Sardinie

Snídat kafe silné tak, že v něm stojí lžička. Usrkávat jej přes sušenku.

Nevidět, neslyšet. Jen slíznout smetanu z vlastního života. Jedeme na dovolenou!

Žádná Itálie, žádné hádky, jen všude samé moře. Slunit se ve stínu. Číst si denně. Hrát si, a to furt. Plavat poprvé v životě synchronizovaně s Kubkou. Plavat si sama. Obědvat těstoviny. Tisíckrát obědvat těstoviny. Svačit bílé Magnum a večeřet čerstvé ryby. Zase si hrát. Stavět, bořit, zahrabat se, potopit se. Sledovat po očku, jak David zarůstá vousem a sluší mu to víc a víc. Hnědá kůže (skoro všude). Nádech-výdech. Foukat do balónu, foukat pod vodu, foukat si na objektiv od písku. Ždímat plavky, vyprat ručníky, vyčistit si uvnitř sebe sama. Hry na boj i prohrané zápasy s odpoledním spánek na pláži. Západy slunce, klidné chvíle i ty žaludečně divoké chvilky v serpentinách na pobřeží. Italské auto, italská siesta, italská úroveň! Nová místa, nové chutě. Muž ujel na sušeném kaviáru z parmice, děti na polévce z mušlí. A jsme neprojedli, to jsem já roztočila za malinké holčičí pyžamko se sukní. Una bella bambina!

V puse slano a u srdce sladko.

Torre delle Stelle.

Spiaggia Su Guiedu.

Spiaggia di Cala Sinzias.

Solanas.

Spiaggia di Porto Giunco.

Snídaně s výhledem na moře.

Dlouhé snídaně.

Costa Rei.

...
Na zmrzlinu do Cagliari.

Punta Molentis.

A kdybyste náhodou taky znali naše báječné dovolenkové sparring kamarády
Milenu a Radka
a oni se vám zdáli ve skutečnosti malilinko jiní než tady na fotce, tak vězte,
že letité přátelství s blogerkou vás naučí ve vteřině zmáčknutí fotospouště
usmívat se tak, až vám lezou žebra ...