Postelové scény

Kuba má novou postel. Opravdickou. Dospěláckou!

A já nějakou chvíli přemýšlela, jak opticky i funkčně zateplit stěnu pod oknem.

Už asi rok doma společně stavíme pevné kartonové kostky Moulin Roty
z Ateliéru Girafa ...

... a pak mi to najednou došlo:
při pohledu na jejich krabičku s galanterním dekorem!
Kubínek totiž patří k těm vzácným lidem na světě, kteří NE-SNE-SOU na sobě ponožky, pokud spí
a ty se pak válejí všude kolem ...

... a tak jsem ze čtyř kubusů vymyslela poličky - přišroubované na zeď.
...
První - na hračku, které si v šesti týdnech života všiml jako vůbec první.
Druhou - na punčochy.
Třetí - jako šuplík na tajemství. Ne , nemá uvnitř šitíčko, ale svítící vlak - v noci jako když najdeš!
A čtvrtou - na budík aneb chcete-li prodloužit ranní spánek dětí, voďte je do školky ... :o)

Můj prudký styling.

A Kubkův živelný re-styling ...

... čili lokomotivu sem!

Postel s druhým spaním o patro níž jsem si nakreslila,
a než nám ji pan truhlář vyrobil, myslela jsem na ni nepřetržitě.
...
A i přes mé urputné těšení se, byla jsem nakonec stejně překvapená, jak je nové lůžko skvělé.
Prostor k žití v dětském pokoji se velkoryse rozšířil.
Na rozdíl od postýlky
se tady může člověk (i matka!) válet, číst si nebo si společně hrát.

(I když miminko moje on bude navždycky!)

A taky - i sto let staré hračky zažívají na posteli svůj comeback.

Zobrazené je myslím jen otázkou vědeckého výkladu: do které party historiků patříte vy? Byly nebo nebyly na palubě Noemovy archy i vlaky?

A pak - hlavně a předně:
na novém přespání se může CVIČIT!

A následně relaxovat.
...
Během netrpělivého urgování truhlářské zakázky
jsem si čas - rosisticky - krátila šitím polštářů.
Z bílého puntíkatého
mám velkou radost, protože jeho výplň jsme před lety dostali od tchána, je koupený v teleshopingu a snad má i nějaké zázračně léčivé vlastnosti. Navzdory tomu však pro svůj atypický rozměr skončil, chudák, na dně skříně.
Ale teď přišla jeho chvilka! Je výborným (zázračně léčivým) chráničem zdi.
A ten záhlavek úplně vpravo
 je z mých kabelkových zbytků - ale před Kubušákem prosím PŠT!
On ho miluje jako nový.

A na závěr ještě trochu intimity!

Protože čeho se stále a ještě nemůžu vůbec nabažit v naší nové (rodinné) posteli,
je čtení si u králičí lampy.
(Navíc je fajn, že člověk teď nemusí čekat až na večer, start klidně už o půl čtvrté, že jo?!?)
...
S nákupem ušatce jsem trochu váhala, životní názor mé maminky, že věci se mají kupovat navždy, mám totiž hluboko pod kůži.
Špekulovala jsem, zda svítidlo prostě není jen dětskou chvilkovou záležitostí.
Navíc - přežil by králík v (Kubově) džungli?
...
Ale ne - tohle byla jedna z nejlepších koupí v mém životě!!!
Nadčasový design.
Pryžový materiál.
Okamžitý domácí miláček.
...
A kdyby ho syn jednou případně nechtěl, beru si tenhle až dűrerovský kousek na svůj noční stolek já, s radostí největší!

...
Máme ho z domovské králíkárny kokinodesign.cz