Tabook 2018

Letošní Tabook byl úplně jiný než loni. Zdál se mi větší, lidnatější, otevřenější i nebe nad námi bylo krásnější.

Celé přízemí Střelnice patřilo výtvarničení pro děti. U Papelote dílny na výrobu autorských sešitů v pátek od rána do večera stála nadpřirozená slečna, která se na všechny krásně usmívala, každému trpělivě pomohla a všecky upřímně chválila. Kubka svůj vlastní milý sešit označil číslem 512 a i venku za Střelnici byla dětská tvůrčí zóna - na starém peršanu se mohlo stavět z velikých dřevěných kostek nebo se prolézat důmyslným systém z palet, rour, krabic od banánů a gumiček. Zábava na čerstvém vzduchu byla tak výživná, že náš Miki "prostě jel sto kilometrů do Tábora, aby si tam h r á l". To Kubka dal odpoledne ještě jednu výtvarku s velmi půvabnou portugalskou výtvarnicí Madalenou Matoso a její knížkou Klapy klap, kde šikovní přítomní zbytky tvrdých papírů a jiné odřezky perforované kancelářskou děrovačkou k sobě spojovali pomocí úplně obyčejných gumiček a vytvářeli tak pohyblivé 2D roboty, stroje nebo okřídlené ptáky v letu. Týnka tak nějak nevyhraněně běhala mezi oběma chlapečky. A když si muž sám pro sebe kupoval knihu u Baobabu, stihla se nám holčička v Nakladatelském tržišti ztratit. A protože jsme ji v panice začali všichni hledat špatným směrem, ztratila se nám opravdu daleko. Když jsem ji pak infarktově šťastná objevila na záchodě, pořádající paní, co nám ji odchytla, mě ale hned upozornila, že dívenka volala "Tati!". Co na to říct - oběma?!

Za nádherné knížky jsme tam stihli utratit zlatou cihlu - ukážu vám je obratem na blogu! A zbytek peněženky chlapečci s taťkou nechali v táborském antikvariátu na rohu za literaturu o vesmíru. Takový byl náš hvězdný pátek.

Tabook - mezinárodní festival malých a středních nakladatelů.

Madalena Matoso, ilustrátorka a chytrá stavitelka knih z Lisabonu.

A na konec umělcovo ocenění umělce!