Deset způsobů, jak si zlepšit sex

Tak takových rad člověk najde na internetu denně mraky.

Ale aby mi někdo poradil deset věci, co dělat, když trčím v dopravní zácpě, to ne!

S mužem máme troje rodiče na severní Moravě. Máme je rádi, navštěvujeme je, ale současná rekonstrukce D1 nás asi přivede k šílenství. Trasa Praha - Havířov, dobrých šest hodin, dvě malé děti.

(Varianta cestování vlakem teď není pro množství tašek, jeden kočárek a postýlku, otravnou dopravu na/z nádraží a následnou potřebu autosedaček v místě našeho rodiště ve hře.)

1. Co ale dělat? Fajn jsou audioknihy. Řekněme tedy rada číslo jedna: poslouchat, poslouchat, poslouchat. A vzhledem k tomu, kdo v naši rodinné partě poroučí, udává směr a taky mixuje, jedeme Hajaja vypravuje a spol.

2. Dále se nabízí poslech moderní hudby. Kubka už naštěstí netrvá jen na svěrákovsko-uhlířovských sonzích, takže všichni čtyři přikurtovaní k sedačkám můžeme v autě tančit třeba i na Richarda Mullera, Bereniku Kohoutovou nebo Tomáše Kluse. Proto taky Nebudu vám lhát, našel jsem pravdu v chlastu. Nebudu vám lhát, mým hrdinou je Kristu, si zpívá náš starší syn od letošního léta na celé kolo a stále. Napjatě čekáme, co paní učitelky ve školce na to. Zatím žádnou poznámku nedostal/zatím žádnou poznámku neměly ...

3. Pak se ještě dá v zastaveném vozidle, které se dlouhé a předlouhé minuty na cestě nehne z místa, svačit. Žužlat bonbony. Jíst jablko včetně ohryzku. Nebo kus po kusu konzumovat ze sáčku lněná semínka.
4. O poznání dynamičtější aktivita je pak zuřivě vystoupit z auta a vší silou skopnout dopravní značku, která omezuje povolenou rychlost v daném úseku na sto kilometrů v hodině, do příkopu. Ano, pokud stojíte a čekáte před Brnem směr Praha (nebo naopak, to je vlastně úplně jedno) v koloně dvě hodiny bez hnutí, ona se ve vás ta energie nasbírá. A plech to odnese. Přesně tak to včera ve 22:09 SEČ udělal jeden mladík na 172. kilometru.

A tímto s výčtem rad končím. Dál nevím. Dělat pořádek v cédéčkách a dát každé do skutečně jeho obalu? Suchoprdská nuda. Udělat si úklid v peněžence? Zoufale nebaví. Po klausovsku mazat z mobilu kontakty na současné nekamarády? Na můj vkus příliš konečné řešení.
Takže s mužem v autě nejčastěji (jen) plánujeme další kroky společného života na příštích padesát let dopředu, dětem lajnujeme jejich bytí rovnou do stovky nebo zcela nevyžádaně a hrdinně v jejich nepřítomnosti radíme našim mladším sourozencům, co a jak a proč by měli - podle nás - dělat jinak.

Nebo co vy? Měli byste pro náš lepší doporučení?