Mám to klika - klika dvacet dva minut do Podolí. Vystřelím v neděli hned zrána; beru plavky, brýle, vlastní fén, banán. Když plavu uvnitř v padesátce, jsem více zničená. Ale když plavu venku, zažívám blaho! Retro venkovního, třicetimetrového a celoročně vyhřívaného bazénu je opravdu intenzivní. Ano, přes mrazivé zimní měsíce, plavete-li znak, je vám na tvář zima. Ale výhled na slunko drápající se zpoza podolských skal za to stojí. K tomu široká modrá obloha a svěže šplouchající hladina vody. Ano ano, samotný bazén není nejčistší a jistě by si i on sám přál zevrubnou rekonstrukci, ale když kraulujete, máte pořádně makat, soustředit se na přesně a ostře provedená tempa a ne koukat po dně, kde co leží. A pak: za jasného počasí si s sebou domů po plavání vždy odvážíte, ač to bude znít možná až neuvěřitelně, vlastní opálenou postavičku.
Lidé, plavte!
...
Nebo aspoň noste moje kabelky s plavci a plavkyněmi.
A kdo byste zatoužil k vodě i po troše exotiky,
dneska jsou prvně skladem i obrovsky sympatické (t)lamy z And nebo opět rychle ztracené a zase nalezené Lišky v lese.
Mam to klika - klika 2 minuty do Podoli. Od dveri k dveram. Zeby som sa konecne nakopla a v nedelu rano si dame spicha? Schvalne, ci sa v okuliaroch spozname. 😉 Ty vies o tych kabelkach tak dobre pisat. Mavam a pusu. Viki z Podolskej
OdpovědětVymazatPOJĎ! Dyť ty to budeš mít jako rehabilitaci!!!
Vymazat