Když se má zubařka dozvěděla, že jsem těhotná

A že čekáme zase chlapečka, Mikeše, spolu s blahopřáním mi hned prorokovala, že to se teď od plotny už nehnu.

Když jsem její hlášku doma tlumočila muži, obratem glosoval, že tak toho by se on u mě nebál. Nicméně stejný muž mě teď nedávno pochválil - v narážce na to, že ač opravdu nejsem žádnou kulinářskou bohyní, naše chlapečky v kuchyni vedu pěkně.

Po kuchařce a noži s kulatou špičkou, které Kubka našel pod stromečkem, mají totiž oba hoši ode mě novoročně na vaření i zástěry.

I s kapsou.

A jak jim to všem třem spolu jde!

Kuchyňské šatičky jsou z džínoviny, okolo krku mají pásek z jemné světlé kůže a vzadu jsou opásané popruhem,
který jsem si vybrala v nuselském provaznictví.

A který je na obou stranách v místě střihu opálila sirkou a zakončila suchým zipem, aby si mistrovský oblek mohl každý obléct i sundat sám.

Pro případy divokého vaření, bublání a špinění je zástěrka oboustranná.

Stejný kousek, jen s jinou podšívkou, má k užívání i Mikenda, ten se však rozhodl

že na to přebírání čočky a oblizování nože on klidně může zůstat v civilu.

Za to závěrečné přednášky o otvíráku na víno se s nehraným zájmem účastnil na sto procent.
Aneb tak vaří moji kluci Blogovi.