Jenom z bioodpadu

To se tak u nás na vsi sejdeme, nejlepší Vrzuza přinese staré koše plné větví a plodů, její sestra uvaří hodně kávy a všechny děti se v tu ránu vypaří, protože není na světě nic lepšího než cizí dětské pokojíčky. V celém domě je ticho, nikdo nevyje, jen my vijeme.

Pod Zuzaniným vedení jsem nám do kuchyně na stůl včera vymyslela kulatý kousek jen z šípků a zelených rostlin naší zahrady, pro mojí mamku utkala adventní věnec z miniaturních okrasných jablíček, co rostou u trati, a protože jsem v tom zenovém tvůrčím rauši(!) prostě nemohla přestat, poslední věneček na plot jsem si udělala úplně jako Zuzica. Nekonečné šlahouny břečťanu jsme nejdřív stočily do kruhu, a pak motaly a motaly další břečťan kolmo na kolo. Výrazný hloh a malé šišky jsem k věnci zkusila navázat jen jutovým motouzem, a zatím to drží. A mám z toho všeho teď takovou radost, už jdu jen tajně do sklepa pohledat ukryté starwarsové čokoládové kalendáře pro chlapečky, ať ten advent u nás může začít!