číst společně, můžete se k nim vracet nebo si z nich vytahovat bizarní zajímavosti typu bezoárových kamenů, kterým se v minulosti prý připisovala magická moc.

Následující dvě části knihy vás však svým obsahem a svou dynamikou myslím strhnou výrazně více. Ať už galerijní prostředí dobře znáte nebo ať už jste touto výtvarně uměleckou oblastí zcela nepolíbení. Knížka je takový řez galerii a vy se u ní budete bavit, budete se smát. Tvrdí se v ní, že návštěvníkem galerie může být každý, kdo se zajímá o věci kolem sebe, má cit pro krásu a baví ho se dívat na svět i jinak, než bývá obvyklé. Ať jste se v definici poznali nebo nebo ne, pojďte, provedu vás. Důvodů, proč jít do galerie se nabízí řada - někdo chce být v obraze, někdo v tichu; někdo tam jde tvořit, inspirovat se, jiný snít. Někdo tam míří na kafe a další dva na rande. Velmi pečlivě ilustrovaná publikace v kombinaci s hojnými popisky a vysvětlujícími texty vašim potomkům i vám(!) představí, kdo v galerii pracuje a krom ředitele, manažerky sbírek, lektorů a knihovnice neopomene ani citlivě vtipně zmínit správce budovy, pokladní a paní uklizečku, která si "musí dát pozor, aby nesmetla žádný umělecký předmět". Díky precizním obrázkům a návodným schématům se dozvíte, jak se umělecká díla v galerii chrání nebo jakými cestami se do ní vůbec dostanou.

A v poslední fázi knihy to všechno vypukne. Dozvíte se totiž, jak se dělá výstava. Projdete se cestou od úvodního výborného nápadu kurátora, přes napínavou přepravu děl na místo, po práci grafika či galerijního pracovníka public relation. Knížka vám na svých několika stranách umožní ještě dál otevřít její dvojlisty a vy před sebou na velkoryse rozložitém formátu čtyř stránek s našponovaným napětím studujete, jak náročná i radostná může instalace výstavy být. Velmi úsměvné je pak názorné otištění dvou smyšlených recenzí na fiktivní výstavu Zahrada záhad. Jeden kritik ji velebí a oceňuje jedinečný výběr uměleckých děl napříč historií, druhé noviny instalaci naopak strhaly a nazvaly ji galerijním zmatkem připomínající prales, kde okamžitě zabloudíte. A tak to, milé děti, v životě bývá!

...

A vám, rodičové, tuto knihu s největší upřímnosti naprosto doporučuji. Protože
ke všemu, co známe a pochopíme, získáváme rázem jiný vztah.

A v reálu se nenechte odradit
občas pedantskými kustody, jindy nedotaženou či absentující výtvarnou dílnou pro děcka vůbec.

Choďte spolu po výstavách, a když už jste náhodou doma - listujte si druhým, rozšířeným vydáním této knížky.

David Bohm ji ilustroval natolik fundovaně, přitažlivě, živě a s nadhledem, že na jejím konci budete mít obrovskou chuť hodit se hned do gala a běžet honem do vaší nejbližší pobočky.

(Snad i proto je na přední i zadní předsádce knihy mapa celého světa s národními galeriemi.)

Vydala Moravská galerie v Brně (2018).

A s autorem publikace Ondřejem Chrobákem si o ní můžete poslechnout i rozhovor na Radiu Wave.

Mapa galerií světa - kdo byste měl puzení za uměním rovnou cestovat!

Podle našich chlapečku je knížka vhodná od pěti let, ideálně 8 až 12 a soudě podle sebe horní hranici vidím neomezeně!

Rozkládací dvojstrany a časová osa výstavnictví jako na dlani.

Však jen ať naše dětí vědí o Tracey Emin a její posteli (1998).

Velmi šikovná nápověda.

A kvízová otázka na konec, i když nejen ta vás přiměje si celou knížkou společně listovat znova a znova.