Umyvadlo na chodbě a záchod společný pro všechny

... tak ještě před pár lety žili nájemníci v našem pavlačovém bytě.

My dneska 

si už vychutnáváme standardů jednadvacátého století.

Ale vlastní toaletu a spol. máme za cenu mnoha výklenků, zazděných dveří, vnitřních oken a tmavých pseudo-chodeb v bytě.

...

Tohle je jedna z nich. Dlouhou dobu zcela nevyužitá,

sloužila jen k průchodu do ložnice.

Po vytvoření samostatného pokoje pro Kubku v ní skončila komoda na ložní prádlo, která se - nebohá - už jinam nevešla.

...

Tahle bílá kráska je její nástupnice, vyrobena na míru, vysoká, uzounká,

aby koridorem k lůžku prošla i nejmenovaní paní s břichem.

Původně měla mít dle mého návrhu vrchní čelo sytě žluté,

ale to bohužel u pana truhláře nakonec nějak neklaplo.

...

Novou šuplíkatou skříň miluju, ale něco to chtělo ...

... nějak nakopnout. Rozproudit energii v místě bez denního světla.
...
SLUNCE!!!
A puntíky k tomu.
...
Překrásný - a nikdy nezacházející - zdroj svitu a tepla je dílem Jany.
Nalepovacího dalmatýna jsem našla tady.

Citronovo-hořčicovo-pomerančový odstín jsem ještě trochu podpořila.
Inspirace hentu.
...
Akorát že mi Kubínek furt krade to auto, se kterým si předtím 10(!) let samozřejmě vůbec nehrál.

Jako spát teď chodím v kterou kolik denní či noční hodinu děsně ráda, ale onou osvěženou chodební nudlí mířím do peřin nyní ještě radši!
...
Teď jen nevím, čím to celé zakončit. Snad - že by: dobré ráno?!?