Všechno, co jste kdy chtěli vědět o třetím porodu, ale báli jste se zeptat

Tak to se již brzy dozvíte u mě na blogu. Na Vánoce nás totiž bude doma už pět. Šťastné a veselé!

Proč? Měla jsem to tušit - se přece ví, že je těhotenství nakažlivé. Neměla jsem se stýkat s Hanele. A neměla jsem prvně potkat Markétu Kitchenette na Festivalu Mini. Nebo se denně zdravit na našem podolském chodníku před redakcí s šéfkou Pavlínu Blahotovou. A taky se nestát koukavě závislá na instagramovém profilu věčně vysmáté Ginger Parrish. Všechny mají tři děti a já to od nich chytila!

A proč jsem vám to neřekla už dřív? Chtěla jsem si to užít. Oznámení všem naši milým a nejbližším. Pobrečet si s nimi radostí. I naopak čelit vytřeštěné otázce: "A to jste plánovali?", na kterou se David naučil reagovat výkřikem: "Blázníš!", proneseným s patřičnou lišáckou intonací.

Těším se. Čekáme holčičku a zatím je všechno zenové. Na kontroly si zapomínám vzít i těhotenskou průkazku, je to pro mě spíš důvod obléct si hezké šaty a mít chvilku pro sebe. Těším se a jsem hodně zvědavá! Jestli opět nakonec přiberu tak, abych - když se budu chtít prohlídnout v koupelnovém zrcadle - budu muset i malinko pohnout hlavou, abych mou XXL tvář vůbec viděla v celé své šíři. Jestli stejně jako při druhém porodu nepřijdu o svůj smysl o humor, a když už se značně nalomená dobelhám z oddělení rizikové těhotenství na porodní sál, dojdu prostě k závěru, že kalhotky už si vážně sundat nedokážu. Aby mi vzápětí opravdu rychle došlo, že v gaťkách to děťátko na svět asi nepřivedu. Těším se na její velké a větší bratry: Kubu a Mikiho. A na vyčerpané hlášky mého silného muže. A těším se, že tentokrát poprvé budu svůj stan z kůže, který mi zůstane na břichu, trendově halit do oversize zimního zimníku. A těším se na nový dánský fusak s kožešinou. 

A jednou taky na tři barevné dětské židle kolem našeho jídelního stolu. Prostě gang. Šťastný a veselý.