Pepastar - stavebnice pro celou rodinu

Čtěte náš příběh.

Do party skladných, papírových, tvůrčích a sto procentně recyklovaných hraček nám doma přibyla další.
Designovými cenami ověšená. Z německé provenience. Pepastar.
...
Něco mezi legem a origami!

Ve velkém a opravdu hojném balení Big set, které máme od Hračkyodjinud, jsme našli tvrdší perforované archy.

A šikovnou příručku, co všechno si můžeme z pěti základních barev složit.

Kubka si podle návodu vybral ke skládání myš,
protože jsme mu přečetli, že otočením o devadesát stupňů z ní lze rázem mít i raketu(!).

David pak na přání kosmickou rychlostí myšku skládal a Kubuš bratrsky kibicoval.

V téhle skládačce jde o to, pěkně do sebe zahákovat patřičné tvary. Trojcípou. Čtyřcípou. A pěticípou hvězdu.

Náš taťka tedy rozdával pokyny, co je třeba v dalším kroku složit a Kuba dodával potřebné propriety na stavbu.

Tvůrčí postup je v manuálu beze slov, jen nafocené obrázky ...

... a protože obal tvrdil, že skládanka je vhodná pro děti od šesti let, myslela jsem si původně,  že si s Pepou vyhraje Kubín.

Když jsme si to ale zkusili, začalo mi vrtat hlavou.
Abych pak on-line odhalila, že šestka je nejspíš na našem balení jen překlep. Ofiko údaj je vážně nad osm let,
s čímž plus mínus autobus souhlasím.

Tvorba zvířat a trojrozměrných objektů totiž vyžaduje opravdu nejen jemnou práci prstů, ale i velkou trpělivost.
Hra je tak naprosto perfektní pro hračičky, modeláře, skladatele a puntičkáře.

Našemu předškolnímu chlapci se však 3D zvířátka zatím rozpadala pod rukama,
a tak po chvíli radši začal studovat obalový materiál rozložený do plakátu, cože to postaví tatínek hned příště.
A moment na to už Kubík zmizel ze scény úplně.

Muž tryskomyš chviličku skládal sám.

Ale pak celý tento umělecko-rozvojový počin prohlásil spíš než za stavebnici za výtvarku.

A přesto že jsem mu pomáhala a už dopředu skládala hlodavci do zásoby nožičky.
A taky přišla na fígl - a ten si opravdu dobře zapamatujte: že jednotlivé částice musí být k sobě skládány vždy tak, aby nápis Pepastar na každé z nich byl čitelný, ne naopak.
Protože jen tak zámky spojovacích mechanismů do sebe hezky zaklapnou.

Manžel prostě představu volného upršeného dopoledne viděl jinak.

A tak zatímco se kolem mě děly naše běžné domácí akce a atrakce ...

ke obývákovému stolku jsem si v tichosti a klidu natěšeně zasedla já, protože mě na tyhle křehké věci užije.
Paní Myš jsem zvedla do prostoru. Složila ji hřbet, uši i čumák.

A ve finální fázi skládání jsem si zkusmo pomohla washi páskou.
Což si taky, kdo chcete, zkuste! Na závěr se totiž do některých spojů vkládají až čtyři vrstvy papíru, a dokonalý výsledek chce pak buď hodně času nebo vnitřní klid nebo právě (nedovolenou) fixaci.

Raketoplán s původem domácího škůdce měl ale úspěch!

A takhle vypadal tryskáč po přistání.
Je to tedy spíš sběratelský kousek, potvora k vystavení si nebo levitujícímu zavěšení na niť do prostoru.
Fantazii se ale meze nekladou, skládat si můžete podle pinteresantních návodů nebo úplně podle své vlastní mysli.
...
A možná nemusíte být ani tak hamižní jako my a klidně sáhněte po menším balení za stovku.
...
Míče, ryby, krokodýli, jeleny, slepičky. Nebo ozdoby do vlasů. Klobouk. Či rovnou rytířskou helmu s padacím hledím.
Ti divočejší z vás si můžou barevné papírky navíc i pomalovat, sestřihnout nebo polepit.

Prostě dělat cokoli, co vám půjde dobře. Spolu dobře.