Stránky

středa 31. ledna 2018

Žádný šizunk


V těžké chvilce je nejlépe být s rodinou. Obložená dětmi seděla jsem na květovaném gauči u mé babičky a jedla ty nejtlustší obložené chleby namazané výpekem. Na sobotní odpolední návštěvě. 

Všichni jsou malinko v gala - chlapečci v košilích a má sestra v jediných šatech, do kterých se ještě vejde. Dědovo křeslo u zdi zůstává prázdné, ale domácí bůček upečený v černé brutvaně, soletky na stole a těžké červené víno servírované v křišťálu na štopce jsou tady věčné.

Hlavně jak se máme. Vysvědčení, školka, nočník. Fasáda, zahrada. Co říkala Ula. Jak se má Vlaďka. "Děcka, jezte - vy vůbec nejíte! Berte si. Přidej si. Davide, ty mi vždycky uděláš radost!!!"

A nakonec mi babička do svých letitých rozstříhaných cích s kytičkami zabalila domů s sebou zlatě olemovaný talíř a mísu na ovoce ze skla. Ona už je prý neužije. A mě to baví, pro mě je to čest. Retro. Noblesa. Dětství. Československo. Pokračování. Domácnost. Dělnická rodina. Servis. Úplný servis. K obědu vždycky polévka. Všecko pořádně. Veliká skromnost. A žádný šizunk.

...

"Akorát víš, co se mi, Mirečko, zdá divné?! Že mým synům je přes šedesát. 
Je furt vidím jako třicetileté kluky, ale dyť oni jsou už staří. Vlastní děcka, tak to je mi zvláštní ..."




A je to doma, děkuju.

14 komentářů:

  1. Krasa, taky jsem si od prarodice vzala krasne kousky - velke porcelanove misy, sklenene misky, dzbanky - to se proste v obchode nekoupi:)

    OdpovědětVymazat
  2. Krása, vzpomínky, pouto...nemám babičky a malinko, v dobrém, závidím.
    Krásný den, Lenka.

    OdpovědětVymazat
  3. Ja som z tej doby ,,Látková taška-kabela,, na prvom obrázku a nemôžem to prekonať a kúpiť si u Teba, alebo u inej šikovnej blogerky, šitú tašku:o/
    Poklady po mužovej babičke z Rakovníka u Prahy sme zdedili tiež a krásne, ale popredávali sme ich v bazáre, aby som mohla byť s prvými dvoma deťmi čo najdlhšie doma, za socíku to bolo nevídané-neslýchané, písali mi do papierov ,,dobrovoľne nezamestnaná,, no, ono sa to neskôr ukázalo, že to bolo potrebné...

    OdpovědětVymazat
  4. Nádobí po babičce, to není jen nějaké retro. To jsou vzpomínky, rodina, babiččina měkká náruč a dobroty jaké nikdo jiný neumí. A hodně lásky <3

    OdpovědětVymazat
  5. Nádherné poklady♥
    Petra

    OdpovědětVymazat
  6. Nádobí je krásné, o tom žádná, ale mně se v článku strašně líbí celá ta citace. To je geniální zkratka návštěvy u babičky/tety! (a "Davide, ty mi vždycky uděláš radost..." - v tom je fakt všechno :-))) Zuzana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No dyť! Babička je nadšená - po čtyřech vnučkách na dietě jsme si konečně domů přitáhly ženichy, co sní 12 chlebů ke svačině jakoby nic!!!! ... :o)

      Vymazat
  7. Milá Rosi,
    tomuto úplně rozumím... já si také od babičky po téměř každé návštěvě něco vozím... památky, když už žádný porcelán, pokaždé alespoň jednu knížku z knihovny... :D
    Krásně shrnuto!!! ;-)
    Zdraví Peťka :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mávám vám oběma - nejlepší babičce i nejlepčí vnučce!!!

      Vymazat